Nebezpečná Hra

28.

Vzala jsem složenou peřinu a hodila jí přes něj. Pomalu jsem přešla ke dveřím a potichu je otevřela.

"Jess?" zamumlal. Nedalo mi to a otočila jsem se na něj.

"No?" zeptala jsem se.

"Neboj se mě už prosím" zablábolil a otočil se na levý bok. Očividně se rozhodl, že půjde spát a to hned splnil. Během chvilky už spokojeně oddychoval.

"Možná" zašeptala jsem a vyšla jsem z pokoje. Rovnou jsem zamířila do pokoje, který se stal mým a hned jsem si to štrádovala k posteli a rozvalila se na ní.

Oddychla jsem si a zavřela oči. V hlavě mi hrála jen jedna věta stále dokola. Neboj se mě už prosím. Jako kdyby mi to Harry pořád dokola šeptal vedle hlavy. Moje odpověď možná má tolik možností a já nevím, která z nich se vyplní.

***

Probudila jsem se díky hluku zezdola. Uslyšela jsem hlasy Zayn, Nialla a Harryho. Nějak jsem to neřešila a jen tak se povalovala.

Po chvíli jsem se rozhodla, že bych přece jen mohla jit dolů. Můj žaludek totiž vydával divné zvuky. Ani se mu nedivím, když se potraviny do něj moc často nedostávají. Měla bych začít pořádně jíst.

Vlasy jsem si svázala do culíku, hodila na sebe svetr s tepláky a vyrazila jsem dolů.

Moje kroky vedly rovnou do kuchyně.

"Ahoj Sell" pozdravila jsem jí a ona se ke mě okamžitě otočila.

"Dobré ráno zlatíčko" objala mě a dala mi malou pusu na tvář. Vážně se ke mě chová, jako kdybych byla její milovaná dcera. Jsem za ní hrozně moc ráda. Kdyby nebyla v tomhle domě, tak už bych byla dávno někde podřezaná a podvyživená.

Přešla jsem k barovému stolku a usadila se za něj. Sell přede mě položila na stůl snídani s pomerančový džus.

"Děkuji" usmála jsem se na ní a začala to do sebe všechno ládovat.

Se Selly jsme si začali povídat různých filmech a jaké scény se nám v tom konkrétní líbí.

Dojedla jsem a ještě jsem seděla.

"Jess, dneska pojedeš se mnou nakupovat" uslyšela jsem Harryho hlas a spatřila ho, jak kráčí k lednici.

"Já?" zeptala jsem se a koukala na něj s udiveným výrazem.

"Ano. Ty" smál se.

Chvíli jsem nemohla uvěřit tomu, že půjdu mezi lidi a nadechnu se čerstvého vzduchu. Skutečně se dostanu ven. To mi skutečně tolik věří, že neuteču? No asi už bych si to ani nedovolila. Není mi tady tak hrozně strašně. Ale stejně bych odsud vypadla, kdyby mi to Harry dovolil. Uvažoval Harry vůbec bar tím, že mě někdo uvidí a třeba mě pozná.

"Vyrážíme za půl hodiny. A neboj. Pojedem někam dál, aby si tě nikdo nevšiml" odpověděl mi Harry na nevyřčenou otázka pak rychle odešel z kuchyně.

Sell se na mě pousmála, asi byla ráda, že se zeširoka usmívám. Vážně už se těším ven v

"Drahoušku, běž se připravit. Já tady budu mít alespoň možnost pořádně uklidit" mrkla na mě a vzala můj talířek.

"Dobře. Tak já běžím" vstala jsem rychle od stolu, políbila jsem ji na tvář a běžela jsem do pokoje.