Je to pravda?

kapitola 15.

S tátou jsme dojeli Porschem k boxu. Hnedka se okolo nás objevili novináři. Ani se nedivím. Tenhle závod je prý hodně důležitý. Táta říkal, že když ho vyhraju, tak se dostanu na závod Le mans. To je můj sem už od dětství.

Došli jsme do garáže a tam jsem viděla moje zlatíčka v plný svý kráse. Jedno je černý a druhý červený. S tím černým jezdím každé závody. A jelikož tenhle závod potřebuju vyhrát, tak pojedu s ním. James to druhý zaparkoval zpátky do náklaďáku. Když se vrátil, tak se šel se mnou převléct. Měla jsem na sobě černou kombinézu. Pod ní jsem měla nehořlavé oblečení. Závodní boty. Černou kuklu, černou helmu s černým sklem. Aby na mě nikdo neviděl. Černé rukavice a ještě jsem si dala do ucha  sluchátklo, aby mi táta říkal jak se mi daří. Všichni nám říkají černý tým.

V půl druhý jsem šla za mým autíčkem. Otevřela jsem motor a ještě ho radši zkontrolovala. Všechno bylo v cajku. Kola jsou nafouknutá. Ale bude to klouzat. Je to trochu namrzlé. Bude startovat 25 aut. Všichni to jsou kluci nebo chlapy. Jediná já jsem holka. Ale mě to je u něčeho.

Za deset dvě už nastupuju do auta. S klukama jsem se domluvila, že po dvacátým kole se bude tankovat a budou se měnit kola. S tátou jsem se dohodla, že každý kolo mi bude říkat jak si vedu. Vzala jsem si kuklu, na to jsem si dala helmu. Sluchátko mám zapojený. Rukavice a rovnou jsem si dala dolů sklo na helmě. Nasedla jsem do auta. Připla jsem se pásama. Všichni kluci mi dali pusu na helmu, potřásli rukou a táta zabouchnul dveře. Dveře jsem si zamknula. Nechci nic riskovat.

Hned jsem nastartovala. A celým boxem se rozezněl zvuk motoru. Jsem jediná, která má mustanga. Všichni tady mají Lamba, Ferrari a Porsche. Pomalu jsem dojela na startovní čáru. Jsem v první řadě uprostřed. Je to skvělej flek. Už se sjížděli všechna auta. Na auta která byla vedle mě jsem kývla hlavou.

Počkala jsem až se odstartuje. A je to. Je odstartováno. Hnedka jsem vyjela. Na tímhle okruhu trénuju, takže ho znám jak vlastní boty. První kolo proběhlo trochu obtížně. Nějakej kterén mi pořád narážel do zadku. Když do mě narazil tak po desátý tak sem se tak nasrala, že jsem do sluchátka zařvala jestli můžu pořádně dupnout na plyn. Táta mi zase řval do sluchátka za jak dlouho mě čeká další náraz. Ale povolil mi to.

Po dvacátém kole jsem zajela do boxu. Hnedka jsem vystoupila a kluci se dali do práce. Já jsem začala řvát a nadávat do toho kreténe. Toho kluka znám moc dobře. Na každých závodech mi dělá naschvál. Protože pokaždý jsem lepší než on. Hlavně že má Lambo, který si koupil v nějakým posraným bazaru a jezdí s ním na závody.

Hned jak kluci všechno dodělali, tak jsem naskočila do auta a jela jsem dál. Cesta už probíhala dobře. Poslední kolo jsem byla před tím kreténem. Trochu jsem zpomalila aby jsi byla vedle něho. Koukla jsem se na něj a zasalutovala jsem. Hned potom jsem šlápla pedálem až na zem a ještě jsem použila dusík. To mě nakoplo a já jsem z pohodě vyhrála. Dusík je povolený. Ptala jsem se několik rozhodčí. A hlavně dusík se nenarve do těch jejich aut. Ale musí být jiný model. A ten já mám.

Hned jak jsem dojela tak se kolem mě utvořilo kolečko. Táta ke mě přiběhl a obejmul mě. Tak udělali všichni z týmu. Potom jsem šla na vyhlášení. Na třetím místě byl někdo s Porschem, na druhým místě byl ten kokot a na prvním jsem byla já. A to znamená, že pojedu na Le mans.

Po gratulacích jsem se vydala za týmem do boxu. Hned jsme se objali. Já sem se šla převléct do normálního oblečení. Sportovní jsem dala do tašky a odnesla Jamesovi. Je asi sedm večer. James odjel autem do náklaďáku. Já, táta, kluci a chlapy jdeme do baru zapít vítězství.

V baru jsem se pořádně rozjela. Hnedka na začátku jsem do sebe hodila tři panáky whisky. A pak to šlo samo. Dvě piva, několik panáků vodky. Když už jsem byla mimo, tak jsem si dávala už jenom nějaký limo.

Domů jsme se s tátou dostali ve tři ráno. Ani jsem nebyla moc opilá. Táta vypadal o hodně hůř. Dovlekla jsem ho do postele. Tam sem mi sundala kalhoty, triko a přikryla jsem ho přepnout. Ještě něco zamumlal a spal jako zabitej. Já sama nebyla ani trochu unavená. A tak sem se rozhodla opravit ty dva mustangy.

V pokoji sem se převlékla do pracovní kombinézy. Došla jsem do garáže a tam si jedno auto vzala. Byl to čistě bílý mustang. Je dobrý, že nic není slyšet. Udělali se tak zdi abych nikoho neotravovala. Zajela jsem do mé garáže. Zavřela jsem dveře a mohlo se začít. Tohohle Mustanga táta koupil, když mě bylo třináct. Jednou jsme se v něm projeli a už nefungoval.

Začala jsem jako vždy, že jsem se si ho vyzvedla plošinou do vzduchu. Sundala jsem kola a vyčistila brzdy. Zkontrolovala jsem podvozek. Dala jsem nový kola a rovnou i nové brzdy. Auto jsem si postavila zase na zem a mohla jsem se vrhnout na motor. Tam to vypadalo. Několik tělísek uvolněných, baterie v prdeli, převodovka o té ani nemluvím, chyběla brzdová kapalina. No prostě děs běs. Začala jsem tím, že všechno co se posralo sem vyndala a dala to na stůl.

Podél stěn mám obrovské skříně a šuplíky, kde mám náhradní díly. V šuplíkách mám převodovky, nové baterie atd.. Prostě takové ty menší věci. A ve skříních mám úplně nová kola a kola která se můžou vyhodit, ale já je nechávám. Nikdy člověk neví co z nich použije. Jenom jedna skříň je velká jako kráva. Je to tím, že v té skříni mám několik nových motorů, které jsem dala některé sama dohromady.

Auto jsem nakonec jenom nalakovala. Když jsem skončila, tak bylo osm hodin ráno. No jo. Jestli to někoho zajímá, tak kluci se mi ještě ani jednou neozvali.

Šla jsem se kouknout na tátu. Ten byl v kuchyni. ,, Emo?? Co tady děláš v kombinéze?? Ty jdeš už spravovat?? "ptal se. ,,Nene. Já jdu spát. Od tří do osmi jsem pracovala na tom bílým mustangovi. A už je hotový. Tak dobrou. " dala jsem mu pusu na tvář s šla si lehnout.