Criminal and nerd - Niam

60.

"Páni..." vydechnu užasle, když se rozhlédnu po luxusní restauraci, do které mě Liam zavezl po té, co jsme odjeli z nákupního centra.

Liam se zasměje mému výrazu a chytne mě za ruku, proplétajíc si se mnou prsty. Musel jsem se usmát a společně jsme šli k pultíku u hlavních dveří, kde stál číšník a doprovázel lidi k jejich stolům.

Jakmile uviděl Liama tak zbledl a začal se třást čemuž se Liam uchechtl.

"D-dobrý den pane Payne, co si budete přát?" zeptá se rozklepaně kluk, kterému nemůže být ani pětadvacet a je z Liama rozklepaný, jako by ho měl každou chvíli zabít.

"Jeden stůl Clarku." ušklíbne se a já se zarazím, když ho osloví jménem. Asi tu je hodně často.

Mladík přikývne a poprosí nás, aby jsme šli za ním. Byl stále nervózní a pořád se otáčel přes rameno, aby kontroloval Liama. Asi se ho hodně bojí.

Lidé si tu všimli, že přišel sám Liam Payne, ale nevypadali tak úplně překvapeně. Jako by byli zvyklí, že sem chodí. Jejich pozornost jsem však upoutával já, což bylo nezvyklé a jsem se tak necítil zrovna příjemně. Pak nás Clark zavedl ke stolu, který byl u okna a bylo tam trochu více soukromí. Zdálo se, jako by najednou pohledy na mě zmizely. A byl jsem za to rád.

"Díky Clarku." poděkoval Liam klukovi, který nás sem dovedl, ale pozornost věnoval mě, protože mi, jako správný gentleman odsunul židli, abych si mohl sednout. Stále mě nepřestane překvapovat, jaký dokáže Liam být.

"Děkuju." poděkuju a nechám své tváře, aby je zalila červeň.

Liam na mě mrknul a sám se usadil. "Tak, na co máš chuť?" zeptá se mě se zájmem a podá mi jídelní lístek.

"No...a víš, že ani nevím?" zasměju se a otevřu lístek. Hned na to, mé oči málem vypadnou z důlku. "Liame, ale tady je to hrozně drahý. Klidně jsme si mohli skočit něka..."

"Ticho buď." zamračí se na mě a chytí mě za ruku, co jsem měl položenou na stole. "Chci pro tebe to nejlepší, takže se nekoukej na ceny a objednej si, co budeš chtít. A jestli zjistím, že jsi si objednal něco extra levného tak si mě nepřej." řekne vážně a vezme mou ruku do dlaně. Přiblíží ji k sobě a políbí mě na klouby. Musím znovu zčervenat a nakonec přikývnu. On ví, jak na mě. Začal jsem si prohlížet menu a kdyby tam nebyly vysvětlivky, co v každém jídle je, tak bych asi u většiny jídel netušil, o co se jedná.

Nakonec jsem si vybral lososa na másle s americkymi brambory, zeleninou a bylinkovým dresingem a sdělil jsem to Liamovi.

"Dobrý výběr. Je to opravdu dobrý." pochválí mě a znovu chce něco říct, ale přijde číšník.

"Ahoj Liame, co si dáš?" usměje se na Liama zářivě tak, že si myslím, že oslepnu při záři jeho bílých zubů. O co se snaží?!

Liam se na něj trochu s nezájmem podívá "Tady Niall si dá toho lososa na másle a americkymi brambory a pro mě to, co obvykle." řekne a pohledem zabloudí zpátky na mě.

"A k pití chceš?" zeptá se a pohodí vlasy na stanu.

"Přines Niallovi Sprite a mě colu." řekne znovu s nezájmem a stále se dívá na mě. Je hezké, že si pamatuje i takové maličkosti, jako třeba to, že mám nejraději Sprite.

"Dobře. Hned to bude." jeho úsměv neopustí jeho tvář do doby než neuhne pohledem z Liama na mě, na což se silně zamračí. Co to sakra dělá?!

Nadzvednu nechápavě obočí a nevyřknu tak očividnou otázku, na kterou mám právo.

"Něco jsem spolu asi před dvěma roky měli a on si myslí, že má u mě šanci, i když vím, že každý týden střídá kluky, jako ponožky. Ne, že já bych to dřív nedělal." pokrčí rameny, jako by ho ten kluk nezajímal.