Nebezpečná Hra

77.

*Jess*

Koukala jsem na něj a chtěla všechno vědět. Chci, aby se mi otevřel.

"Jess" promluvil.

"Víš, nikdy jsem neměl to, co mám u tebe a stebou. Když jsem pryč a jedu domu ,na jediné na co se těším až tě uvidím. Tvoje rty jsou jako moje droga. Každý tvůj dotyk mi způsobuje něco zvláštního, co se ve mně odehrává. Když jsem s tebou nebo, když tě obejmu mám snad všechno co potřebuju. Jenom, když tě mám u sebe, vím že jsi v bezpečí. Představa, že jsi s nikym jinym mě zabijí." dopověděl a já vůbec nevěděla co na to mám říci.

"Pochop, já vůbec nevím co se semnou děje a co tyhle pocity znamenají. A chci počkat než si vše uvědomím." stále jsem vše vstřebávala.

"Jess?" luskl mi prsty před obličejem.

"Jo, promiň. Harry, to vše co jsi řekl je krásný a já si toho nesmírně vážím. Hlavně si vážím toho, že se mi dokážeš takhle otevřít. A chápu, že potřebuješ čas, neboj." usmála jsem se a prohrábla mu kudrliny.

"Jsi úžásná. Řekl jsem to už nikdy?" propaloval mě smaragdy.

"Ne, to ty jsi." tohle co si všechno řikáme, bych si neuměla v životě představit, že se to stane.

***
Včera jsme si s Harry povídali celkem dlouho. Říkali jsme si historky z dětství a různé příběhy. Bylo to hrozně fajn. Harry je tak úžasný, když chce.

***
Ráno

"Jess, vstávej" slyšela jsem Harryho chraplavý hlas.

"Už? Vždyť nejdem do školy." řekla jsem se zavřenýma očima.

"Ale máme velký plány." hladil mě ve vlasech.

"Dobře." otevřela jsem oči.

"Ty už jsi oblečenej?" řekla jsem, když jsem zahlédla Harryho v celé své kráse. Otočila jsem hlavou a na stole ležela připravená snídaně.

"A přinesl jsi mi snídani do postele?" nestačila jsem se divit.

"Ano, tak se připrav a můžem vyrazit." odcházel z mého pokoje.

"A co si mám vzít na sebe?" křikla jsem na něj.

Odpověď se mi nedostala. No bezva.

Vstala jsem z postele a zamířila rovnou do koupelny. Vykonala jsem všechny hygienické potřeby a vyžehlila jsem si vlasy. K tomu jsem se jemně namalovala.

"Kruci, co si vezmu na sebe?" zkřivila jsem ústa.

Chvíli jsem jen tak podupovala nohou a nakonec jsem vyndala černé kraťásky do kterých jsem zakasala bílé tílko a na to jsem hodila kytkované delší sáčko.

Při všem tom módění jsem ujídávala svou snídani od Harryho.

Černé balerínky, černá kabelka, telefon a mám všechno.
Přeběhla jsem ke stolečku, vypila vychlazený džus a běžela najít Harryho. Chudák, musí čekat už pěknou dobu.

"Harry" zavolala jsem mezi kuchyní a obývákem.

"Ahoj drahoušku je ve svém pokoji." křikla Sell.

"Dobré ráno a děkuji." běžela jsem zase nazpátek na naše patro.

Zaťukala jsem na jeho dveře a čekala.

"Dohajzlu." uslyšela jsem za dveřmi.

Chytla jsem kliku do své ruky a začala pomalu otevírat dveře.

"Harry, děje se něco?" zeptala jsem se s hlavou mezi dveřmi.

"Ne, nic." usmál se jakoby se opravdu nic nedělo.

"Pojď jdeme." uchopil peněženku a klíče.

**

"Kam vůbec jedeme?" zeptala jsem se při cestě.

"Nebuď tolika zvědavá" zasmál se.

"Ale já jsem, tak to vyklop." šťouchla jsem do něj.

"Ani mě nehne." znovu se usmál a ukázal mi své ďolíčky.

"Jess?" zeptal se.

"Ano?"otočila jsem se na něj.

"Večer jdeme na večeři. Chce tě poznat můj otec" dořekl a mně spadla brada.

"Cože?"

Doufám, že se vám díl bude líbit. Nechtěla jsem, aby jste dlouho nečekali. Dobroi noc :)