Je to pravda?

Kapitola 54.

      K ROSE jsem došla okolo 12 v noci. Jo. Tady to žije jinak. A jinak jsme na samém okraji Bostonu. Je to tady taková divočina. No nic.

     Došla jsem tam a hned jak jsem vstoupila dovnitř všichni začali křičet moje jméno. Bylo to dokonalý. ,, Jak se máte?¨ ,, Emo. My se máme skvěle. Jsi hrdina dne.¨ podali mi pivo. Sedla jsem si na svoje místo u toho velkého stolu a všichni si sedli okolo mě. Rose přede mě postavila velký steak a hranolky. ,, Děkuju. Mám hlad jako vlk.¨ ,, Emo? Kdy máš vlastně narozeniny?¨ ,, Já? No. Já je mám 14. dubna. Proč?¨ ,, Jen tak. Že by jsi mohla přijet a oslavit to tady s námi.¨ ,, Jo. Ještě si to rozmyslím. Jenom doufám, že až se vrátím domů, tak táta tam ještě nebude. Protože jak víte, tak mám zakázáno sem jezdit. A táta neví o to, že jsem tady. Tak kdybych v dubnu nepřijela, tak jsem asi mrtvá.¨ všichni jsme dostali záchvat smíchu. ,, Ale teď vážně. Jestli bude táta už doma, tak mu rupnou nervy až mu to řeknu.¨ ,, Chápeme. A musíš mu to říct?¨ ,, Jo. On mi nebude říkat co smím a co ne. A teď už žádný deprese, jdeme zpívat a pít.¨ na to všichni poslechli a rozjeli jsme to tam.

     Bylo pět ráno a u ROSE to jelo v plný míře. Je to dokonalý. Musím sem někdy vzít chlapy z firmy. Tady by si dost dobře popovídali. Já jsem v sobě měla asi osmý pivo a byla jsem naprosto v pohodě. Děda byl taky v pohodě. Tak nějak jsem ho hlídala. 

     V půl šestý jsem vzala dědu a už jsme chtěla odejít. ,, Hele mi už půjdeme.¨ ,, Dobře. A hodila by jsi mě prosím domů?¨ ,, Jasně Marku.¨ se všema jsem se rozloučila. Naštěstí dneska se nelítá. Ani jeden z nás nebyl opilej. Se všemi jsme se rozloučili a šli jsme k autu.

     V autě jsem otevřela okýnka, protože hodně chlapů kouří a nepotřebuju mít zakouřený auto. Vyjela jsem pomalu z letiště na silnici. Marka jsem hodila domů a jela k nám domů.

     Tam jsme dorazili v šest ráno. Vystoupili jsme a šli domů. Když jsme vešli do domu, tak jsme byli hodně potichu. Nechtěli jsme vzbudit babi. Řekli jsme si dobrou a každý šel do pokoje.

     V pokoji jsem si sundala všechno oblečení a šla se umýt. Po sprše jsem se v pokoji převlékla do spodního prádla, tepláků, trička, mikiny, bundy a tenisek. Na nohu jsem jako vždy dala ortézu a na oči brýle. Pojedu do hangáru. Nejsem vůbec unavená. A spíš se musím nějak odreagovat. Do batohu jsem dala pití, nějaké jídlo, peněženku, repráček, prášky a oblečení na převléknutí. Batoh jsem dala na záda a na hlavu jsem si dala ještě čepici. 

     V kuchyni jsem napsala vzkaz, že jsem na letišti. Před domem jsem nasedla do auta a odjela jsem na letiště. Vím, že tam teď nikdo nebude. Všichni se z toho vzpamatovávají. 

     Na letišti jsem zaparkovala před hangárem a ten jsem si díky dědovým klíčům otevřela. Nechala jsem ho otevřený. Bude krásný východ slunce. V hangáru jsem se převlíkla do hodně starých džínů, trička a košile, kterou jsem si nechala rozepnutou. Boty jsem si taky dala jiný. Starý okopaný tenisky. Pustila jsem si písničky a přivezla si vozík se vším nářadím, které budu potřebovat. Ještě jsem si tam přinesla tři stoly, na které budu dávat jednotlivé součástky.

     Otevřela jsem ¨ kapotu¨ letadla a postupně jsem vyndávala jednotlivé součástky. Ty jsem dávala na ty stoly. Potom jsem začala rozebírat další díly letadla. Všechno bylo na stolech a potom i na zemi na dekách. 

     Celé letadlo je ze dřeva a kovu. Ocas je celý v prdeli. Ten udělám nový ze dřeva. Mám tady sešit se všema mírama letadla. Dřevo tady mám a všechno ostatní taky. Začala jsem zadkem.

     Zadek jsem měla hotový asi za dvě hodiny. Byl i potažený. Pak jsem se vrhla na zbytek letadla kromě motoru. Ten si nechám nakonec. 

     Nebudu tady kecat, ale všechno mi trvalo asi osm hodin. Není to sranda. Ale jde mi to od ruky. Je si šest večer. A já si tady dodělávám úpravu křídel. To jsem měla do půl hodiny hotový.

     Potom co jsem všechno dodělala, tak jsem se ani nepřevlékala a šla k ROSE. Hangár jsem zamkla. K ROSE jsem dorazila asi v sedm večer. ,, Ahoj Rose.¨ ,, Ahoj Emo. Jsi první, která se tady objevila. Jak se spalo?¨ ,, Já nespala. S dědou jsme přišli domů v šest ráno a v sedm jsem zase jela na letiště. Dělám na tom letadle. Už mi zbývá jenom motor a mám to hotový.¨ ,, Vážně? Chlapy mají opravu letadla, tak za čtyři dny a ty to máš za dva? Ty jseš jiná.¨ ,, Jo. Asi jo.¨ ,, Copak tě trápí?¨ ,, Ale jenom jak vezme táta. Bude hodně naštvanej. Ale je pravda, že jsem na něho naštvaná, protože se zachoval jako kokot. ¨ ,, Chápu tě.¨ vypila jsem si pivo a rozhodla se jít. ,, Tak já půjdu. Děkuju za pokec.¨ ,, Nemáš zač. A běž se vyspat. Vypadáš příšerně.¨ ,, Půjdu, ahoj.¨ ,, Ahoj.¨ vyšla jsem do zimy a šla k autu.

     K němu jsem došla a jela domů. Tam mě čekala večeře. ,, Ahoj.¨ ,, No Ahoj. Spala si vůbec?¨ ,, Nespala babi.¨ ,, Vypadáš jako příšera.¨ ,, Já vím. Už mi to říkala Rose. Kde je děda?¨ ,, V pracovně. Běž ho zavolat k večeři.¨ zvedla jsem se a šla za ním.

     Na pracovnu jsem zaklepala. Ozvalo se dále a vstoupila jsem. ,, Ahoj dědo. Je večeře. ¨ ,, Už jdu. Emo? Spala jsi?¨ ,, Ne, nespala. Ale to je jedno.¨ ,, Dobře.¨ zvedl se a společně jsme šli dl kuchyně.

     U večeře jsme si povídali o všem možném. Pochlubila jsem se jim, že zítra dodělám to letadlo. Málem je oba kleplo, když to slyšeli. ,, Děláš si srandu?¨ ,, Ne. Je to jednoduchý. ¨ povídali jsme si další dvě hodiny.

     Pak jsem ale byla už unavená a šla do pokoje. Tam jsem ze sebe sundala oblečení a šla se vysprchovat. Po sprše jsem na sebe hodila pyžamo a zalezla do postele. Vážně mi spánek chyběl. Během minuty jsem usnula.