Nebezpečná Hra

81.

"Jsou velmi milý." řekla jsem Harrymu při jízdě. Lola je velmi sympatická, zalíbila se mi na první pohled a Harryho otec no vypadá jako chlápek co má vše pod kontrolou.

"Jo, jasně." aha, krásna odpověď. Pomyslela jsem si. Asi s nimi nemá moc dobrý vztah. Ale to ani já s matkou. A co vůbec jeho pravá matka?

Najednou se mi udělalo velmi nevolno. Panebože. Žaludek mi nedal pokoj.

"Harry, prosím zastav." řekla jsem potichu, abych ze sebe vše nevyklopila přímo v jeho autě.

"Co?" twl. To jsem potřebovala.

"Zastav!" křikla jsem po něm.

Harry prudce zabrzdil na kraji silnice. Rychle jsem otevřela dveře od auta a vyběhla ven. Doběhla jsem ke stráni a vše ze sebe vyhodila.

"Jsi v pořádku? Mám zavolat záchranku?" začal panikařit Harry.

"Ne." dořekla jsem a znova ze sebe dostala zbytek. Harry mi chytl vlasy.

"Dobrý, dík." řekla jsem a vyndala si z kabelky kapesníček. Utřela jsem si pusu a do druhého slzy z očí, které se mi vyřítily během zvracení.

"Je, je ti lépe?" zeptal se a v jeho očích šel vidět strach.

"Ano, docela jo. Jen jsem unavená." řekla jsem. No, že bych se cítila lépe se říci nedá,ale nějak jsem ho uklidnit musela. Popravdě mi bylo dost mizerně, nejspíš z jídla a nebo na mě něco leze.

"Tak pojď ,pojedem ať si můžeš lehnou." chytl mě do náruče a šel k autu. Opatrně mě položil na přední sedačku a zavřel dveře.

"Až budem doma, udělám ti čaj a něco dobrého, ano?" řekl, když startoval auto.

"Dobře. Jsi moc hodný , ale ty dobrůtky bych raději přesunula na jindy." usmála jsem se. Při pomyšlení na jídlo je mi ještě hůř.

"Tak jenom čaj tedy." kývl a vyrazil k domu.

** Během jízdy jsem usla.**

"Doprdele" řekla jsem si v duchu, když jsem asi už po čtvrté běžela na záchod.

"Drahoušku jsi v pořádku?" slyšela jsem Sellyn hlas za dveřmi.

Zpláchla jsem po sobě a šla do pokoje.

"Ano." řekla jsem, když jsem stála mezi dveřmi.

"Dítě?" koukla na mě zvláštním pohledem.

"No dobře, je mi snad ještě hůř než předtím." vymáčkla jsem se. Opravdu mi bylo ještě hůř než před hodinou. Nejspíš na mě opravdu něco leze.

"Přinesu ti prášek a zítra půjdem k doktorovi." pohladila mě po vlasech.

Přesunula jsem se k posteli a ulehla. Zimnice, bolest hlavy, tlačení žaludku a nejspíš horečka. Co více si přát.

"Dobře. S práškem souhlasím, ale doktor není akutní, vyležím to. Slibuju." zvedla jsem dva prsty do vzduchu. Nesnáším totiž doktory od doby co zemřel můj otec.

"No dobře, jdu pro ty prášky." dořekla a odešla.

Najednou mi na stolku zabrněl mobil. Uchopila jsem ho do ruky a rozklikla zprávu od Kelly.

"Ahoj cácoro, že si se zase ozvala. Jdeš zítra do školy? Kelly." přečetla jsem si sms a došlo mi, že tu školu opravdu zanedbávám, kež by mi bylo alespoň lépe.

"Kelly, mám horečky a je mi mizerně. Mrzí mě to, zítra si napíšem a já jdu pokračovat ve spánku. Pa Jessi." odeslat zprávu, která mi dala docela práci.

"Jesii?" uslyšela jsem Harryho hlas.

"Ano?" zamumlala jsem. Protože i slova mi daly práci ze sebe dostat.

"Nesu ti prášky a čaj." položil mi to na stoleček a posadil se ke mně na postel. Tak moc jsem ráda, že tu je semnou on a ne moje, nemoje matka.

Ahoj :)
Tak co řikáte na tento díl. Proč myslíte, že jí je zle. Leze na ní něco nebo za tím stojí něco jiného?
Jinak doufám, že užíváte prázdniny.