Děkuji, že jsi

VII. Chemie

Adrien

"Sakra, sakra, sakra...co si mám vzít na sebe." dnes jsem vstal o hodinu dřív a přebíral se šatníkem.

"Vyvádíš jako nějaká holka." bručel Plage.

"Ty to nechápeš, chci dneska ve škole udělat dojem." mávl jsem rukou a přehraboval se dál ve skříni.

"V té škole děláš už dojem skoro tři týdny. Není to tak, že je to kvůli té holce?" zabručel znova Plage.

"No ....ehmmm." sakra prokoukl mě. 

"Je mi to jasný, jen se dál "šlechti jako kočka" já si jdu ještě lehnout." dořekl a odletěl.

Bylo to opravdu kvůli ní. Stále jsem měl její sešity a ani jsem neznal její jméno. Poctivě jsem od toho dne co se to stalo, chodil na všechny své přednášky. Marně, neukázala se. Dělala větší drahoty než samotná Popelka. Auto jsem zaparkoval před kampusem a než jsem vystoupil koukl jsem se na rozpis přednášek, co mě dnes čekaly. 

"Hmm na čtyřech z devíti by mohla být, jsou to její předměty." uvažoval jsem nahlas.

"No jo Casanovo, pojď ať nepřijdeme pozdě. Na všechny učitele nepatří tvoje tvářička a jméno." zase si musel rýpnout.

"Ty nemůžeš přijít pozdě, ty to celé prospíš v mé tašce, nebo se budeš cpát tím smradlavým sýrem." vrátil jsem rýpnutí.

"1:1 Adriene, uvidíme kdo po dnešku vyhraje." ušklíbl se Plage.

Ani na jedné z přednášek nebyla, které jsme měli společné co jsem si zjistil. S vědomím, že jí neuvidím mi to utíkalo ještě pomaleji. Sám jsem nevěděl, proč mi na tom tak moc záleželo. Po obědě, mě čekala poslední přednáška a ta nejhorší - chemie. Začal jsem se jí učit nedávno a učitel nebyl vůbec normální, spíš cvok a já nechápal na co jí jako model potřebuji. 

"Otec poručil, tak se budu učit chemii." zaprskal jsem naštvaně a našel si v posluchárně místo. Z tašky jsem vytáhl učebnici, blok a propisku, aby se neřeklo. Nad tabulí visela velká periodická tabulka prvků. Tak tohle je můj konec. Učebna, byla oproti jiným malinká a také tu nebylo tolik místa na to si sednout. 

Učitel vešel do učebny a já už byl nervní co bude dneska přednášet. Vůbec nic jsem o chemii až na základy nevěděl. 

"Tak pomalu začneme, nalistujte učebnice a zaměříme se na domácí úkol." cože??? on byl úkol?? Už jsem chtěl tomu učiteli říct, že jsem si spletl třídu i předmět, když jsem uslyšel klapot podpatků, následné jemné zaklepání na dveře, které skoro hned otevřela dívka.

Černé lodičky na vysokém podpatku, růžové šaty s rukávy a černý pásek. Přesně to měla  na sobě dívka s tmavými vlasy a modrýma kukadly, které mě před pár týdny tak odzbrojily. Nemohl jsem tomu uvěřit, ne to není možné, mám halucinace.

Přišla k učiteli a dala mu index společně se seminární prací. Vyměnili si pár slov a pak jí poslal si sednout.  Teprve teď její pohled zabloudil do třídy a skončil u mě. Na šanci si opravit reputaci, jsem čekal tak dlouho a nehodlal jsem si to pokazit.

Nedala na sobě nic znát a šla směrem k místo kde jsem seděl.  Nahodil jsem úsměv, ona však nereagovala a sedla si na volné místo za mě. Chtěl jsem se otočit, ale přednáška začala. Raději, sem dával pozor a začal si zapisovat každé slovo co učitel vypustil z úst.

Marinette

Lžíci jsem míchala ovesnou kaši s ovocem v misce a občas si dala i do úst. Neměla jsem vůbec chuť, ale musela jsem něco sníst, abych měla sílu. U toaletního stolku, jsem si vyčesala vysoký culík, nalíčila se jemně a oblékla si připravené oblečení. Do kabelky jsme si vzala index a seminární práci z minulé školy. Už to bylo pár týdnu co jsem byla na přednášce. Od Lukovo příjezdu jsem školu zanedbávala, mimo zkoušek. Prioritou pro mě byla smlouva.