"Položte ty tašky sem." poručí Andrew dvěma mužům, co se starali o naše tašky, aby je položili v předsíni a sám odnese Oliho někam do obrovského domů, který vypadal přepychově už z venku a na tož ještě zevnitř.
Bylo to tu opravdu nádherné. Popravdě mi tenhle dům silně připomínal dům v Anglii, ale i přes to to tu bylo hodně jiné. Hlavně v tom, že tady za mnou nepřijde odnikud Liam a nepolíbí mě, neobejme, neřekne mi, že mě miluje. Nic takového se tady nestane. Co asi teď dělá? Dal se hned do práce nebo si jel domů odpočinout? Doufám, že si alespoň na chvilku odpočine. Potřebuje to. Je hrozně unavený a přepracovaný. Hlavně doufám, že se neopije. Bože to snad ne! Nechci, aby si ještě ublížil zvlášť, když tam nejsem. Musím doufat, že ho kluci ochrání, když tam nebudu. Myslí na mě? Stýská se mu? Co když tohle byl plán, jak se mě zbavit? Ne tomu nevěřím. To prostě nemohl udělat. Jen potřebuje, abych byl v bezpečí. To je celý.
Rozešel jsem se pomalu do domu a musel jsem uznat, že je to tu opravdu pěkný.
Skrze prosklené francouzské okno jsem viděl do velké zahrady s altánem, kuchyně byla moderní stejně, jako u nás doma-ve které si teď dělal Andrew kafe-a ložnice jakbysmet. Bylo jich tu snad deset a já se nestačil divit. V každé ložnici, které byli přepychově zařízeny byla koupelna a malá šatna. Opravdu kouzelné. Když jsem zašel hlouběji do domu uviděl jsem velký prostor obložený modrými a bílými kachličkami. Pane bože bazén! Rychle jsem se šel podívat, protože jsem nemohl uvěřit tomu, že by Liam měl uvnitř svého domu bazén. Ale opravdu. Byl to bazén! Byl oblopený znovu francouzskými okny, které se dali otevřít a bylo tak možné mít volný průchod na zahradu aniž by se zamokřil celý dům. Nemohl jsem tomu uveřit. Je to praktické na zimu nebo když prší. Páni.
Dlouho jsem obdivoval bazén než jsem se vydal zpátky do domu pro své věci a svou tašku i s tou Oliho jsem odnesl do jedné z ložnic, aby nám teď nepřekáželi.
"Ahoj." uslyším za sebou rozespale a já se tak rychle otočím na svého kamaráda, který vypadal, jako kdyby se měl znovu složit na zem a usnout.
"Ahoj." taky ho pozdravím a rozejdu se k němu přitahujíc si ho do náručí. "Jak ti je?" zeptám se ho starostlivě a pořádně si ho prohlédnu. Dostal pěknou ránu do hlavy. Vůbec se mi to nelíbilo. Doufám, že bude v pořádku.
"Už je to lepší. Jen se mi chce pořád spát."
"Abys neměl otřes mozku." zamračím se a začnu si prohlížet jeho hlavu.
"To ne. Harry říkal, že je to v pohodě." usmál se na mě a společně jsme se vydali do kuchyně za Andrewe.
"Dobré ráno." zasměje se, když uvidí Oliho a ten k němu hned přijde a vpadne mu do náručí. Už dřív jsem si všimnul, že jejich vztah není tak úplně klasický mezi otce a synem. Oli má tátu hrozně moc rád a dalo by se říct, že je na něj upnutý, i když je mu tolik, kolik mu je. V tomhle věku už se děti o své rodiče tolik nestarají, ale mě se trochu zdálo, že je Oli něco, jako "maminčin mazánek" s tím rozdílem, že nemá mámu, ale tátu. "Co hlava?"
"Už je to lepší." řekne unaveně do jeho svalnaté hrudi a nechá se jím objímat.
"Budu muset letět zpátky. Liam zuří a prý všechny honí po městě." povzdechne si Andrew a můj dech se zasekne.
"Jak, jako honí po městě?" ozvu se nechápavě a sednu si na židli.
"No." lehce se zasměje Andrew. "Potřebuje se sejít s tím šéfem NY mafie, ale nikdo neví, jak ho s ním spojit, když jsme zabili všechny jeho lidi i Broomera, který měl zůstat na živu."
Takže za to znovu můžu já. Znovu má Liam problémy kvůli mě. Občas si říkám, že by bylo lepší se s Liamem rozejít. Ušetřil bych mu tím spoustu starostí, ale stejně si myslím nebo spíš vím, že by mě nenechal jít jen kvůli tomuhle důvodu. Úplně si dokážu představit, jak by zuřil kdybych mu oznámil, že se s ním rozcházím, aby neměl kvůli mě problémy. Díval by se na mě rozzuřenýma očima a určitě by z něho šel strach, i když by mi nikdy určitě neublížil. Určitě by mě silně chytl za bradu a donutil mě se mu podívat do očí. A potom by s ledovým klidem pronesl něco, jako "Jen tohle mě nedonutí se tě vzdát.". Úplně ho vidím. A musím uznat, že teď mi to přijde k smíchu, ale kdybych v té situaci byl, určitě by mi k smíchu nebylo. Spíš k pláči.
Z mého přemýšlení mě vytrhl hlas Oliho. "Nemůžeš tu zůstat alespoň přes noc? Jsi utahaný a Liam to určitě pochopí." snažil se přemluvit Andrewa, aby jednou nebyl ten poslušný zaměstnanec Liama Payna a jednou porušil pravidla.
"Nejde to Oli. Prospím se v letadle." políbí svého syna na čelo a pak ho pustí ze svého objetí, aby si mohl dopít kafe, kterého už moc neměl.
Byl čas, aby se vrátil do Anglie. Aby pomohl Liamovi a aby od něj nedostal vynadáno. I když jsem tady nechtěl s Olim zůstávat sám potom, co se stalo jsem chápal, že musí odletět. Musíme doufat, že si nás tady nikdo nevšimne a že nikdo nezjistí, že tu jsme.
Oli tátu nechtěl pustit, ale musel. Dlouho se s ním loučil u dveří a já se s ním taky nakonec objal před tím než odjel v autě na letiště, kde na něj čekalo Liamovo soukromé letadlo.
S Olim jsem se rozhodli, že si pustíme nějaký film, ale ten nás po chvíli přestal bavit. Oba jsme byli hrozně moc unavení a tak jsem se vydali do ložnic, které jsem si nakonec vybrali. Byli hned vedle sebe a navíc je spojovali dveře zabudované, jako posuvná zeď. Zachumlal jsem se pohodlně do deky a přemýšlel jestli mám Liamovi poslat nějakou tu fotku, co chtěl. Ale jakou? Vždyť tady nemám žádné spodní prádlo, co mi koupil.
Me: Je to tu nádherný
MyGangster: Já vím
MyGangster: Jsem rád že se ti tam líbí
Me: Ale víc se mi líbí u tebe
MyGangster: Co ti schází? Můžu ti to nechat poslat
Me: Ty mi tu scházíš
MyGangster: Maličký...
Me: Já vím já vím nejde to
Me: Nechci tě zatěžovat svými citovými výlevy
MyGangster: Nechci aby si se přetvařoval
MyGangster: Navíc se mi líbí když slyším že máš o mě zájem a chceš mě u sebe
MyGangster: Já na tom nejsem jinak
Me: Chceš poslat nějakou fotku?
Me: Abys měl pocit že ležím vedle tebe?
Nevím proč jsem mu to sám navrhl. Možná, protože mě sex po telefonu lákal víc než jsem si myslel.
MyGangster: Budu moc rád když mi pošleš nějakou hezkou fotečku
Dlouho jsem přemýšlel, jakou fotku mu pošlu nebo spíš, jak se vyfotím. Nakonec jsem se, ale rozhodl začít nějak normálně. Bylo mi blbé se mu hned vyfotit nahý nebo tak. Proto jsem nastavil foťák na přední kameru a zajel si volnou rukou pod tričko. Přejel jsem prsty po své bradavce a otevřel jsem ústa v tichém vzdychu. V tu chvíli jsem zmáčknul foťák a vyfotil jsem se . V pravé rohu nahoře byla mé pootevřená ústa a má ruka viditelně pod tričkem svírala mou bradavku. Spokojeně se usměju a fotku Liamovi odešlu. Jen doufám, že se mu bude líbit.
MyGangster: Fuck Nialle
MyGangster: Doufám že vzdycháš moje jméno
ČTEŠ
Criminal and nerd - Niam
FanfictionNiall Horan je obyčejný ustrašený kluk kterého ve škole nikdo nemá rád. Co se ale stane když mu do života vstoupí nejnebezpečnější muž města?