Že by omluva?

8.1K 349 0
                                    

Včerejší večer jsem proležela a prokoukala.
Zkoukla jsem asi tak 9 filmů a pak šla spát.

**
Dveře od pokoje se rozletěly a já z postele vylítla jako střela.
Najednou rána, koukla jsem se na zem a ležel tam on.

"Jess?" špitl a já stála jak kamenný sloup.

"Vím, že mě nesnášíš a já sebe taky ne." motal se mu jazyk a cítila jsem z něj alkohol až sem.

Stále jsem byla potichu a stála.
Zvedl se ze země a nemotorně si sedl na postel.

"Mluv semnou, prosim."
On poprosil? Ano je vlastně opilí.

Ráda bych se s ním bavila , ale potom všem? Mám z něj jenom strach.

"A, ano?" vykoktala jsem a šla dál od postele.

"Vim, že jsem se choval jako zmrd a sakra moc mě to mrzí, ale nikoho nemám, nemám žádné city chápeš? Nic necítim , žádnou bolest, prostě nic. " dořekl a já nevěděla co říct, spíš jsem se bála abych něco neřekla špatně.

"Jseš tak zatraceně nevinná, slibuju, že své chování zkusim zlepšit." špitl a najednou jsem slyšela jak spokojeně oddychuje.

Co s nim mám teď dělat. Kruci. Chvíli jsem chodila po pokoji a nemohla dostat z hlavy jak semnou mluvil, vím ,že tam hrál roli alkohol, ale vrtalo mi to v hlavě.

Potom jsem se odebrala do koupelny a opláchla si obličej. Šla jsem zpět do pokoje a sedla si do rohu ke zdi.
Opřela jsem se a všechno se mi opakovala dokola a dokola.
Po chvíli jsem usla.

**
Ráno jsem otevřela oči a všimla si ,že ležim na posteli což je divné jelikož jsem usla v rohu u zdi co si teda pamatuju.

Chvíli jsem přemýšlela a pak šla do koupelny vykonat hygienické potřeby.
"Jess?"uslyšela jsem Selly z podschodí.

"Ano?" křikla jsem nazpět.

"Pojď sem dolu."

"Už běžim" hodila jsem na sebe mikinu a vyšla ze svého pokoje.

Zavřela za sebou dveře a pohledem jsem se setkala se smaragdy.

Nebezpečná HraKde žijí příběhy. Začni objevovat