Je to pravda?

kapitola 13.

Dnes je den kdy letím za tátou. Mega se na něho těším. Právě je sedm hodin ráno a já jsem akorát v koupelně. Čistím si zuby. Šla jsem se obléct. Jelikož se u nás na škole neřeší v čem tam přijdete, tak sem si vzala černé tepláky, bílí top, bílé ponožky, Vansky, mikinu na zip, bundu a čepici. S batohem na zádech a s kufrem v ruce jsem sešla do kuchyně. V kuchyni na mě čekalo nemilé překvapení. U stolu seděli všichni kluci. ,,Děje se něco?? "zeptala jsem jako by se nic nestalo. ,,Emo. Proč si nám kurva neřekla, že dneska odlétáš?? Jin nám to napsal a proto jsme tu dřív. Jak si to představuješ. Kdyby nám to nikdo neřekl, tak přijedeme domů a ty tu nebudeš. Si normální? A kam a proč letíš. " řekl docela nahlas Vý. ,, Bože můj. Letím za tátou. Naši se rozvedli. Táta má už jenom mě. Jeremy se odstěhoval a máma šla za ním. A tátovi jsem slíbila, že za ním budu každý měsíc létat. Kdyby jste se o mě všichni zajímali, tak to víte. Ale o mě se pořádně starají pouze tři z vás. A to Jimin, J-Hope a Suga. A ti tři to všechno vědí. Tedy kromě toho, že dneska odlétám. " křičela jsem na Výho.

Po krásné ranní hádce jsem si dala všechny věci do auta a šla se rozloučit s klukama. Všichni mě obejmuli. Všichni kromě Výho. Ten odešel do pokoje. Po loučení jsem se mohla vydat do školy.

________________________________

Ve škole to probíhalo jako vždy. Hodina po hodině. Dnes jsem měla docela dobrou školu. Ale zase mám úkoly na celý týden dopředu. Budu totiž pryč. Ale tak si to všechno udělám u táty.

Teď sedím v autě a mířím si to na letiště. Je šest hodin večer. Letadlo mi letí v půl osmý. Autem jsem zaparkovala na parkovišti. Vzala jsem si batoh a kufr. Zavřela jsem kufr od auta a auto jsem zamkla. Ještě jsem skontrolovala dveře jestli jsou zamčené. Batoh na záda, kufr do ruky a vzhůru na odbavení. Před tím jsem šla ještě na záchod.

Odbavení proběhlo v pořádku. Hlásili už přímý let do New Yorku. Letěla jsem druhou třídou. Jelikož je to přímý let, tak poletím cca šest hodin. Takže v New Yorku budu v půl druhé ráno. Napsala jsem taťkovi, ať na mě na letišti čeká ve dvě ráno. Cestou jsem usnula a probudila se až hodinu do přistání.

Pohled Petera (táta Emy)
Přijel jsem z práce v šest hodin večer. Jsem trochu unavený. Ale dneska dneska má přiletět Ema. Tak moc se na ni těším. Bude tu u mě celý týden. Tu holku miluju nadevše. Je celý můj život. Abych pravdu řekl. Jeremy mě tak moc zklamal. A Susan taky. Myslel jsem si, že jsou jiný. Ale Ema je celá já. Je šikovná, myslí jí to. A hlavně po mě převezme firmu, tenhle dům a hlavně moje autíčka. Auta jsou i její. Ale budou jenom její. Jsem na ni tak pyšný, že konečně našla pravý kamarády. A ještě pro ni mám překvapení. Je to jedno auto, které si tak dlouho přála, abych si ho koupil. Ve druhé garáži máme společně s Emou pět Mustangů, dvě Porsche a jedno Lamborghini.

Ty Mustangy. Jedno mám do práce. Druhé má Ema na ježdění. Dvě máme společný a ještě v nich nejezdíme. Ema je opravuje a já ji pomáhám. A to pátý. Tak na to jsem pyšný. Spíš jsem pyšný na Emu. Ten mustang je sportovního typu. Pravidelně s ním jezdíme na nedaleký okruh. A Ema s ním jezdí různá rally.

Napsala mi že na ní mám čekat ve dvě hodiny ráno na letišti. Je sedm a asi půjdu chvíli spát.

Pohled Emy

Bezpečně jsme přistáli na letišti. Vystoupila jsem z letadla a šla si pro kufr. Na ten sem čekala tak půl hodiny. Konečně jsem ho uviděla. Vzala jsem si ho v pásu a šla jsem hledat tátu. Našla jsem ho někde uprostřed haly. Naše letadlo bylo poslední, takže tam nás ani moc nebylo.

Hned jak mě uviděl, tak se ke mě rozešel. Já sem hodila batoh společně s kufrem hodila na zem a proti tátovi jsem se rozeběhla. Skočila jsem mu okolo krku a nohy jsem si obtočila okolo jeho pasu. Táta dost posiluje, takže nic necítí. Pořádně jsem ho obejmula a on mi objetí oplatil. Takhle jsme se objímali asi deset minut. Jinak táta měl na sobě šedé tepláky a bílé úplně tričko.

Potom jsem si vzala batoh a táta mi vzal  kufr. Společně jsme se rozešli ven z haly. Došli jsme na parkoviště. ,,Tak schválně. Který auto je naše?? řekl tajemně táta. Ani sem nemusela přemýšlet. Bylo tam jediný auto. Auto, který sem si dlouho přála, aby si ho táta koupil. Ford Mustang Carol Shelby. Úplně to nejnovější co existuje. Bylo černý s bílými pruhy.

Nevěřícně jsem se na tátu koukla. Ten mi podal klíčky. ,,Co to je? " zaraženě jsem je pozorovala. ,,No tak. Jedeme se projet." Šťastná jsem si to auto pořádně prohlédla. Otevřela jsem kufr a dali jsme do něho věci. Potom jsem si sedla na místo řidiče. Zmáčkla jsem čudlík Start a to auto tak začalo řvát. Krásně vrnělo. Miluju ten pocit a ten zvuk toho motoru.

S tátou jsme jeli na okruh. Nikdo tam nebyl. Ale my tam můžeme díky mě. Táta si vystoupil a šel na tribunu. Bude mi stopovat čas. Se svým sportovním Mustangem mám čas 3:45:09.

Stoupla jsem si na startovní čáru s koukala jsem dokud táta nemávne. Mávnul a já jsem sešlápla plyn až k zemi. Pravidlem je jet deset koleček. A počítá se páté kolo. Po desátém kole jsem přijela k tátovi, který na mě koukal jako na debila. Se ani nedivím. Maximální rychlost co jsem dokázala byla 400 km/h.

Přišel ke mě a řekl mi, že jsem udělá rekord tohohle okruhu. Čas byl 3:00:01. Tak na tenhle čas jsem pyšná. Táta naskočil do auta a jelikož byli asi čtyři hodiny ráno, tak jsme jeli domů. Zítra je víkend, takže půjdeme jenom do posilky. Napsala jsem Jiminovi, že jsem v pořádku doletěla.

Doma jsem dala pusu tátovi na tvář a šla k sobě do pokoje. Na dnešek mám už plán. Až se vzbudíme, tak půjdeme do posilky a potom bych chtěla dodělat toho Mustanga. Šla jsem do koupelny. Tam jsem si vyčistila zuby a hnedka jsem zalezla do postele.