Criminal and nerd - Niam

25.

Se spokojeným zakňučením se probudím z bezesného spánku a pomalu otevřu oči. Když se rozhlédnu po místnosti už nejsem v klubu, ale v ložnici. Liamově ložnici. Leží zachumlaný v teplé dece jen v boxerkách a musím se široce usmát nad představou, že mě Liam musel vzít do náruče, odnést mě do auta a pak do ložnice a vysvlékl mě z oblečení, aby se mi spalo dobře. Hned na to si však vzpomenu na jeho zraněnou ruku a zamračím se tak. Jestli tu ruku namáhal tak ho uškrtím.

Podívám se na budík na nočním stolku a oddechnu si, když je něco před sedmou. Ještě můžu chvilku odpočívat. Ale, kde je Liam? Proč není u mě?

Tyhle myšlenky mě přinutí se vyhrabat z teplé postýlky. Nasadím si své brýle, které jsem si vzal z nočního stolku a vstanu z postele, jdouc ke dveřím. V hlavě se mi vybavila vzpomínka na to, jak jsme v noci vyletěli z postele tak rychle, že jsem si brýle skoro zapomněl vzít. Kde je Liam? Doufám, že nejel pracovat.

Pomalu jsem se vydal z ložnice pryč. Když jsem potichu otevřel dveře roztřeseně jsem vydechl, když byly věci na chodbě rozházené a původně bílá zeď v chodbě byla postříkaná červenou barvou. Troufám si podle zápachu tvrdit, že to, ale obyčejná barva nebyla. Krev...

Při pomyšlení, že máme v domě zeď nahozenou něčí krví se mi zvedl žaludek. Bože do čeho jsem se to jen dostal?

Když jsem přešel chodbu a vešel do kuchyně vypadalo to tam podobně. Talíře rozmlácené o zem, stůl převržený stejně, jako židle a na zdi byla opět krev. Tentokrát to však nebyly jen krvavé šmouhy vytvořené něčími dlaněmi. Na bílé možná spíše krémové barvě, kterou byla vymalovaná kuchyně byl krvavý nápis.

"Ti sráčové museli zmizet hned, jak jsme s Niallem odjeli." vytrhne mě z přemýšlení a z pozorování děsivého zvěrstva na zdi hlas mého kriminálníka. Slyšel jsem ho z obyváku a podle všeho nebyl sám.

Potichu jsem se přikradl ke dveřím a maličko nakoukl do místnosti. Louis, Harry, Scott, Jeff a ještě nějací muži z gangu, které mi nepředstavil seděli na velkém gauči nebo postávali u zdí a koukali na Liama, který stál uprostřed místnosti. Nevšimli si mě a tak jsem toho hodlal využít a zjistit, co se stalo. Pochybuju, že mě by Liam řekl nějaké podrobnosti.

"Tohle si nenechám líbit. Rundle tohle posral. Musíme mu dát jasně najevo, že o něm stále víme a že se ho nebojíme. Musí pochopit, že pro mě není hrozba a že se ho chystáme zničit. Proto..." na chvilku se odmlčí "Zítra uděláme zátah na jeho obchodní řetězec s drogami. Jak všichni víte Rundle má nejrozšířenější síť drog, jak v UK tak v Evropě a především v Rusku. Na jeho obchodech stojí celý jeho systém a my mu ho zničíme. Zítra má proběhnout velká kontrola zboží pro Moskvu. Cílem je získat všechny drogy pro nás a zabít všechny, co tam budou. Nesmí nikdo zůstat živí. Je to jasné? Podrobnosti si řekneme dneska v klubu stejně, jako podrobnosti k akci za dva dny. Plán zůstává stále stejný. Od několika různých zdrojů víme jistě, že za dva dny bude Rundle ve skladu za městem. Musím se s ním sejít a podle toho, jak bude ochotný vyjednávat budeme jednat. Buď se dohodneme nebo je všechny a hlavně Rundla zabijeme."

Všichni muži přikývli a nevypadalo to, že by někdo byl proti tomu, udělat takový ohavný a hlavně nebezpečný čin, jako byly právě tyhle dvě akce. Jenže já nehodlal být ticho. Je to moc nebezpečné. Nemůžu ho nechat, aby na tu schůzku šel. Vždyť mi ho můžou zabít. Nenechám ho v tom samotného.

"Půjdu s tebou." řeknu prostě a vejdu do obyváku. Všechny pohledy se stočili na mě a Liam se na mě šokovaně a trochu naštvaně zamračil.