Nebezpečná Hra

82.

"Jak ti je? A upřímně." koukl na mě tím svým krásným kukučem.

"Mizerně." řekla jsem sklesle. Nechci, aby si o mě dělal starosti.

Najednou se začal přibližovat. Dal mi něžný polibek na čelo, sáhl na něj a odtáhl se. Pak se znova naklonil a podal mi dva něžné polibky na obě líce. Teď mohu říci, že i načervenalé.

Husí kůže mi opět prolétla celým tělem. Nebyla to zimnice, ale opět Harryho přítomnost. Potřebuju ho.

Odkryl peřinu a přilehl si ke mně.

"Harry nechci, aby jsi to ode mně chytnul, kdybych byla nemocná." řekla jsem a pohlédla mu do jeho očí.

"Když jeden, tak i druhej." po téhle větě mě zahřálo u srdíčka.

Když jeden tak i druhý? Co hezčího bych mohla slyšet. Miluju ho. Co jsem to právě řekla? To ne. Nechci další bolest, ale ano, miluju ho.

"Ale.." dal mi jeho ukazováček na mé rty.

"Už nic neřikej." pošeptal.

Naklonil se ke mně a dal mi krásný a procítěný polibek na rty. Nejraději bych řekla, že po tomhle polibku jsem zdravá jak rybička, ale bohužel ne.

Po celou dobu jsme si hleděli do očí a nic neřikali. Bylo to jakoby jsme komunikovali očním kontaktem. Jeho oči byly najednou tak světlé, tak otevřené a tak důvěřivé. Prstem mi přejížděl opatrně po tváři. Opatrně mě vzal do jeho objetí. Svou ruku jsem přehodila přes něj. Nemyslela jsem na žádnou nevolnost, na žádnou bolest. Prostě na nic. Nechala jsem se opět unášet tímhle hřejivým pocitem. Pocit bezpečí, útěchy, důvěry a snad i lásky.

"Nikdy na tebe nedám dopustit. Nikdy." uslyšela jsem než jsem propadla říši snů.

**
"Ne mami, neodcházej. Prosím" slyšela jsem křik.

Otevřela jsem oči a viděla jak se Harry vrtí a křičí.

"Harry, jsem tady. Harry." šeptala jsem.

"Jess?" řekl.

"Ano jsem u tebe." položila jsem jeho hlavu na mou hruď a objala ho. Jednou rukou jsem mu projížděla ve vlasech.

"Neopouštěj mě." pošeptal.

"Nikdy to neudělám." řekla jsem nazpátek a dala mu pusu do jeho kudrlin.

Co se to teď děje? Celý život je tak složitý. Je plný bolesti, ale naopak i radosti.

Máma mi vždy řikala, že jsem princezna a jen její. Kéžby princezna a kéžby její. Ona mě ztratila, ona mě nechala odejít.
Otec mi říkával vše dělej podle sebe. Nikdy se nenech využívat. Nikdy si neubližuj. Od neštěstí utíkej. Jsi jen moje. A jeho jsem také zůstala.

Život nastavuje samé složité překážky, ale ty je musíš překonat a jít dál.
Život ti ukáže realitu, povahu lidí. Lidé dokážou to co si neumíš ani představit. I jedna osoba tě dokáže přivést na samé dno.
Chci tím říct, že každá žena je silná. Ikdyž se občas cítíte sami, tak sami nejste. Věřte sami sobě a jděte jen zatím co chcete vy. Ostatní ať jdou někam. Vy jste vy a nenechte se měnit. Každá jste něčím vyjímečná a toho si važte. Každá jste originál a žádná se vám nemůže podobat, na to myslete. Každá jste královna svého srdce a strůjce svého života a tak ho naplno prožijte a prociťte.