Kapitola 77.

1 0 0
                                    

V noci se mi spalo docela dobře. Probudila jsem se hezky na budík. Pokoj byl přesně v italském stylu. Moc se mi líbil. Vstala jsem a šla otevřít okna. Můj pokoj má balkonek. Malý, ale roztomilý. Svítilo nádherně sluníčko. 

V koupelně jsem se kompletně umyla. Vlasy jsem si vyfénovala. Vyčistila jsem si zuby a šla se obléct do pokoje. Mám se obléknout, tak aby mi bylo pohodlně. Takže černé upnuté džíny, bílí volný top, spodní prádlo Calvin Klein, bílé tenisky a nějakou mikinu kdyby náhodou. A samozřejmě ortéza, prášky atd. Známe. Dám si zase čočky do očí. 

Oblékla jsem se a se všemi věcmi po kapsách jsem šla dolů. V kuchyni byla hotová snídaně. ,, Dobré ráno Lorenzo.¨ ,, Dobré Emo. Máš hlad?¨ ,, Trošku.¨ dala jsem si džus a dva lívance. Všechno jsem snědla a dala nádobí do myčky. ,, Bylo to vynikající.¨ ,, Děkuji. Musíme vyrazit.¨ ,, Dobře. A koukám, že máš taky oblek. ¨ ,, Jo. Je to součástí mé práce. V civilu chodím jenom po práci nebo o víkendu. A nebo když mi to řekne ředitel.¨ ,, Chápu.¨ 

Vyšli jsme z domku a Lorenzo ho zamknul. Nasedli jsme do auta a jeli jsme. Je to zvláštní neřídit. Ale zvykám si. 

Cestou mi říkal co všechno mě čeká. Bylo toho hodně. Dneska je pondělí. Celý týden budu tam. A potom budu mít volno. Jenom tak třikrát do týdne se tam ukážu. Možná. 

Dojeli jsme na parkoviště a okolo nás se seběhli novináři. Dala jsem si brýle, vystoupila z auta a šla ke dveřím. Přiběhl ke mě Luke a odstrkoval novináře. ,, Díky.¨ ,, Nemáš zač. Jsem tvůj osobní bodyguard.¨ ,, Fajn.¨ Lorenzo k nám došel a vedl mě po schodech nahoru.

Došli jsme ke dveřím na které zaklepal. Ozvalo se dále. Vešli jsme a za stolem seděl ředitel. ,, Dobrý den.¨ ,, Ááá. Konečně. Vítej Emo. Jsem ředitel John Elkann.¨ ,, Ráda vás poznávám.¨ ,, Rovnou půjdeme do zasedačky. Tam se představíte vedení.¨ vyšli jsme a šli na konec chodby kde byla zasedačka.

Bylo tam hodně lidí. Stoupla jsem si doprostřed. ,, Zdravím všechny. Mé jméno je Ema White. Spolupracuji s vámi dva měsíce. Jsem taková vaše posila v Americe. Jestli máte nějaké otázky, tak se mě můžete zeptat.¨ velký potlesk. Ptali se mě na různé otázky. A já na všechny trpělivě odpovídala.

Vše trvalo asi čtyři hodiny. Potom mě vzal John do výroby. Bylo to velké a docela i útulné. Bylo tam hodně čisto. John mě všem představil. Povídala jsem si s nimi chvíli. Je jich tam okolo stovky.

_____________________________________________________________________________

Celý den jsem strávila ve firmě. Bylo to úžasné. Odjížděli jsme asi v pět večer. 

Dojeli jsme k bytu a já se převlékla do tepláků, topu a mikinu jsem si uvázala okolo pasu. ,, Lorenzo?¨ ,, Ano?¨ šla jsem k němu do pokoje, když byl akorát jenom v džínách. ,, Promiň. Jenom jestli půjdeme ven?¨ ,, Jo jo. Jenom na sebe dám taky tepláky a můžeme.¨ ,, Dobře. Já počkám dole.¨ ,, Fajn.¨ sešla jsem dolů a sedla na si na schody. Nikdo mi už nevolal. Ani táta, ani Jane ani Chris. Nikdo. Asi jim nechybím.

Lorenzo sešel dolů a mohli jsme vyrazit. Procházeli jsme se různýma uličkama a povídali si. V jednom obchodě jsme si koupili dvě pizzy a pití. Sedli jsme si na pláž a jedli. ,, Emo?¨ ,, Hm¨ ,, Jak se má tvoje rodina?¨ ,, Nevím. Nikdo se mi neozval. Jenom jeden zaměstnanec a od zaměstnance syn. Jinak nikdo.¨ ,, Aha. To je mi líto.¨ ,, V pohodě.¨ dojedli jsme a pomalu se vraceli zpátky domů.

Museli jsme se pořád fotit a dělat blbosti. Bylo to skvělé zakončení dne. V jedné uličce jsme se fotili docela dlouho. Měla jsem hodně našich selfíček. Tam kde jsem byla na jeho zádech, kde mě objímal zezadu a nebo jak jsme byli v silném objetí. Bylo to úžasné.

Na byt jsme se vrátili okolo deváté večer. Byla jsem hodně unavená. ,, Děkuju Lorenzo za krásný večer. Moc jsem si ho užila.¨ ,, Vůbec neděkuj. Taky jsem si to moc užil.¨ ,, Tak jo. Já půjdu spát. Dobrou noc.¨ ,, Dobrou.¨ vyšla jsem schody nahoru a zalezla do pokoje.

V pokoji jsem otevřela dveře na balkon. Bylo tam strašný vedro. A já šla do koupelny. Dala jsem si pořádnou sprchu. Zabalila jsem se do jejich velkých ručníků a šla na chvíli na balkon. Koukala jsem na ostatní domy v ulici. Všechny byli překrásné. Když mi byla už zima, tak jsem zalezla zpátky a dveře zavřela.

Převlékla jsem se do kalhotek a topu a šla si vyčistit zuby. Po vyčištění rychle na záchod a spát.

Do postele jsem doslova vletěla. Budíka jsem dala zase na osmou hodinu. Pořádně jsem se zachumlala do peřiny a v klidu šla spát.


Je to pravda?Kde žijí příběhy. Začni objevovat