Je to pravda?

kapitola 29.

        ,, Emo. Vstávej.¨ cože? ,, Tati?¨ ,, No. Co je. Jdeš do práce. ¨ a se smíchem odešel. Co se to tady děje. Koukla jsem na mobil kolik je hodin. ,, Děláš si ze mně prdel tati? Je pět hodin ráno a já pracuju až od sedmi. ¨ a zase jsem zalehla. 

         Píp píp píp. ,, Do prdele. Já se na to vstávání můžu vysrat.¨ a otce asi zabiju. Ne nezabiju. Já vím co na něho zabírá. Nikdy to neměl rád. Nikdy neměl rád, když jsem na něho byla naštvaná, nemluvila  jsem s ním a ignorovala jsem ho. Nesnášel to a vždycky dělal vše proto, abych byla zase v pohodě. Ale tentokrát to nepůjde tak jednoduše. 

       Klasika. Sprcha, zuby a jít se oblíct. A víte na co jsem zapomněla? zavolat těm lidem, že jejich objednávky musíme pozastavit. To musím udělat dneska. V pokoji sem na sebe hodila spodní prádlo, podprsenku, džíny, mikinu přes hlavu, boty, dioptrické brýle. Měla bych je nosit. A jako vždy, batoh. Ten sem hodila na záda a šla do kuchyně. 

     Tam seděl táta. A teď to začne. ,, Dobré ráno zlatíčko.¨ neodpověděla jsem. ,, Emo? Dobré ráno.¨ zase bez odpovědi. ,, Ne. Tohle na mě nehraj.¨ přišel ke mně a obejmul mně. Teda pokusil se o to. Ale já jsem včas uhla. V předsíni jsem si vzala klíčky od Rovera a vyšla jsem z domu. Nasedla jsem do auta a vyrazila na cestu.

   K hangárům jsem přijela o pět minut pozdě. K*rva. Vystoupila jsem z auta a nasraně jsem šla do kanceláře. proč nasraně? Protože v autě jsem měla zase telefonát. A to ten, že dneska přijdou ti dva kokoti se kouknout na to, jak nám to jde. Fakt super. V kanceláři jsem se rychle převlíkla a vrátila se zpátky. ,, Dobré ráno všem. Dneska přijdou ti dva kokoti se kouknout jak nám to jde. Nijak to neřešte. Prostě dělejte co máte dělat. oni tomu stejně nerozumí. Akorát já budu muset ještě obvolat ty lidi. Tak můžeme se do toho pustit.¨ 

    Sebastian byl zase se mnou. Začínám si na toho kluka zvykat. Je fajn. Pracovali jsme už na motoru. Podle toho co jsem zjistila nám chybí pět věcí. ty dávám až jako poslední. Takže žádný spěch. Po nějaký době, mohli to být tři hodiny jsme uslyšeli hlasy. ,, Emo? Obávám se, že jsou tady.¨,, Taky mám takový dojem. Tak jdeme. A nediv se mýmu chování.¨ 

     Vešli jsme k ostatním. ,, Ahoj Emo. Jak pak se máš? Dlouho jsem tě neviděl.¨ ,, Hm. Zajímavý. Nazdar strejdo. ¨ ,, Strejdo? Děláš si kozy?¨Sebastin. ,, Ne, nedělám. Tohle je můj strejda.¨ ,, Správně. Jsem bratr její matky. Tak co. Už sis promyslela tu nabídku, kterou jsem ti dal před lety?¨ ,, Jo. Promyslela jsem si ji. A odmítám ji. Nezajímá mě. Já jsem spokojená tady. Tady si všechno vedu tak jak chci. Je to moje firma.¨ ,, Já vím, že je to tvoje firma. Ale zvaž to. Jezdila by jsi ty nejlepší závody. Byla by jsi slavná. ¨ ,, Já nechci mít nic společnýho s tebou ani s těma posranejma závodama na okruhu. Víš moc dobře co se stalo před dvěma lety. Víš to moc dobře. Takže já ti teď udělám to posraný auto a ty mě necháš na pokoji. Jasný? A už o té nabídce nechci slyšet. Ještě něco? Jestli ne, tak prosím odejdi. Díky.¨ ,, Dobře. Už s tebou asi nehnu. Je mi líto toho co se stalo před dvěma lety. Nikdy jsem si to neodpustil. A chci aby jsi věděla, že tě mám moc rád. Ahoj.¨ odešli a já odešla do kanceláře. ,, Emo?¨ ,, Jsem v pohodě, díky Sebe.¨

     Po zbytek pracovní doby jsem byla zavřená v kanceláři. Volala jsem všem lidem a omlouvala jsem se jim. Všichni to pochopili a drží nám palce. Jsou to lidi, kteří rozumí autům, a tak moc dobře vědí o co jde. Pak jsem se věnovala vyplňováním papírů. Už mně to nebavilo. Podívala jsem se kolik je a bylo šest hodin večer. F*ck. To mi to nikdo nemohl říct? Zabalila jsem si všechny věci do batohu. Docela unaveně jsem šla do auta. Zamkla jsem hangár, nastoupila do auta a vyrazila sem. Byla jsem ještě nakvašená a proto jsem jela jako prase. 

     Domů jsem dorazila v půl sedmý. Zamkla jsem auto a šla do domu. V obýváku seděl táta. ,, Ahoj Emo. Jaký byl den?¨ vážně tati. Nic lepšího jsi za celý den nevymyslel. Jenom jsem pokrčila rameny a šla do pokoje. Tam jsem si lehla do postele, nastavila si budíka a šla spát. Jo a taky jsem se převlékal do pyžama.