Je to pravda?

Kapitola 71.

     V sedm sem se probudila na budíka. Nový týden. Ach jo. Snad bude lepší než ten minulý.

     Vstala jsem z postele a šla si vyčistit zuby do koupelny. Po vyčištění jsem šla zpátky do pokoje ke skříni. Trošku mě štve že nepoužívám šatnu. Něco s ní vymyslím.

     Ze skříně jsem vytáhla černé upnuté džíny, bílý top, černou džínovou bundu. Oblékla sem se do toho a na nohu dala ortézu a na oči brýle. Z nočního stolku sem si vzala mobil a šla do pracovny.

     Tam sem si zabalila věci do batohu. Pořád to stejný. A vzala sem si kopii smlouvy, kterou mám podepsat. Snad sem se rozhodla správně.

     Pracovnu sem zavřela a šla dolů do kuchyně. Všichni tam snídali. ,, Dobré ráno.¨ ,, Dobré.¨ sedla jsem si vedle táty a začala snídat. U stolu bylo podezřelé ticho. Nelíbili se mi to. ,, Emo?¨ ,, Tati.¨ ,, Ehm. No, víš. Já, teda on.¨ ,, Co?¨ slovo si vzal Sam. ,, Em. Já nevím jestli tu práci chci. Včera jsem z toho byl nadšený, ale já prostě nevím. U táty ve firmě se mi líbí a říkal, že ji můžu vést.¨ začala sem se dusit džusem. ,, Co? ¨ ,, No. Prostě tu práci odmítám.¨ ,, Dobře. Nic se neděje.¨ ,, Vážně? Nevadí to? Omlouvám se, že ti to říkám.¨ ,, Ne, to je v pohodě. Vážně se nic neděje. V pořádku. A kdy jedete?¨ ,, Po snídani.¨ ,, Dobře.¨ dojedla jsem jídlo a dala talíř se skleničkou do myčky.

     Počkala sem až všichni dojí jídlo. Po snídani strejda se Samem odjeli. Rozloučila sem se s nimi. ,, Ještě jednou se moc omlouvám.¨ ,, To je v pohodě Same. Ať se ti daří.¨ objala jsem ho. ,, Strejdo.¨ ,, Emo. Taky se omlouvám.¨ ,, To nic. Ať se ti taky daří. Mějte se.¨ objal mě. Vyprovodila jsem je k autu a čekala než odjedou.

     Vrátila sem se do kuchyně, kde sem si vzala batoh. Sem lehce naštvaná. ,, Em?¨ ,, Nech mě tati. Sem v pohodě. Měj se.¨ rozešla jsem se do garáže. Tam si vzala mustanga a zakázanou rychlostí jela za Johnsonem. 

____________________________________________________________________________

     Před budovou sem vystoupila z auta a šla dovnitř. Zamířila sem k výtahu a jela nahoru. 

     Tam sem vystoupila a šla do zasedačky, kde podepíšu smlouvu. Vešla sem dovnitř a pozdravila. A málem to se mnou seklo. Byl tam Jason. Jason Wilson. ,, Dobrý den, pane Johnsone. ¨ ,, Zdravím Emo. Znáte Jasona?¨ ,, Ano. Co tu dělá?¨ ,, Přišel mi předat nějaké papíry od jeho otce. S jeho otcem jsme starý přátelé. A kde máte toho nového?¨

     ,, Ano. Dnes ráno to odvolal.¨ ,, Aha. No, tady je ta smlouva. Promiň, že jsme tady. Měl jsem tady poradu a nechtělo se mi stěhovat.¨ ,, To je v pořádku. Můžu si jí ještě přečíst?¨ ,, Jistě. Sedni si sem a já se hned  vrátím.¨ ,, Dobře.¨ sedla jsem si na jednu židli a začala číst.

     Jason si sednul vedle mě. ,, Je tu hodně volných míst, tak nevím proč vedle mě.¨ ,, To neřeš. Kouknul se do papírů. Po chvíli mi dal ruku na stehno. ,, Na tohle zapomeň.¨ ,, Proč? Víš, že tě mám rád. A vím, že sem se choval jako kokot. Moc se ti za to omlouvám.¨ ,, Hm..¨ začal mi to stehno hladit. ,, Nech toho.¨ ruku sem mu dala pryč, ale on jí tam vrátil. Stehno mi hladil. Jako bylo to příjemné, ale nějak nevím.

      Dal mi vlasy pryč z krku a přiblížil se ke mě. ,, Hele.¨ nedořekla jsem to, protože se mi přisál na krk. Já se dál snažila číst tu smlouvu, ale nesoustředila jsem se na ní. Dala sem mu hlavu pryč, ale on se zase vrátil zpátky. ,, No tak. Nech toho.¨ ,, Fajn.¨ přilepil se mi na rty a začal s nimi pohybovat. Odstrčila sem ho. ,, Vzpamatuj se sakra.¨ naštěstí vešel pan Johnson.

      ,, Smlouva je v pořádku. A doufám, že vše ostatní platí.¨ ,, Ano. Takže můžeme podepsat?¨ ,, Ano. ¨ Johnson stál na druhé straně stolu a smlouvu podepsal. Pak mi ji podal. Předklonila jsem se, abych jí mohla podepsat. Jason toho využil a dal ruku na můj zadek. Nebylo to vidět, protože tam byli židle.