Jezdecká akademie Galgi

Třiadvacátý

"Tohoto budu litovat Jungkooku." Zahleděl se na mě, vždyť já jsem nic neprovedl. "Jdi za ním dovnitř," vypadalo na něm, že čeká cokoliv. Jeho tmavé oči mě začali propalovat.
Nechápu o co mu jde, ale co už. Poslechl jsem ho. Otevřel jsem dveře do boxu, který trochu zavrzal a vstoupil. Pohladil jsem sněhově bílého koně po lysině a podíval se na Kima.
Vypadal dost překvapeně, on projevuje i jiné emoce než pohrdání, nevěřím. "Dobře můžeš jít na snídani." Uklidnil se a znovu nahodil svojí kamennou tvář.

"Dobré ráno," usmál se na mě Hobi, když jsem si vychutnával snídani. Musím uznat, že tu vaří opravdu dobře. Byl jsem tu jako jeden z prvních, protože jak jsem zjistil všichni sem chodí na poslední chvíli, no nemůžu se divit, taky bych si přispal. Něco jsem jen nesrozumitelně zahuhlal na pozdrav Hoseokovy. Nejspíš můj pokus byl dost vtipný, což mě Hoseokuv výbuch smíchu potvrdil. Na snídani jsem viděl i Felixe, bylo na něm vidět, že usíná. Kdyby tu nebyl takový hluk, určitě by spal.
"Jungkooku, budíček." Zatřásl se mnou Hobi, když jsem taky začal usínat u stolu. "Máme hodinu s panem Minem a tam určitě nechceš přijít pozdě." To se člověk nemůže ani prospat. Rozlepil jsem své oči a uviděl jsem, že jsem v jídelně super, směji se Felixovi, že spí a udělám to samé.

Rychle jsme dojedli snídani a šli se chystat, musím uznat, ta uniforma mi sluší, olivové sako pod tím černá košile a černé kalhoty . No nic dost bylo vzhlížení v zrcadle, musíme jít. S Hobim jsme se vydali ke koním, aspoň jednou by jsme mohli dojít na čas.

Volejte sláva a tři dny se radujte, byli jsme tu na čas dokonce jsme tu byli o pět minut dříve. Chvíli poté co střešní hodiny začali odbíjet osmou hodinu ranní, k nám došel Yoongi. Všichni si stoupli do řady, já se tedy také zařadil. No super takže jako u Taehyunga.

"Dobré ráno pane Min," řekli všichni najednou. Takže přesně jako u Taehyunga. "Dobré ráno, když myslíte, že je dobré." Podíval se na oblohu, kde bylo vidět, že se začíná schylovat k bouřce. "Půjdeme do velké jízdárny, nachystat koně, sejdeme se tam, běžte." Všichni jsme se rozešli k boxům. Panty zavrzali a my se nahrnuli dovnitř, rychle jsem si uzmul kartáč a šel za přízrakem. Konečně naprosto přesně vím co mám dělat. Jenže to by mě musela mít karma ráda.

Přízrak tu nebyl, co je to za blbí vtip. Musím jít za Yoongim, bože já nechci, co když mě seřve. Došel jsem k začátku stájím, kde bělovlásek sedlal svého koně. "Copak potřebuješ," otočil se na mě s hraným úsměvem. "Přízrak tu není, já ..." Přerušil mě, i když nevím jestli bych ještě něco z úst vypustil. "Ano, Taehyung si ho vzal na projížďku. Prý jsi se spřátelil s jiným koněm, máš ho připravit a počkat na něj. Strašně zapomínám." Pousmál se a vrátil se k přípravě svého koně podle cedulky na dveřích, kde bylo napsané Min Yoon Gi Sugar.

Došel jsem úplně na konec boxu, nikdo si mě nevšímal, všichni měli svých starostí dost. Matně jsem zahlédnul Hobiho, jak zápasí se sedlem. No jo sedla jsou zlo, pousmál jsem se. Podíval jsem se na cedulku, která byla u boxu s bílím koněm. Byla celá od prachu, otřel jsem jí rukávem. Blbí nápad na mém vínovém saku, zůstala vrstva prachu. Jeone Jungkooku nemohl jsi si sehnat nějaký hadr. Vynadal jsem si. Podíval jsem se na ní, abych věděl jak se jmenuje a abych podle toho našel potřebně sedlo a ostatní věci. Zaostřil jsem oči na stálo tam Min Sulgi a pod tím Killer. Sakra, jak někdo může pojmenovat takto, tak krásného koně a k tomu je to zlatíčko. Třeba když jsem byl u Hobiho, tak ta jeho klisna Sunny by nejraději vše rozkousala.

Došel jsem tedy do části, kde byli sedla. Hledal jsem ho snad věčnost, ale nakonec úplně v nejvrchnějším rohu jsem ho konečně našel. Bylo strašně zaprášené, teď už jsem se poučil a našel čistý hadr, kterým jsem ho očistil. Všichni už s Yoongim odešli, takže jsem ve stájích zůstal sám. Po očištění sedla, které zprvu vypadalo, jako hnědé se vyklubalo sytě rudé s drobným zlatým lemováním. Po chvíli hledání jsem našel i zbytek věcí v podobném stavu.