Děkuji, že jsi

LIV. Kooooonec

Těžké ráno opilcovo, ne dělám si srandu. Do postele jsem se dostala těsně před svítáním, celou noc jsem probděla v meditaci a cítila se znovuzrozená. Nové schopnosti ve mně vyvolali pocit větší síly a důvěry sama k sobě. Připojím-li k tomu pozitivní vzpomínky, které mi dal Adrien i Čičísek, jsem plně připravená na nejtěžší boj svého života. 

Lenivě jsem se otočila na bok a ruku si dala pod polštář, abych si ho lehce načechrala. Pohybem ramen mi přitom sklouzla přikrývka skoro až k břichu a já se otřásla zimou. Měla bych s tím něco dělat, je sice skoro zima, ale já mrznu i v létě. Není nad to spát po boku někoho, kdo vás v noci zahřeje a jako marži si od vás vezme ráno pár polibků. 

"Tikky, jsem zamilovaná až po uši." povzdechla jsem a podívala se na svojí kwami co ležela o kousek dál na polštáři.

"To s Tikky víme už dávno." přistála vedle ní ni Trixx. 

"Nikdy bych neřekla, že láska může být tak vážná."

"Je i nebezpečná pokud si nedáš pozor." řekla Tikky a já zavřela víčka.

Adrien

Probudil jsem se na posteli a z minulé noci si nepamatoval nic. Plage ležel vedle mě a zapáchal sýrem, to čuně jedno. Otočený na záda jsem pozoroval strop, který mi odmítal napovědět co se tu v noci dělo. Divné bylo, že jsem cítil najednou tolik síly a pozitivní energie. Cítil jsem se jako King na vrcholu, kdy jsem si v předešlé noci dokázal své mužství.

V tom mi hlavou prolétla myšlenka, která mě donutila prudce se zvednout a odhrnout přikrývku, abych se mohl podívat na své nahé tělo. To co jsem viděl bylo nečekané, pro mnohé trochu děsivé a hlavně překvapující. 

"Jo." zařval jsem na celý pokoj až jsem probudil kwamiho.

"Co blbeš, takhle po ránu." protivný jako vždycky.

"Dokázal jsem to, konečně jsem to udělal." nenechal jsem si otrávit radostnou náladu.

"Vzbudit mě, když se mi zdálo o Cukroušovy?" nechápal a já ho ani neposlouchal.

"Konečně po skoro třech měsících to vím."

"Co víš?!"

"Že mě tebe miluje a co je hlavnější vím to." vystřelil jsem z postele s přikrývkou okolo pasu.

"Co víš Adriene?" vylétl už i Plage.

"Já vím, že Broučínka .... " smál jsem se na celé kolo.

Marinette

Na přednášku jsem doběhla jen tak tak. Kreditů jsem měla dost a zápočet už  dávno byl, přesto jsem chemii kvůli Adrienovi nikdy nevynechala. Byla jsem tak natěšená, že jsem ani neřešila co mám na sobě, natož mé obvyklé skrývání náušnic. Do třídy jsem vletěla až po zazvonění a překvapení prázdné lavice bylo obrovské. Kde asi je, honilo se mi hlavou. 

Přednáška byla nekonečná a nebyla možnost se nesoustředit, profesor každou chvíli zkoušel moje znalosti a hlavně pozornost. Do toho mi přišlo několik zpráv od Luky, které zrovna dívku dvakrát nepotěší. Plán bych už měla, ale je brzy na to ho uskutečnit. 

"Tak tohle jsem potřebovala." vydechla jsem a znovu se napila horké kávy ve školním kampusu.

"Měla by si odpovědět na ty zprávy." vykoukla Tikky z kabelky.

"Odepisovala jsem mu skoro celou přednášku, víc po mně nikdo chtít nemůže."

"Nemluvím o Lukovi." protočila Tikky očima.