Criminal and nerd - Niam

36.

Liam

Nevím jestli je to dobrý nápad. Měl bych si to ještě pořádně rozmyslet. Ale...sakra je to komplikovaný. Nevím, co si ohledně toho mám myslet, ale když uvážím všechny pro a proti s ním a jeho gangem budeme největší gang v celém Londýně a rozšíříme naše obchody i do Ruska.

Stojím právě před klubem se svými lidmi a přemýšlím jestli je opravdu vhodné to udělat. Za pár minut by měl přijet Rundle se svým gangem a máme se domluvit na spojení gangu. Ono se to zdá, jako hračka, ale ono to není tak jednoduché. Naši lidé si budou muset zvyknout sami na sebe a budou si muset uvědomit, že už nejsme nepřátelé, což moc dobře nejde, když jsme si navzájem zabíjeli kolegy, rodiny a přátele. Nevím jestli je to dobrý nápad, ale celý můj gang souhlasil. Naopak si představili tu spoustu peněz, drog a možností, které nabízela spolupráce s Rundlovým gangem. S gangem mého otce. Stále nevím, jestli se s ním chci vídat nebo ne, ale nabídl mi pomoc při hledání lidí, co postřelili mého Nialla. Když včera volal Oli, že Nialla postřelili myslel jsem, že zešílím strachy. Ano já Liam Payne jsem se bál a dal jsem to najevo před lidmi z mého gangu. Tak rychle jsem k autu snad nikdy neutíkal, Chtěl jsem jet sám, ale Andrew mě zastavil s tím, že pojede taky, aby mohl řídit při zpáteční cestě. Pochybuju, že jel jen kvůli tomu, aby mohl řídit. Bál se o Oliho a já mu to nedávám za zlé. Je to přece jeho syn.

Až najdu ty šmejdy, co to Niallovi udělali tak je osobně zabiju. Zemřou krutou smrtí za to, že sáhli na něco, co je moje. Bylo to sice jen škrábnutí, ale rána byla dost hluboká a velká na to, aby mohl Niall vykrvácet. Bože, když si vzpomenu na to, jaký jsem měl strach v tom autě, když zavřel oči a nereagoval. Niall tohle vědět nemusí a vlastně nikdo jiný to vědět nemusí a nedozví se to, ale když jsem ho nemohl přinutit reagovat, z mých očí se valily slzy a já je nemohl zastavit. Měl jsme hrozný strach. Každou chvíli jsem mu kontroloval pulz a uvědomoval jsem si, že je slabší a slabší. Nejhorší na to asi bylo to, že jsme chytli kolonu a Andrew tak asi pět minut stál v řadě aut než konečně dostal možnost zatočit alespoň do jiné ulice což, ale znamenala delší cesta, protože jsme museli všechno objíždět. Bylo to šílené a já po deseti minutách jízdy už propadal hodně velké panice. Tričko, které jsem tisknul k Niallovu tělu bylo nasáklé krví a má mikina, co měl na sobě na tom nebyla jinak. Tisknul jsem si svého Maličkého k sobě a líbal ho na čelo, šeptajíc mu, že to zvládne, že mi nesmí umřít. Takhle na dně jsem nikdy nebyl. Ne před někým jiným. Před lidmi musím být ten krutý Liam a děkoval jsem za to, že v klubu nikdo kromě Harryho a Louise nebyl, protože všichni odjeli do akce. Nechtěl jsem, aby mě takhle viděli.

Naštěstí je Harry více než skvělý ve své práci a proto Nialla bez problému zachránil.

Na konci ulice uvidím s několika mými lidmi černá auta. Je jasné, že je to Rundle. Jsem nervózní a vlastně nevím proč.

Netrvalo dlouho a auta zastavila před námi a naším klubem. Svalnatí muži se zbraněmi u pasů včele s Rundlem vystoupili z vozů a stoupli si před nás. Rundle stál, jako první, jako jejich šéf a mile se na mě usmíval. Trochu mě to rozhodilo, ale nedával jsem na sobě nic znát a bez pozdravu je pozval dovnitř. Je ironické, že včera jsem jel do přístavu, kde mě chytili kvůli tomu, aby nezjistili, kde je náš klub a dneska jsem mu poslal zprávu s adresou právě našeho centra.

Klub byl zaplněný víc než jindy. Mý muži se stejně, jako ti od Rundla mračili na všechny v místnosti a snažili se pouštět hrůzu a respekt, aby v nich nikdo neviděl slabochy. Musel jsem se nad tou hrou uchechtnout. Většina z nich tady má rodiny a přátele. Ve většině případů jsou to milující manželé a výborní otcové, ale před námi se chovají, jako kusy bezcitného šutru.