Criminal and nerd - Niam

5.

Modré BMW zastavilo před mojí školou a já musel v hlavě zanadávat, proč jsem se těšil na to, až mě do školy odveze. Všichni, co byli v blízkosti školy, upírali zrak právě na mě a na auto i na jeho majitele.

"Rád bych tě vyzvedl i ze školy, ale jak už jsem říkal, dneska mám hodně práce." otočí se na mě Liam a dá si do vlasů své sluneční brýle, které měl před chvílí nasazené na svém nose, aby mu nevadilo sluníčko při řízení.

"To nevadí." usměju se a už se chystám vystoupit, ale jeho ruka mě zastaví.

"A co zaplatit?" zeptá se mě s nadzvednutým obočím a já musím chvíli přemýšlet, jestli to myslí vážně. "No co tak koukáš? PayneTaxi není moc levná společnost a za těch deset minut jízdy si účtuje alespoň jednoho pořádnýho francouzáka." zářivě se na mě usměje a mě se uleví a zároveň bych nejraději utekl. Už jsem se lekl, že vážně chce, abych mu za ten odvoz zaplatil. Ale sakra nemůžu se s ním líbat před školou! Už tak dost si o mě lidi určitě povídají, že ten šprt se zná s Liamem Paynem! Počkat...a to je to jediné, co mi vadí?! Nemělo by mi vadit, že po mě vůbec chce líbání?!

Moje tváře zčervenají, ale po chvilce přemýšlení se k němu začnu naklánět. Lidi ve škole už mě stejně nemají rádi a to, kdo jsem a co dělám jim může být ukradené. Navíc...jeho rty jsou pro mě, jako magnet.

Liam se potěšeně usmál, ale ani na kousíček se ke mě nenaklonil. Jako by chtěl všechno nechat na mě. Hajzlík jeden.

I přes to jsem se k němu, ale naklonil přes mezeru mezi sedačkami a přisál se na jeho rty. Nebylo to, jako vždycky dravé, ale tentokrát, když jsem všemu alespoň na chvíli velel já, to bylo něžné a procítěné.

Pomalu jsem začal pohybovat rty a Liam mé pohyby nadšeně opakoval. Nevím z čeho byl tak nadšený. Možná z toho, že jsem ho políbil, jako první. Netuším.

Pomalé a něžné tempo nám, ale moc dlouho nevydrželo. Přece jen mě Liam nenechal dlouho vést naše polibky a já to upřímně ani nechtěl. Líbilo se mi, že on je tu ten, co mě vede. Já v takových věcech vůbec nebyl zkušený a byl jsem rád, že on je ochotný mě vést.

Jeho dlaně se přemístily na mé boky a já svou jednu dlaň přemístil na jeho tvář, jako bych se ho u sebe snažil udržet, co nejdéle.

Slyšel jsem, jak si o nás lidi povídají. Někteří se potichu smáli, jiní se koukali a jiní nemohli uvěřit tomu, že nula, jako já se líbá s někým, jako je on. Nerd a kriminálník. Jaká to divná kombinace. Vedle něho jsem si dokázal živě představit nějakou pěknou blondýnu s bujnými křivkami. Ne sebe. Ale i přes to jsem teď seděl v jeho autě a líbal se s ním, jako by to nebyl nebezpečný člověk. A jak jsem za ty dva dny zjistil...Pro mě nebezpečný nebyl.

Po dlouhé době, kdy jsem si uvědomoval i přes jeho dokonalé polibky, že musím jít na hodinu, jsem se od něj začal odtahovat, on však šel se mnou. Když jsem začal couvat hlavou, abych rozpojil naše rty, on se začal natahovat přes mezeru, nepouštějíc mé rty a boky už vůbec ne.

"P-počkej..." zasměju se, když už na mě skoro ležel. Konečně se mi od něj podařilo odtáhnout. "Už musím jít." usměju se na něj.

On si povzdechne a sedne si pohodlně na své sedadlo. "Kurva, jak rád bych se na to všechno vykašlal a jel s tebou k sobě." zanadává hlasitě a já se musím zamračit, když uslyším jeho slovník. Nehodlám to, ale teď řešit. Musím do školy.

"Ale ty do práce musíš jinak by zkolaboval celý černý trh co?" zachechtám se a on se na mě podívá s vážnou tváří.

"Možná tě to překvapí, ale jo. Nějak tak to je."