Criminal and nerd - Niam

93.

Zmatek panuje kolem mě. Harry běhá ze strany na stranu a snaží se pomoci všem jeho kamarádům, známým a kolegům. Je tu jediný, kdo má základy lékařství. Měl by se najít ještě alespoň jeden muž, který by mu s tímhle břemenem pomáhal. Nemůže se celý gang spoléhat jen na něj. A kdyby někdo zranil jeho? Kdo by mu pomohl? A co když zraní Louise? Bude muset operovat svého manžela a pokud by se něco podělalo tak by si to do konce života vyčítal. Musíme sehnat někoho dalšího.

Zvednu se z křesla, na kterém jsem do teď seděl a pozoroval zběsilé dění okolo mě a rozešel jsem se za Andrewem.

"Můžu s tebou na chviličku mluvit?" zeptal jsem se ho a on unaveně přikývl, pomalu se zvedajíc a podpírajíc si ruku, kterou má postřelenou. Je to jen škrábnutí, ale i tak to bolí jako čert. Já to vím až moc dobře.

Vydali jsme se do Liamovi kanceláře. Chtěl jsem s ním mluvit v soukromí, abych zjistil, co se přesně stalo. V tom zmatku by to bylo až moc zbytečně zbrklé.

Andrew si zničeně povzdychl a vydal se na kožený gauč, aby si mohl sednout. Je opravdu unavený a polámaný. Podle toho, co jsem slyšel, když se ho Harry ptal, co mu je, několikrát přelétl přes nějaký ten kus nábytku. Nedokážu si představit jak ho musí bolet celé tělo.

"Byl to čínský gang, který se tady objevil asi tak před třičtvrtě rokem. Prostě sem nečekaně vpadli a zaútočili. Nečekali jsme to. Liam si z těch Číňanů nedělal hlavu, protože je to pro nás malá konkurence, ale občas si ten gang až moc neuvědomoval kam až může zajít. Vlastně si chtěli podmanit naše území. Samozřejmě dokud byl tady Liam tak neměli šanci, ale teď? Liam je pryč a rozkřiklo se to po celém Londýně neskutečnou rychlostí. Nejsme zvyklí na to jednat bez jeho příkazů a pokud mám na to říct svůj vlastní názor, tak se dřív nebo později objeví někdo, kdo nám území sebere a my buď zemřeme v boji a nebo budeme muset sebrat své rodiny a utéct někam hodně daleko, aby se nechtěli mstít. Rundla nikdo poslouchat nebude. Na tom jsme se všichni shodli. Je to hnusnej parchant, ať je to Liamův otec nebo ne. Tomu sloužit nebudeme. No...ale sami to taky nezvládneme."

Andrewův hlas se rozezněl do ticha. Já se opřel o Liamův stůl a snažil se něco vymyslet. Má pravdu. Sami to nezvládnou. Žádný gang nikdy dlouho nevydrží bez vůdce. Muži začnou divočet, nebudou vědět, který z nich má, co dělat. Budou vznikat rozbroje mezi nimi a pak to jednou dopadne tak, že se navzájem postřílí a nebo je zabije jiný gang. Tohle se nesmí stát. Většinu těch kluků jsem měl čest poznat více a nikdo z nich není tak špatný, jak by se mohlo zdát. Mají rodiny, jsou to skvělí manželé, otcové. Nemůžou za to jakou mají práci. Práci, která je jednou zabije.

"Co mám dělat?" vydechl jsem odhodlaně a otočil jsem se k Andrewovi čelem.

"Měl by ses jít domů vyspat. Jsi unavený a my to tady zv..."

"Takhle to nemyslím." zarazím Andrewa uprostřed věty. Musím Liamovi pomoct. Musím zachránit to, co budoval půlku svého života. "Co by v tuhle chvíli dělal Liam?"

Andrew se trochu zamračil a já nevím, co přesně jeho vráska na čele znamená. Po chvilce však rozvážně a pomalu promluvil. "Liam...svolal by nás všechny do klubu a začal by střádat plán na to jak zaútočit na Číňany a vrátit jim úder."

"Dobře." vydechl jsem a vydal jsem se ke dveřím.

"Počkej Nialle!" zastavil mě ještě můj přítel a já se na něj otočím. "Nechceš doufám udělat žádnou blbost viď?"

Lehce jsem se usmál nad jeho starostlivostí. "Jen jdu zachránit váš gang." s těmito slovy jsem se rozešel zpátky do klubu rázným krokem bez váhání. Slyšel jsem jak mi zběsile buší srdce, jak se mi potí ruce a můj žaludek s každým dalším krokem protestoval. Já se však nezastavil.