Criminal and nerd - Niam

51.

Liam

Me: Za chvilku poletíme

Napíšu rychlou zprávu mému Maličkému a uklidím telefon do kapsy. Včera, když jsem se s celým gangem sešel v klubu, konečně jsme dokončili plán toho, jak to všechno bude probíhat. Jen doufám, že se tentokrát nic nepokazí. Nikdo neví, že je Niall v Česku. Nikdo o tom nemá ani tušení a taky doufám, že nás znovu nikdo nezradil. Nebudu lhát jsem hodně nervózní a to opravdu hodně. Tahle jsem snad nikdy nebyl. Celých pět dní jsem nešukal! Navíc málo spím a nejím. Opravdu příšerná kombinace, ale já s tím nemůžu nic dělat. Nemám čas na takové věci. Musím to vyřídit a pak teprve bude čas na něco takového.

Právě sedím ve svém autě a mířím ke klubu, kde na mě čekají mý nejlepší a nejvěrnější lidi. Harry, Louis, Jeff a Andrew. My všichni poletíme vrtulníkem, který už je připravený v našem skladu kousíček za městem, u kterého jsme od klubu za pět minut mým zběsilým tempem.

Ostatní moji a Rundlovi muži společně s ním jsou už na cestě do New Yorku. Mají za úkol obhlédnout okolí a zjistit, kde všude má López lidi. Nesmí se s nimi pustit do potyčky pokud na ně nezaútočí sami. Jen prostě kontrolují terén.

Já a Rundle se pak máme sejít s Lópezem a jeho synem Ashleym. Docela doufám, že mi s tím Ashley trochu pomůže u svého fotra. Potom, co jsme spolu zažili. Ne, že bych si to chtěl zopakovat. Mám Nialla, ale tenkrát ten týden byl hodně dobrý a byl ze mě úplně hotový, takže by se za mě třeba mohl přimluvit.

Nervózně jsem celou cestu poklepával na volant svými prsty a myslel na svého Maličkého. Nesmím to teď posrat. Vím, že nejsem dobrý člověk, ale teď nejde o mě. Jde o Nialla. Do tohohle jsem ho dostal já. Za všechno, co se mu děje můžu já, i když teď je to spíš kvůli jeho otci, ale to je jedno. Kdybych s Niallem nechodil nikdy by se o něj třeba nezačali zajímat. Třeba si myslí, že když teď Niall chodí se mnou, že je stejný, jako jeho otec a že na ně práská informace, které má od svého otce. Což je všechno samozřejmě nesmysl. Naprostý nesmysl. Můj Maličký za nic nemůže. Je to ten nejlepší kluk, co znám. Nikdy nic nikomu neudělal. A já kurva nechci, aby se jeho život podělal ještě víc. Proto to nesmím teď podělat. Musím to zvládnout. Amerika je daleko a proto doufám, že všechno proběhne tak, jak má, protože pokud nás všechny pozabíjí, což rozhodně udělat můžou, i když budeme na veřejném místě, můj Maličký se nedozví, co se s námi stalo a bude muset žít v Česku napořád. Bude si muset najít práci a prostě...ne kurva nad tímhle vůbec nebudu přemýšlet. Vůbec, protože je nepravděpodobné, že by se to stalo. Ne nedovolím, abych Nialla nechal samotného.

Když jsem dorazil ke klubu, kluci nebo spíš muži ke mě nastoupili do auta a já znovu vyjel tentokrát ke skladu k vrtulníku.

"Volal mi Steve. Prý už jsou na místě a rozdělují se na hlídky, aby obhlídli okolí." řekne Harry, který si sedl vedle mě tak, jako vždycky. Za ním seděl Andrew, za mnou Jeff a ve prostřed Louis. A to z jediného důvodu. I když to nesnáší, je z nás prostě ten nejmenší. Vždycky, když mě hodně nasere tak na jeho výšku stačí hodit jen nějakou rýpavou poznámečku a on hned zklapne a nebo se ještě víc nasere a pak teprve následně sklapne. Jednou se stalo, když nám bylo kolem dvaceti, že jsme se s Louisem hodně dlouho prudili a celý den jsme si lezli na nervy a já mu ani nevím proč snad dvě hodiny předhazoval, že je malý, skřítek a tak podobně. On se naštval tak, že mi jednu vrazil a potom se ještě hodinu choulil v Harryho náruči, protože mu prostě bylo líto, že je malý. Od té doby mu to tolik nepředhazuju pokud opravdu není nepříjemný, jak já, když nemám týden do čeho zasunout.

"Okej. Hlavně ať se drží stranou a ať nevyvolávaj konflikty před tím než tam přiletíme." tohle byla jediná konverzace, která za tu dobu ke skladu byla. Když jsme dojeli na místo zaparkoval jsem do skladu, který máme dobře střežený a nasedli jsme do našeho nejmodernějšího vrtulníku, který na trhu seženete.