Je to pravda?

Kapitola 68.

     Zase ráno. Já se divím, že mě to ještě baví. Takhle vstávat. Nechtělo se mi vstávat. Ale musela jsem.

     Zvedla sem se a šla se pořádně umýt do koupelny. Vyčistila sem si zuby a šla se obléct do pokoje. Dneska nikam nejdu, takže si můžu vzít tepláky. Vzala jsem si je. A k tomu černý top. Mikinu a bundu. Mám trošku špatnou náladu. Snad se to zlepší.

     V pracovně jsem si vzala zabalený batoh a šla dolů do kuchyně.

     Tam byla Jane s tátou. ,, Dobré ráno Jane. Tati.¨ ,, Dobré Emo. Chceš snídani?¨ ,, Ano. Dlouho jsem nesnídala.¨ ,, Dobře.¨ dala přede mě hromadu toustů, kečup, marmeládu a čaj s džusem. ,, Bože. Toho tedy je. Děkuji.¨ pustila jsem se do toho. 

     Když jsem jedla, tak mi zazvonil mobil. ,, Ano?¨ ,, Zdravím Emo. Rozhodla jste se?¨ ,, Pane Johnsone. Dejte mi čas přes víkend. Na shledanou.¨ típla jsem to.

     ,, Doufám, že to přijmeš Emo.¨ ,, Petere. Nech jí. Nevidíš, že je unavená?¨,, Jane. Tohle je důležité. ¨ ,, Tati. Je to na mě jak se rozhodnu. ¨ ,, Přesně tak Emo. Je to jenom na tobě.¨ ,, Díky Jane. No už pojedu. Mějte se.¨ ,, Ahoj Emo.¨ ,, Ahoj Jane. Tati.¨ vzala jsem si batoh, obula si boty a šla ven, kde jsem nasedla do Roveru a jela do práce.

     K hangárům jsem dojela kolem tři čtvrtě na osm. Stíhám. V kanceláři sem nechala batoh a převlékla se do pracovního. Do kapes jsem dala mobil a prášky. 

     V hangáru musím dodělat třetí auto. Jenom ho nalakovat. Ale počkám než přijedou ty náklaďáky. 

     Čekala jsem asi dvacet minut. Přijeli před hangár. Šla jsem ven je přivítat.

řeč v italštině

     ,, Dobrý den.¨ ,, Zdravím slečno White.¨ ,, Taky zdravím slečno White.¨ ,, Tak kde jsou?¨ ,, Tady.¨ jeden z nich otevřel náklaďák a každý vyvezl jedno auto. Byli to sportovní auta, která jezdí na oválech. ,, Páni. Jsou dokonalý.¨ ,, To ano. Skvělé kousky.¨ ,, Dejte mi je doprostřed hangáru. Děkuju.¨ odvezli mi je tam a já šla za nimi.

     ,, Dejte mi tak dvě hodiny prosím.¨ ,, Samozřejmě. My se zatím prospíme.¨ ,, Dobře. Díky.¨ do ruky mi dali papíry, jaký je problém.

     U jednoho jsou problémy s hadičkami v motoru a u druhého, tak to je potřeba vyměnit celou brzdovou soustavu. To jde. Naštěstí tady mám přesně tu soustavu, kterou budu muset použít. Došla jsem si pro všechny věci do skladu a k autům si dala ještě vozík kde mám všechno nářadí. 

     Začala jsem autem u kterého se budu vrtat v motoru. Otevřela jsem kapotu a vyskytl se mi pohled na dokonalý motor. ,, Páni. To je dokonalá práce.¨ pustila jsem se do toho. Přesně jsem věděla jaké to jsou hadičky. 

     Měnila jsem asi půl hodiny. To šlo rychle. Teď je čas na druhé auto a brzdovou soustavu. Zaklapla jsem kapotu a přešla k druhému autu.

     Přivezla jsem čtyři soustavy na čtyřech vozíčkách. Sundala jsem postupně každé kolo a dala tam soustavu a zase kolo dala zpátky. Byla to makačka. Dalo mi to hodně zabrat.

     Prodloužilo se mi to na dvě hodiny. Kluci zatím nepřišli. Chlapy nechám vyspat. Auta jsem dala na stranu a šla do lakovny.

     Tam jsem strávila hodinu. Pak jsem auto převezla do sušičky a vrátila se do hangáru.

     Byl tam Matt. ,, Ahoj Matte. Jsi jediný?¨ ,, Vypadá to tak. Ken někam prý vzal Petera. Ale měl by přijet. Snad.¨ ,, Aha. Dobře. No, máme tři auta hotová. Jdeme na další?¨ ,, Samozřejmě.¨ ,, Fajn.¨

     Dotlačili jsme stavbu auta doprostřed hangáru a pustili se do toho. ,, Matte? My jsme za pět dní udělali tři auta. Je to normální?¨ ,, Já myslím, že ano. Pracujeme každý den, několik hodin. A ty po večerech taky pracuješ. Hodně toho zvládáš, když odejdeme.¨ ,, Jo. Asi jo. Já ani nevím. Hele Matte? Řekni mi něco o sobě.¨

     ,, Fajn. Jmenuji se Matt Collins. Je mi 39 let. Nemám manželku ani přítelkyni. O auta se zajímám od dětství. Vystudoval jsem střední školu a potom jsem musel i vysokou. A to je tak nějak všechno.¨ ,, Tobě je 39?¨ ,, Ano.¨ ,, Sakra. A to jsem si myslela, že ti táhne na padesát.¨,, Co? To ještě ne.¨ ,, Ou.¨ oba jsme se zasmáli. 

     Chlapy se vzbudili a odvezli auta. Díly a motory mi tady nechali. A s Mattem jsme pokračovali dám na autě. Zvládali jsme to v pohodě. Akorát se nám to trošku protáhlo. Byli jsme na to dva.

     Skončili jsme v šest večer. Makali jsme hodně dlouho. ,, Tak fajn. Teď to stačí jenom nalakovat. Půjdu na to. Půjdeš domů?¨ ,, Asi ano. Rodina mě chce vidět o víkendu, tak se na to musím vyspat.¨ ,, To chápu. Užij si to s rodinou.¨ ,, Díky. Měj se.¨ ,, Ty taky. Ahoj.¨ ,, Ahoj.¨ obejmuli jsme se a on odešel. Ken s Peterem se celý den neukázali. Nevadí.

_________________________________________________________________________

     V práci se chci pořádně zdržet. Je pátek, takže můžu. Zalezla jsem do kanceláře a začala vyplňovat různé papíry a lejstra. Odpovídala jsem na všechny emaily. Bylo jich asi pět set. Docela hodně. A kvůli nim jsem měla asi deset telefonátů.

     Po čtyřech hodinách mě to přestalo bavit. Měla jsem tak tři čtvrtiny. Zbytek dodělám doma. Doufám, že si doma odpočinu. 

     Bylo půl jedenáctý, když jsem se rozhodla dělat na stavbě ferrari. Těšila jsem se na to. Ze skladu sem vzala všechny potřebný věci a pustila se do toho. Jediná nevýhoda celého auta je ta, že chtějí abych tam dala motor, který sama vytvořím. To mi zabere hodně času. 

     Měla jsem jenom část stavby když byli skoro dvě ráno. Nechala jsem toho, všechno uklidila a šla na chvíli na vzduch.

     Procházela jsem se po letišti. Nakonec mi zvonil mobil. Koukla jsem se kdo to je. Byl to Chris. Nemám na něho náladu, tak jsem to típla. Obešla jsem skoro celé letiště.

     Vrátila jsem se po hodině. V kanceláři sem si vzala všechny papíry a batoh s oblečením. Zhasla jsem v kanceláři i v celém hangáru. Byla docela zima venku.

     Zamkla jsem a nastoupila do auta. Chvíli jsem tam seděla, protože se mi udělalo špatně. Vzala sem si prášky a pomalu se rozjela domů.

     Domů jsem se dostala něco po třetí hodině ranní. Vzala si věci z auta a šla domů. Všude bylo ticho. To znamená, že všichni spí. Šla jsem si sednout na chvíli do kuchyně. 

     Nechala jsem tam věci a s mobilem a prášky šla do pokoje. Ani jsem se nemyla ani nevyčistila zuby. Byla jsem hodně unavená.

     Ze skříně jsem si vzala kalhotky a černé velké tričko. Došla jsem si na záchod a zaplula do postele.

     Vypla si budíka. Dala mobil na nabíječku, zhasla a podala se spánku. Ten na mě přišel hodně rychle.