Nebezpečná Hra

39

*Jess*

Pořád na mě koukal. Až mi z toho nabíhala husí kůže. Musela jsem se potom vážně zdejchnout.

Lehla jsem si do postele a přemýšlela jsem o všem možném. Mám tak rozházané myšlenky, že to snad ani možné není. Nevím co mám dělat. Ale ze stavu paniky mě nakonec zachránil spánek.

"Vyhrál jste" hodila máma karty na stůl a byla naprosto v klidu.

"Tak jako vždy. Další hru?" zeptal se Harry mé matky.

"Jo, ale nemám co vsadit" zesmutněla máma.

"Tak bohužel" pokrčil Harry rameny a už chtěl vstát od stolu.

"Počkat. Mám co vsadit. Mou dceru" zarazila ho rychle máma.

"Vaši dceru? Platí" ďábelský úsměv na Harryho rtech mě vyděsil.

Díky tomu jsem se taky probudila. Znovu jsem plakala a choulila jsem se do kloubíčka.

Nedokážu teď být sama.

Moje nohy si začaly dělat, co chtěly a já se tak octla před Harryho pokojem. Chvilku jsem přemýšlela, jestli je to skutečně dobrý nápad, ale nakonec jsem skutečně dveře otevřela.

"Harry?" pípla jsem a samozřejmě se mi odpovědi nedostalo. Pomalu jsem tedy přešla k jeho posteli a jemně jsem mu šťouchla do ramene.

"Harry" zkusila jsem to zase.

"Děje se něco?" probudil se Harry okamžitě.

"Nechci být sama" vzlykla jsem.

"Jess. Pojď sem" posunul se na posteli a dal mi tak možnost si vlézt k němu.

"Co se stalo?" koukal na mě.

"Zdal se mi sen. Jak mě máma vsadila do hry" vzlykala jsem hlasitěji.

"No tak" objal mě. Z jeho dechu byl ještě cítit alkohol, ale jeho objetí bylo příjemné.

"Můžu tu zůstat spát?" podívala jsem se mu do očí. Na chvilku vypadal zaraženě a zdálo se, že nad tím skutečně hodně přemýšlí.

"To mi jako odpověď stačí" usmála jsem se nuceně a začala jsem se zvedat.

"Počkej. Ne. Jasně že tu můžeš zůstat" chytil mě Harry za ruku a donutil mě tak neodcházet.

"Můžu se na něco zeptat?" promluvila jsem asi po pěti minutách ticha.

"Hmm" zamručel ospale Harry.

"Chtěla bych větší volnost. Skutečně ti neuteču. Už ani nemám kam" šeptala jsem.

"A co si pod volností představuješ?" probral se Harry.

"Chci zpět do školy" mluvila jsem dost potichu.

"Na tohle zapomeň" odpověděl mi hned. Nemusím ho přemlouvat, protože by to prostě neprošlo.

"Promiň" omluvil se a objal mě.

"Nemyslím si, že je to dobrý nápad" řekl těsně vedle mého ucha.

"Dobře" nechala jsem to plavat.

Oba jsme s Harrym usnuli a mě už se díky bohu nic nezdálo.

*Harry*

Ráno jsem se probudil a zjistil jsem, že na mě leží Jess. Pár vlasů měla spadaných v obličeji. Vypadá roztomile.

Pomalu jsem jí zvedl a položil vedle sebe, abych mohl zmizet. Tohle je pro mě nové a já cítím zvláštní pocit. Něco jako že u ní musím zůstat. Ale já nemůžu. Nejde to.

Potichu jsem vyšel z pokoje a šel jsem do kuchyně, kde jsem objevil Sell.

"Udělej Jess snídani a dones jí to ke mě do pokoje" oznámil jsem jí a dočkal jsem se Sellyina překvapeného výrazu.

"K tobě do pokoje?" spíš byla vyděšená.

"Jo. Nespal jsem s ní. Nemusíš jí nechávat vysvětit" protočil jsem naštvaně očima.

"Omlouvám se" omluvila se hned se Sell za své chování.

"Dobrý. A teď tu snídani pro ní. Já jdu běhat" otočil jsem se na patě a vypadl jsem z domu. Musím si vyčistit hlavu.