Je to pravda?

kapitola 12.

Tak dneska podruhé do školy. Tuhle větu jsem si řekla hned jak sem se probudila. Vstala jsem z postele a šíleně mě začalo bolet v podbřišku. Šla jsem na záchod. A co jsem nezjistila?? Dostala jsem to. Achjo.

No. V koupelně jsem udělala ranní hygienu a zamířila jsem si to do šatny. Jelikož je už tady v Koreji zima, tak musím zvolit nějaké teplé oblečení. Vyhráli to černé džíny, bílé tričko, černé pokožky, spodní prádlo Calvin Klein, velká a hodně tlustá mikina která je Jina, šedá čepice, bunda a Vansky.

Oblečená jsem se dobelhala do kuchyně kde seděli všichni kluci. Břicho mě bolela jako blázen a proto jsem se rozbrečela, když jsem si sedla na židli. ,,Co se stalo?? Bolí tě něco?? Chceš do nemocnice?? " hrnuli se otázky tě všech stran. ,,Kluci. Bolí mě strašně břicho. A je to tím, že jsem to dneska ráno dostala. Takže chill." ,, Dobře. Slyšeli jsme, že jdeš s Jinem do obchoďáku. My přijedeme až za dva dny. Je to skoro na druhý části Koreje. Užijte si to tu sami. Ale teď už musíme jít. Měj te se." říkal Jimin. Všichni mě obejmuli a pak všichni kromě Jiná odešli.

Ke snídani jsem si dala jenom jogurt a vzala jsem si prášek. Ten hnedka zabral, takže v poho. Po snídani mě Jin hodil do školy. V autě jsme se obejmuli a já mu řekla, ať pro mě přijede ve čtvrt na šest. Dal mi pusu na tvář a odjel.

_________________________________________

Škola probíhala úplně v pohodě. Akorát mám zase hodně úkolů. Ale nevadí mi to. Právě si beru věci ze skříňky a mířím si to za Jinem. Ten na mě čeká venku opřený o auto. Hned jak mě vidí, rak roztáhne ruce a já mu skočím do objetí.

Dojeli jsme k nákupáku. A Jin se musel zbláznit. Táhnul mě do každýho obchodu co tady byl. Už mě to sralo a tak jsem ho musela zastavit. ,,Jine!!! Mě tohle nebaví. Chtěla jsem si užít příjemný večer s tebou, protože se moc nebavíme, ale ty jsi horší než holka. " řeknu trošku nepříjemně. ,, Promiň. Já nevím jaký to je nakupovat s holkou. Ale myslel jsem si, že holky takhle šílí. Ale koukám, že ty jsi úplně jiná. A to jsem mega rád. " odpověděl a obejmul mě.

Jako první jsme šli co Calvina Kleina. Můj asi nejoblíbenější obchod. Tam sem si nekoupila spoustu spodního prádla a  podprsenek. Dále jsem si v obchodech kupovala crop topy, mikiny, džíny. A Jin to musel všechno zaplatit. Nechtěla jsem se hádat, tak sem ho nechala. A do pracovny jsem si koupila tedy stoleček a lampičku ke křeslu, světýlka, vonné tyčinky, svíčky a kobereček. Celý nákup jsme odesli do auta a ještě jsme se vrátili do knihkupectví. Knížky miluju. Akorát tady v Koreji nemám žádný svoje.

Dopadlo to tak, že jsem si koupila tyto knížky: všechny díly Harryho Pottera, Pýchu a předsudek, Rozum a cit, Anna Kareninová a ještě nějaký další. Knížky jsme dali taky do auta a jeli jsme do restaurace. V restauraci nebylo plno. Což jsme byli rádi. Sedli jsme si ke stolečku úplně v zadu. Já jsem si objednala kuřecí prsíčka s pečenými brambory, zeleninový salát a Coca Colu. Jin si dal nakonec to samý.

A jinak co máme na sobě?? Nechceme aby nás někdo poznal. Takže já mám to samý co jsem měla ve škole, akorát sem si vzala sluneční brýle. A Jin má na sobě černý džíny, bílé tričko, černý svetr který já naprosto miluju, černý kabát který ho dělá velmi sexy, černé Vansky, šedá čepice a černé brýle.

Po večeři se nám ještě nechtělo domů, a tak jsme šli do kina. Nechala jsem to na Jinovi, ale řekla jsem mu, že jestli vybere horor, tak ho zabiju. Uklidnil mě tím, že on horory nesnáší z celého srdce. Nakonec vybral Star Wars: vzestup Skywalkera. Už dlouho jsem na to chtěla jít. Koupili jsme si jenom dvě Coly v láhvi.

Film byl úžasný. Doopravdy byl skvělý. Musím na něj jít ještě jednou. Skoro na konci filmu jsme oba brečely. Ale co. Jsme lidi ne. Z kina jsme vyšli v půl dvanáctý. A teď mě napadlo, že dnes je čtvrtek a zítra po škole letím za tátou. A nikdo z kluků to neví. UPS.

,,Jine?? Já zítra letím na tátou. A nikdo to neví. Jenom teď ty. Teď sem si na to vzpomněla. Vrátila bych se v pondělí večer. A jestli bych tě mohla poprosit. Klukům nic neříkej. Děkuji. " a usmála jsem se na něho. ,, Emo. Tohle jsi mi měla říct dřív. A proč tam letíš?? " skoro až naštvaně řekl. ,, Bože. Proč se tak staráš? Letím tam, protože se rodiče rozvedli a táta chce abych za ním každý měsíc létala. Chci mi pomoct s firmou. Chci aby měl radost, protože už má jenom mě. Jeremy se odstěhoval a máma šla za ním. Stačí takovýhle vysvětlení, proč chci odletět na tři pojebaný dny?? řvala jsem z plných plic. Jin na mě koukal jako na debila. Já sem si šla sednout do auta.

Celou cestu domů se mi Jin omlouval. Já s ho ale neposlouchala. Já nejsem ten typ, který hnedka odpustí. Ne. Zítra odletím a budu u táty celý týden. Ve škole se omluvím. Stejně mi nabízeli dva týdny volna. Chápou že to pro mě není nejlehčí.

Dojeli jsme domů. Já sem si vzala všechny tašky a šla domů. Doma jsem šla rovnou do pokoje. Tam jsem hodila všechny tašky s oblečením na zem. Knížky jsem dala do šatny. Převlékla jsem se do domácího a šla si zabalit.

V kufru jsem měla: spodní prádlo, podprsenky, trička, džíny, tepláky, pyžamo, mikiny, sportovní oblečení, boty, bunda, tátův svetr a trička, počítač, nabíječky atd. Poté jsem přešla do pracovny. Tam jsem si udělala všechny úkoly. Po dodělání posledního úkolu jsem v pracovně zhasla  zavřela jsem za sebou dveře.

Šla jsem do kuchyně si pro pití. V obýváku seděl Jin a koukal na telku. Jenom jsem mu popřála dobrou noc a šla do pokoje. Slyšela jsem jak za mnou volá promiň. Ale ignorovala jsem to. Docela mě naštval. A kluci taky.

V pokoji jsem se umyla a vyčistila zuby. Do postele sem ulehla v tričku a kraťasech. S myšlenkami na tátu jsem usla.