Je to pravda?

Kapitola 84.

Konečně jsem se vyspala. Sice bylo okolo desáté, takže doma už nikdo není, ale vyspala jsem se. A to je veliké plus.

V posteli jsem se válela do půl jedenácté. No co. Konečně můžu využít svůj volný čas. A toho času nemám moc. Jsem ráda i za dvě volné minuty. 

Vstala jsem a šla se do koupelny umýt. Umyla jsem si i vlasy. Vypadali už opravdu strašně. 

Po sprše jsem si vysušila ručníkem vlasy a vyčistila zuby. V pokoji jsem se oblékla do kraťasů a Jiminovi mikiny. Co si budeme. Hodně mi chybí a tohle mi je aspoň trošku připomíná.

Je jedenáct a jíst budu za dvě a půl hodiny. Začnu s přestavbou pokoje. Otevřela sem okno a začala.

Odmontovala jsem všechny poličky, které tam ještě byli. Pak sem přemístila postel, aby mi nepřekážela. Poličky sem odnesla do pracovny společně s peřinami, polštáři a všemi věcmi z pokoje. Nakonec v pokoji zůstala jenom postel a skříň.

,, No. A co teď?¨ to bych moc ráda věděla. Pustila jsem si písničky a tak nějak začala. Vzala sem si papír a tužku. Kreslila jsem si nákres pokoje. 

Okno mám hodně velké. Skoro přes jednu stěnu. Postel jsem dala tak, že okno budu mít po pravé straně. Mezi postel a okno jsem ještě dala noční stolek. Na druhou stranu jsem dala křeslo. Vedle křesla zůstává skříň a vedle ní vedou dveře do koupelny. 

Vedle postele zleva dál od ní vedou dveře do šatny. A nakonec u poslední stěny stojí nová knihovna a vedle ní dveře do pokoje. Ta knihovna mi přišla už před měsícem. Táta mi ji vyzvedával. No a já si ji konečně složila dohromady. Mám v šatně několik set knih.

Poličky, které mám s ostatními věcmi v pracovně, tak ty si nechám v pracovně. Jenom jednu si dám do pokoje. Dám si ji nad postel a na ní dám nějaké fotky. 

Všechno jsem si z pracovny přenesla zpět do pokoje. Kromě těch poliček. Až na tu jednu samozřejmě. V pokoji to vypadalo jako po vybuchnutí bomby.

Poličku jsem si smontovala a připevnila nad postel. Byla bílá, takže vynikne. A je taky vysoko, abych se do ní nebouchla. 

A ostatní věci jsem dala tam kam patří. Pokoj byl hotový asi po hodině. No, když jsem skončila, tak bylo skoro půl třetí. Ještě vyluxuju a skoro hotovo.

Jak sem řekla, tak jsem i udělala. Celý pokoj jsem vyluxovala. Večer si dám na poličku nějaké ty fotky. Mám v šatně hodně rámečků. Nějak to vymyslím.

________________________________________________________________

Byla jsem na sebe pyšná. Konečně ten pokoj vypadá tak, jak jsem si přála. Po uklizení jsem šla dolů udělat si oběd. Udělal jsem si rýži na kuřecí maso. 

Snědla jsem si to v klidu u stolu. Trošku pozdní oběd, ale nevadí. Když jsem vše snědla, tak sem dala nádobí do myčky a tu následně zapnula. Bylo čtvrt na čtyři. Nejvyšší čas vyrazit do práce.

V pokoji sem na sebe hodila klasika staré roztrhané džíny, bílí volné top a starou košili. V pracovně sem vzala batoh se všemi věcmi a v pokoji se stavila ještě pro pytle s oblečením.

Se vším sem sešla dolů a natočila si vodu. V předsíni vzala klíče od Roveru a vyšla ven. Dům sem zakódovala a mířila k autu.

Do kufru šli pytle a batoh. Já si sedla na místo řidiče a vyjela směr centrum. Dám tam pytle k jednomu dětskému domovu. Mají tam speciální kontejner, tak tam to dám.

________________________________________________________________________

Dojela jsem k těm kontejnerům a dala do nich čtyři pytle s mým oblečením. Dobrý skutek splněn. Pokračovala sem do práce.

Před hangárem sem zaparkovala a hangár si otevřela a nechala ho tak. Vevnitř sem si dala batoh do kanclu a vzala si jenom mobil, prášky a vodu. 

Odkryla sem auto a pokračovala v něm. Mám hotový celý vnitřek a už mi zbývá jenom motor a brzdová soustava. No a nakonec nabarvit na požadovanou barvu a nalakovat.

Zkontrolovala sem celé auto. Všechno vypadalo v pořádku. Takže teď nasadit soustavu, kola a pak se vrhnu na motor. Ten budu dělat od úplného začátku. Alespoň mám všechny součástky, které budu potřebovat od Ferrari. 

Pustila sem na plný pecky písničky a začala. Jo a začala jsem, když byli čtyři hodiny odpoledne. Vidím to tady tak do sedmi osmi hodin. 

Když jsem dávala soustavu, tak jsem nijak nepospíchala. Vyrušil mě ale mobil. ,, Ano?¨ ,, Ahoj Emičko.¨ ,, Babi. Jak se máš? Stalo se něco? Něco s dědou?¨ ,, Ne ne. Všechno je v pořádku. Jen jsem tě chtěla slyšet.¨ ,, Dobře. Jak pak se máte?¨ ,, To je Ema? Dej mi ji.¨ ,, Emo. Děda tě chce.¨ ,, Dobře.¨ musela jsem se pousmát.

,, Ahoj Emo.¨ ,, Ahoj dědo. Jak pak se máš?¨ ,, Já se mám dobře. Co ty?¨ ,, No. Vrátila jsem se z tříměsíční pracovní cesty a zítra jdu k soudu. Měli jsme nějaké problémy.¨ ,, Ježíši Kriste. A je už všechno v pohodě?¨ ,, Snad ano. Dědo co se děje. Babička by mi takhle nevolala.¨ ,, Máš pravdu. Jenom bouchlo další letadlo a já byl kousek od něj.¨ na chvíli se mi zastavilo srdce. ,, Cože?¨ ,, Bouchlo letadlo. Nic vážného. ,, Pořád to bylo letadlo. Jsi v pořádku?¨ ,, V naprostém. Přišlo nám správné, aby jsi to věděla.¨ ,, A opravdu jsi v pořádku?¨ ,, Ano. Jsem v naprostém pořádku.¨ ,, Dobře. Pořádně jsi mě vyděsil.¨ ,, Omlouvám se.¨ ,, To je v pořádku.¨ 

Povídali jsme si další hodinu. Pořád jsem se ujišťovala, že je v pořádku. Když jsem to típla, tak bylo půl šesté. ,, No, moc jsem toho neudělala teda.¨ mám pravdu. Aspoň udělám tu soustavu.

_______________________________________________________________________

Bylo něco málo po osmé hodině večer, když jsem udělala poslední soustavu. To by bylo. Od zítra pracuji na motoru. Všechno jsem zabalila. V kanceláři jsem si vyzvedla batoh a zhasla tam. Stejně tak i v celém hangáru. Ten sem zamkla a jela domů.

Doma sem byla v půl deváté. ,, Jsem doma.¨ vešla sem do kuchyně, kde seděl táta a Jane. ,, Ahoj Emo. Stalo se něco? Vypadáš zaskočeně.¨ ,, No, ne. Jenom jsem nervózní ze zítřejšího soudu.¨ ,, Chápu. Budeme tam oba s tebou.¨ ,, Ano, já vím.¨ táta se na mě otočil. ,, Jinak, hezký změny v pokoji.¨ ,, Děkuji. Konečně se tam cítím pohodlně.¨ ,, Dobře.¨ 

Navečeřela jsem se a odešla do pokoje. Jsem hodně unavená. V poště byla pozvánka k soudu, který se koná zítra v deset hodin dopoledne.

V pokoji sem si otevřela okno. A v šatně si vytáhla všechny rámečky a fotky. Dala sem si to na postel a začala.

Mám hotovo. Mám hodně fotek z Koreji s klukama. Dále nějaké fotky z pracovní cesty a s rodinou. A nakonec s kamarády. Všechny fotky jsem dala na poličku. Vypadala hezky.

Věci sem uklidila do šatny a šla se umýt do koupelny. Dám si jenom rychlou sprchu. 

Po sprše přišla řada na zuby. Nakonec jsem se převlékla do pyžama. Zavřela jsem okno. Zatáhla žaluzie a závěsy a šla do postele. Zhasla jsem lampičku a nastavila si budíka na osmou ráno. A usnula s myšlenkami na zítřejší soud.