Děkuji, že jsi

LV. Vezmi si můj život

Čekala bych všechno na světě jen ne tohle. Poznala jsem jich už tolik, ale žádný z nich si nežil v tak honosném domě, nevydělával tolik a nebyl známou celebritou světa. Jak někdo takový, může být zlý a přetvářet pravou podstatu mirákul?! A lepší otázka je, jak je možné, že neví o mirákulu Černého Kocoura? Vždyť je to pro Boha jeho syn a žil u něj, když to mirákulum získal. Nevěřím tomu, že by táhli za jeden provaz. A i kdyby o sobě nevěděli, tak kwamiové se najdou vždycky, kord když jsou v jednom velkém baráku. 

S rozporuplnými pocity jsem vyšla a z transu mě probralo až mohutný zvyku železné brány, která se za mnou uzavřela. Tohle nemůže dopadnout dobře, ví kdo jsem a nechal mě odejít, bude mě lovit jako zvíře a co je horší, ve hře je stále i Lila. Šílená je dost, ale rozhodně nemá takovou moc, aby sama zapálila skoro polovinu města. Pokud jsou spojenci, jsou síly vyrovnané a moje šance s Čičískem na výhru je mizivá. Přišla jsem o moment překvapení a jediné co mi zbylo v záloze je Mistr Fu s Wayzem.  Pomyslnou korunu tomu všemu ovšem nasadil Adrien, který si myslí, že jsme spolu měli sex. 

Instinktivně jsem se otočila a uviděla Adriena jak stojí u okna a smutně se kouká za mnou. Bylo to zvláštní, tenhle pohled měl vždycky, když jsem jako Beruško odcházela. Teď tu stojím jako nešikovná Marinette a má ho také, že by si přece jen i pamatoval, kdo je pod maskou? 

"Hloupost." zašeptala jsem a přidala na rychlosti chůze, abych byla co nejdál odtud. 

Adrien

Měl jsem takové rozporuplné pocity, to co se stalo v hale s otcem bylo divné. Divnější bylo jak Marinette zaujala pevný postoj a pomyslnou korunu tomu nasadila, když se mě ptala jestli opravdu byl sex. Přece vím co se v noci stalo, nebo ne? 

Měl jsem v plánu odjet do svého bytu, ale otec trval na tom, že se mnou chce povečeřet. Vždycky jsem jedl sám, celých 15 let v prázdné jídelně nebo za trest v pokoji. Co ho najednou donutilo změnit tenhle zvyk? Prvotní šok při vstupu do jídelny se dostavil okamžitě. Nejenom, že tu otec již opravdu čekal, bylo prostřeno tak, aby jsem seděli vedle sebe. Otec včele stolu a já po jeho pravici. Vždycky dodržoval vzdálenost celého stolu.  

"Co za překvapení mě ještě dneska asi čeká." zamumlal jsem a vzal místo u stolu. 

Marinette

Seděla jsem v normální podobě v koruně jedno ze stromů, který se nacházel na pozemku vily pana Agresta a dívala se do jídelny, kde oba večeřeli. Vůbec to nevypadalo, jak Adrien vždycky popisoval. Párkrát jsem viděla Gabriela se i usmát a podle jejich výrazů vedli poměrně zábavou konverzaci. 

"Nechápu to. Jak vedle sebe mohli žít tolik let a neodhalit se."

"Když se před sebou netransformují." 

"To beru Tikky, ale museli cítit tu energii." 

"Adrien je ještě puberťák, co se mirákula týče...."

"Ale jeho otec není."

"Podle Adriena spolu moc času netrávili." přistála mi Tikky na rameni. 

"Tak proč se teď spolu smějí." ukázala jsem jejich směrem.

"Třeba tvá návštěva přinesla Gabrielovi typ, kdo je Černý Kocour." 

"Myslíš?"

"Jen se koukni, jak mu pokládá ruku na jeho pravačku. Ideální možnost jak mu stáhnout prsten." 

"Nemyslím si, proč by to neudělal hned?"

"Chce mít jistotu." protočila Tikky očima.

"To já chci mít jistotu, nemůžu nikde sehnat Mistra Fu, musí to vědět."