Criminal and nerd - Niam

10.

Liam

"Payne z tebe už se stává opravdu úplný idiot! Proč jsi mu to říkal?!" vzteká se Louis a pochoduje po mém obyváku. Jedině on a Harry si na mě dovolí zvednout hlas, protože ví, že jim bych nikdy nic neudělal.

"Měl by to vědět." pokrčím rameny a snažím se naklonit tak, abych přes něj viděl na televizi, ve které šel zrovna fotbalový zápas.

"Jenže takhle sis to u něj posral." vydechne Harry vedle mě a upije ze svého piva. "A ty si zlato už sedni jinak tady Liamovi vychodíš cestičku." zasměje se svému manželovi a když je Louis, co nejblíž u něj při své okružní cestě před televizí, natáhne se a jedním rychlím pohybem si ho stáhne do klína.

"Neposral." protočím oči a otočím se na něj "Sice byl drobet naštvanej, ale až ho dneska budu vyzvedávat ze školy tak to už bude v pohodě."

"Mě by jen zajímalo, co na něm vidíš." řekne po chvíli ticha Louis a já se na něj se zamračením otočím.

"Máš s ním nějaký problém?" zavrčím. Jo jsou to sice moji kámoši, ale pořád nenechám, aby na Nialla někdo něco řekl, nebo,aby mu něco udělal.

"Nemám Payno, tak se uklidni. Taky jsem se na tebe mohl vykašlat a nevstávat ve tři blbý hodiny ráno jen, aby sis nám mohl vylít srdíčko." prskne po mě vztekle, jako stará kočka, které šlápnete na ocas a položí si hlavu na Haroldovo rameno.

Zapomněl jsem zmínit, že jsem asi ještě hodinu čekal před Niallovým domem a když jsem přijel domů, tak jsem zavolal klukům, že chci, aby přijeli. Ani nevím proč. Prostě jsem se v jejich přítomnosti vždycky dokázal uklidnit. Navíc jsem jim mohl říct všechno.

"Tak, co si tím chtěl, jako říct?" zeptám se s nadzvednutým obočím.

"Chtěl tím říct, že ty jsi byl vždycky na děvky, jako je Zayn. Prostě takový ti, co si hrajou na drsňáky, ale ve skutečnosti si rádi nechávaj něco strkat do zadku." doplní Harry, protože se Louis tulil k jeho krku a vypadalo to, že každou chvíli usne.

"Právě se ti dokonale podařilo popsat Louise." ušklíbnu se a mám možná štěstí, že je Louis unavený, protože by už jinak určitě vyskočil z Harryho klína a vlastnoručně mě uškrtil.

"Jenže Lou si na drsňáka nehraje. On drsňák je." políbí ho se zamilovaným úsměvem na čelo a Louis jakmile ucítí Harryho rty stále se zavřenýma očima zvedne hlavu a vyšpulí pusu, dožadujíc se polibku, který mu Harry milerád dá a ne jeden.

"No jo vy dvě hrdličky." zasměju se a znovu přesunu svůj pohled na obrazovku. Co seš vzteklý idiote? Kdybys to nepodělal tak jsi teď mohl zažívat to samé s Niallem.

Mám ohledně toho prcka zvláštní pocity. Rozhodně vím, že se s ním musím vídat. Já vždycky dostanu to, co chci a to, co poslední dobou chci, je jen a jen on. Takže se ho rozhodně nevzdám, i kdyby měl.

Nejvíc mě děsí to, že s ním jsem úplně jiný. Není to tak, že bych se přetvařoval, ale s ním to jde tak nějak samo. Nikdy jsem nebyl na takové ty romantické blbosti, sladký řečičky a podobně. Já si vždycky užil a odešel. Teda jednou jsem se Zaynem zůstal déle a mazlili jsem se při filmu, ale to jsem dělal spíš jen z výčitek svědomí, protože se mi zdál nějaký smutný, když jsem chtěl odejít a zdálo se mi, že bych se k němu alespoň jednou mohl chovat mile. Ale s ním...s blonďáčkem, co má ty nejzářivější kukadla, jaký jsem, kdy viděl, to je jiný.

Prostě mě měnil a to já rozhodně nechtěl. Ten výlet na tu louku, na ten kopec, to by mě dřív ani nenapadlo a teď jsem přemýšlel, jak a čím mu udělat radost, aby se umíval svým nádherným úsměvem. Nikdy jsem nikomu neříkal poklony a už vůbec jsem nikomu neřekl, že s ním chodím. Jako úplně doslova jsem mu to neřekl, ale podle jeho výrazu, když jsem zmínil, že jsem až do teď s nikým nechodil mu to, ale určitě došlo. A taky to, jak mi ujelo, že jsem blázen, ale do něj. Bože to bylo hodně trapný a otřepaný. Ani nevím, proč jsem to řekl. Bylo to automatický.