Criminal and nerd - Niam

52.

Niall

"Neboj Oli...ano zvládnu to tady...Jo neboj se...Jo..." směju se do telefonu se svým kamarádem. "Ano dám na sebe pozor neboj se. Ahoj."

Za Olim ráno přiletěl Max a tak jsou teď spolu na hotelu. Hodně jsem se divil, když Olimu Max zavolal, že je tady a že na něj čeká, ale bylo to tak. Ve dvanáct hodin Oli dorazil na místo, kde se měli sejít a za hodinu mi volal s tím, že se dneska nevrátí, že si chtějí s Maxem užít noc spolu.

Přeju jim to. Jen mě znervóznuje fakt, že tu budu celou noc sám. Ale to nějak zvládnu. Alespoň si večer budu moct volat s Liamem aniž bych měl strach, že mě Oli uslyší.

Liam se mi od rána neozval a já začínal mít strach. Vím, že letěl do NY a že se tam měl sejít s Lópezem, jen doufám, že se mu nic nestalo, protože pokud ano, tak si to v životě neodpustím. On by prakticky zemřel kvůli mě a to nemůžu dopustit.

Snažil jsem se mu dovolat, ale asi měl vypnutý mobil. Čekám, kdy mi zavolá a doufám, že to bude, co nejdřív, protože se nemůžu dočkat až poletím domů za ním.

Liam

"J-jak mi to mohl udělat?" řeknu rozklepaně a stále koukám na fotku, na které Niall nadšeně objímá Oliho okolo krku a nechá ho, aby ho líbal. To jsem pro něj neudělal dost? Dával jsem mu snad málo znát svůj zájem o něj? Nebo jsem pro něj nic neznamenal a jenom mě využíval? A proč mi to poslal? Chtěl se mi vysmát? To jsem si od něj nezasloužil.

Bolest v mém hrudníku byla skoro nesnesitelná a já ucítil slzy v očích. Snažil jsem se je zastavit, ale nešlo to. Nevzlykal jsem. Jen jsem nechal slzy stékat po mých tvářích a sledoval jsem upřeně fotku.

Bože proč mi to udělal? Co ho k tomu vedlo? To jsem mu nestačil? Nebo už to nemohl vydržet? Proč mě podrazil? Jak dlouho ke mě už nic necítí?

"Šéfe?!" ozve se vykolejeně Jeff, který mě v životě neviděl projevit, jakýkoliv cit. "Jsi v pohodě?"

Jen záporně zakroutím hlavou a je mi teď jedno s kým tu jsem. Je mi jedno úplně všechno, protože jsem teď měl pocit, že mi někdo vyrval srdce z hrudi. Měl jsem tak neskutečný vztek, ale zároveň se mi chtělo brečet, křičet a rvát si vlasy zoufalstvím.

"Liame?" uslyším Haryho hlas a potom ucítím ruku na mém rameni. Beze slova předám Louisovi mobil a podívám se mu ubrečeně do očí.

"P-Podvádí mě." vydechnu roztřeseně a poprvé ze sebe vypustím vzlyk.

Louis, který sedí za mnou, mě pohladil po rameni a začal si prohlížet fotku stejně, jako jeho manžel, který seděl vedle něho.

Já tady nasazuju svůj život i životy svých lidí, proto aby byl v bezpečí a on mě mezitím podvádí? Opravdu jsem si tohle zasloužil? Vím, že nejsem úplně příklad vzorného přítele, ale tohle jsem si snad nezasloužil.

"Liame třeba to není tak, jak to vypadá." začne Louis a snaží se mě uklidnit. Ale já vím svoje.

"Co se děje?" uslyším z vysílačky Andrewův hlas a já dostanu neskutečný vztek na všechno.

"Co se děje?! Nialle mě podvádí s tvým zkurvených synáčkem, to se kurva děje!" začnu řvát a je mi jedno, že všichni mají vysílačky připevněné u uší. "Kurva kurva kurva!" začnu kopat do prázdné sedačky před sebou a při tom nechám slzy stékat z mých tváří.

"Liame nech toho, ublížíš si!" zařve Harry a rychle se přesune na sedadlo vedle mě, přitahujíc si mě do náruče.

"H-Harry..." vzlyknu hlasitě a zahrabu se do jeho hrudě. Tak hrozně moc to bolí. Nikdy jsem si nemyslel, že Niall by mohl být ten, co by ve vztahu podváděl. Nikdy jsem si nemyslel, že budu teď pociťovat tak příšernou bolest, jako teď. Všechna má zranění byli proti tomuhle úplné nic. Proti tomu prázdnému pocit v hrudi.