Je to pravda?

kapitola 25.

     Nebudu lhát, ale spalo se mi velmi špatně. Pořád jsem se převalovala. Až jsem to nakonec vzdala. Koukla sem se na mobil kolik je hodin. To mě poser. Byli 4:30 ráno. K*rva. No nic. Už jsem neusnula. Vstala jsem z postele. Musím být hodně potichu. Nechci vzbudit tátu. Bůh ví v kolik šel spát. Zašla jsem do koupelny. Tam jsem si dala pořádnou sprchu. Vyčistila si zuby a vrátila se zpátky do pokoje. Tam sem na sebe hodila spodní prádlo, tepláky, volné tílko a mikinu. když jsem šla k posteli, tak jsem do něčeho narazila. Byla to ta krabice od Jimina. Otevřela jsem jí a v ní bylo klučičí oblečení. Nějaké tepláky, trička, ponožky, mikiny a dokonce i troje boxerky. Tak to jsem nečekala. Všechno sem vrátila do krabice a krabici sem dala pod postel. Táta to nemusí najít. 

     Potichu jsem se přemístila do kuchyně. Tam jsem si udělala do velkého hrníčku čaj. Do misky sem si dala nějaké jídlo. Vše jsem si odnesla do pracovny. Málem jsem spadlo, ale jenom málem. V pracovně sem si zatopila a rozsvítila velké světlo, které jsem ale ztlumila. Sedla jsem si na židli a začala sem roztřiďovat smlouvy. To jsem měla do hodiny hotové. Poté jsem se vrhla na smlouvy. Všechny sem  musela přečíst. Dvě jsem opravila. A zjistila jsem, že za hodinu a půl mám předat pět aut. Sakra. Ty smlouvy jsem naštěstí měla hotové. Každou sem dala to jedněch desek. Desky sem dala do batohu, který jsem náhodou měla u stolu. Proč si všichni lidi ty auta vyzvedávají tak brzy. Pro první auto si přijdou v půl osmý. Skvělý. Kdybych se neprobudila tak brzy, tak to sni nevím. 

    V sedm jsem skončila. Šla jsem zpět do pokoje. Tam sem se převlékla. Na sebe sem hodila černé boyfriend džíny, bílí crop top, černou koženou bundu a bílé tenisky Nike. Na hlavě jsem si udělala docela hezký drdol. Dala si náušnice a dioptrické brýle. Měla bych je nosit častěji. Do pracovny sem si skočila pro batoh. Do něho jsem si dala peněženku, klíče od domu a hangáru. V kuchyni sem si tam ještě přidala pití a jídlo. V hangáru se chci zdržet. Chci tam dodělat pár aut. 

   Do auta jsem si dala batoh a sama jsem nasedla. K hangárům sem přijela včas. Ještě tam nikdo nebyl. Dveře od hangáru jsem otevřela pořádně dokořán. Budu mít krásný výhled na východ slunce. Nečekala jsem ani deset minut a už tu byl první zákazník. Byl to mladý klučina. ,, Dobrý den. Hledám ředitelku téhle firmy, mám si vyzvednout auto. ¨,, Ano. Ředitelka jsem já. Jen mi řekněte jméno. ¨ ,, Ou sh*t. ty jsi ředitelka? Tak dobře. jméno je Jack Black.tady máte bílé lambo. Ano.To jsem já.¨ ,, pojďte za mnou.¨ šli jsme do druhého hangáru kde máme všechna hotová auta. klíče jsem měla v ruce. Odkryla jsem auto. Bylo hezké. ,, Wow. je dokonalé. ¨ ,, Ano to je. ¨ ,, Nemusíte mi lhát. Já vím, že žijete jen pro mustanga.¨ ,, Dobře. Trošku lžu. Ale miluju všechna sportovní auta.¨ mile jsem se usmála. ,, To vím. Jezdím na všechny závody kde závodíte. Váš styl jízdy je dokonalý.¨ ,, Děkuji. Vážím si toho.¨ ,, Jo jo. Nemáte zač. Já jsem se chtěl zeptat. Budete tady dneska ještě? Chtěl bych si s někým povídat. ¨ ,, Ehm.. no.. ano. Budu tady celý den. Musím dodělat pár aut. ¨ ,, Dobře. A mohl bych tu zůstat?¨ ,, Ne. promiň. Ale vůbec tě neznám. A hlavně jsem se po dlouhé době vrátila zpátky a musím se zase dostat do režimu. Takže odejdi. Díky.¨ nasedl do auta a odjel. 

    Další zákazníci byli v pohodě. Po posledním autě jsem měla konečně volno. Do kanceláře jsem se šla převléct. Vzala jsem si na sebe pracovní kombinézu a staré tenisky. Zase se cítím skvěle. Pustila jsem si písničky, které s chlapama vždycky posloucháme. A pustila se do práce. musím dodělat pět motorů, čtyři celá auta do kterých vše dám. Práce na osm hodin. 

     Byla to práce na devět hodin. Nakonec jsem udělala o dvě auta víc. Skončila jsem v osm večer. Sakra. V kanceláři jsem se rychle převlékla do původního oblečení. Zhasla sem v hangáru a hangár taky zamkla. Rychle jsem běžela do auta a rychle vyjela směr domov. 

    Doma jsem byla do dvaceti minut. Tátovi jsem nic neřekla. Dojela jsem domů, zamkla auto a běžela do domu. Doběhla jsem do obýváku. ,, Tati. Moc se omlouvám, že sem ti zase nic neřekla. Nějak jsem při práci na všechno zapomněla a ztratila jsem pojem o čase.¨ ,, To je v pořádku. Tušil jsem, že budeš ve firmě. nezlobím se na tebe. V pořádku. ¨ ,, Dobře. Děkuji. Pokud ti o nebude vadit, tak půjdu spát. Jsem vzhůru od půl pátý.¨ ,, Samozřejmě. Utíkej spinkat. Mám tě rád. ¨ ,, Já tě mám taky ráda. Dobrou.¨ ,, Dobrou.¨ 

    Šla jsem do pokoje. A rovnou sem vyrazila do koupelny. Tam jsem si hodila rychlou sprchu. Vyčistila zuby a oblékla jsem si pyžamo. Tedy hodně velké tričko a spodní prádlo. Takhle jsem skočila do postele. Dala nabíjet mobil a pořádně jsem se zachumlala do peřiny. Krásně se mi usínalo. Dnešek byl opravdu náročný.