Je to pravda?

kapitola 37.

          Ráno jsem se probudila v šest ráno na budík. Sebastian ještě spal. Nechápu jak mi mohl tak přirůst k srdíčku. Je to fakt hodný kluk. Můžu mu věřit a to je pro mě nejdůležitější. Důvěra je pro mě vším. Ale teď zpátky do reality. Musím být v práci ještě před sedmou. Má tam přijít nějaký pán se synem. Proč mi přijde, že všichni mají syny. Já si už ty jména nepamatuju. Vstala jsem z postele a šla do koupelny udělat ranní hygienu. V pokoji jsem se převlékla do džínů, trička, mikiny, tenisek a bundy. Už tam je docela zima. Sebastianovi jsem nechala vzkaz. Odešla jsem do kuchyně a tam si natočila vodu a vzala nějaký jídlo. Klasika. Vzala si klíčky od auta a jela do práce. Jediná nevýhoda mustangu. Je strašně hlasitý a vždycky se modlím, aby to nikoho neprobudilo. Tak snad se poštěstilo i teď. 

      K hangárům jsem dojela v 6:45. To ujde. Před hangárem už stálo auto. Nepoznala jsem jaká to je značka, až když jsem přijela blíž, tak jsem viděla že to je mustang. Pousmála jsem se. Mám radost, když to auto vidím u někoho jiného. Vystoupila jsem. Z druhého auta vystoupili dva muži. Jeden tak 40 a druhý asi syn, tak 20. ,, Dobrý den, slečna White?¨ ,, Dobrý den, ano to jsem já.¨ ,, Já jsem Nick Johnson a tohle je můj syn Clint Johnson. Moc se omlouvám ta tuto brzkou dobu schůzky. Jen jsem se chtěl na něco zeptat.¨ ,, Promiňte, že vás přerušuji, pane Johnsone, ale jen se chci zeptat. Váš syn jezdí pro pana Browna?¨ ,, Ano. Jak jste to poznala.¨ ,, Viděla jsem ho včera na jedné schůzce kde jsem se hodně naštvala. To je jedno. Pokračujte. S čím vám mohu pomoci?¨ ,, Jde o jednu věc.¨ ,, Dobře. Pojďte do kanceláře. Nebudeme stát v zimě.¨ šli jsme do mé kanceláře. ,, Něco k pití?¨ ,, Ne ne, děkujeme.¨ ,, Tak povídejte. ¨ sedla jsem si do křesla za psacím stolem. ,, No, takže. Slyšel jsem na vás a vaši firmu jen samé chvály. Prý děláte jedny z nejlepších aut. A tak mě zajímalo jak jste se k tomu vůbec dostala?¨ ,, Ach. Jen se chci zeptat. Odkud jste? Jen abych měla jasno.¨ ,, Omlouvám se. Já jsem ředitelem nynější COBRY.¨ ,, Opravdu? Ale jste krátce ne? ¨ ,, Ano. Jsem ředitel, tak půl roku. Jak to víte?¨ ,, Zjišťuji si tyto informace. Zajímá mě to. A hlavně musím být opatrná. Chápete. A teď opravdu. Proč tu jste. Vím, že jste nepřišel jen kvůli mému příběhu, jak jsem se dostala až sem.¨ ,, Dobře. Máte pravdu. Potřebuju, aby jste se koukla na jedno auto, které teď máme ve výrobě. na vás se mohu na 100% spolehnout.¨ ,, Dobře. Ale kvůli tomu jste sem nemusel chodit. Stačilo přes telefon se domluvit.¨ ,, Ano, to vím. A taky jsem se chtěl zeptat, tedy můj syn se chtěl zeptat.¨ slovo si vzal Clint. ,, Jde o to, jestli nehledáte jezdce. Nechci pracovat pro pana Browna, ne potom co jsem slyšel včera. A taky se chceme zeptat, jestli nebudeme chtít nového dodavače součástek.¨ ,, Vážím si vaší otázky, ale jezdce máme. Mě. Jsem jediným jezdcem a potom ještě nějaký, ale ty jsou jen někdy. Opravdu nevím jestli by se tady našlo místo. Nevím jak jezdíte. Bylo by mi ctí, ale teď se neurazte. Ale já opravdu nevěřím takovým jaký jste vy pane Clinte. Myslím si, že opravdu dobrý jezdec si místo najde sám a ne s pomocí otce, který je ředitelem firmy.¨ ,, Vidíš já ti říkal, že ti tohle řekne. Nemusíte se omlouvat Emo. Říkal jsem mu, že mu toto řeknete. Je to tvrdohlavý kluk. Pokud o dám neuslyší, tak mi nevěří.¨ ,, V pořádku. Takže kdy se můžu podívat na vaše auto?¨,, Hodilo by se vám to zítra v 10:00?¨ ,, Dobře, budu tam.¨ ,, A na těch součástek se domluvíme zítra, domluveno?¨ ,, Domluveno. A pane Clinte? Nechám si to projít hlavou.¨ ,, Dobře, děkuji.¨ šla jsem je vyprovodit ven. V hangáru už byli všichni. Bylo 7:45. Venku jsem se s nimi rozloučila. ,, Na shledanou pánové. Bylo mi velkou ctí pane Johnsone. I u vás mi bylo ctí pane Clinte, promyslím to. Na shledanou.¨ ,, Nám bylo také ctí. Na shledanou.¨ nasedli do auta a odjeli.

    Já jsem se vrátila do hangáru. ,, Kdo to byl?¨ ,, To byl Kene pan Johnson. Ředitel COBRY.¨ ,, Aha. Tak to potom jo. Co máme dnes v plánu?¨ ,, Dneska? Zkoušky. Dnes dáme 2. Po těch se přidáme k ostatním a budeme pokračovat v objednávkách. Tak jdeme na to.¨

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

     Zkoušky dopadli skvěle. Nečekala jsem, že dopadnou tak dobře. Auto je připravený. Kecala jsem s tím že na to potřebuju 2 týdny. Stačilo mi 6 dní. Teď necháme auto odpočívat až do dvou dní před závodem. Už jsem si o tom něco zjistila. Jede se 35 kol. Ten kdo projede jako první cílem je nečekaně vítězem. Přihlásila jsem se tam. Pak to budeme muset ještě všechno naplánovat. A to, že jsem ten závod nikdy nejela? Lhala jsem. Je to úplně stejný závod, jako ten u kterého jsem se vybourala. Bude to pro mě nová věc. Sice to jsou už dva roky, ale i tak. Musím se na to psychicky připravit. Pojedu proti Krisovi. A s tím co udělal je na mém seznamu lidí, které nenávidím. Na tom seznamu je dost lidí. Ale to teď není podstatný.

    Podstatný je, že je už 11 večer a já se pořád hrabu v papírech. Já se 2 týdny v nich nehrabu a teď jich je jak nasráno. Bože. No nic. Musím je dodělat. Zítra tady nebudu. Mám tu schůzku v 10:00. A na kluky BTS jsem ani za tu dobu nepomyslela. A to je dobře. 

     S papírováním jsem skončila ve tři ráno. Zamkla jsem kancelář a šla k vratům hangáru. Dobrý je, že už asi hodinu tady je Kris a myslí si, že sem si ho nevšimla. ,, Co tady chceš Krisi.¨ ,, Emo. Musíme si promluvit. V tom závodu nechci jet proti tobě. Vážně nechci.¨ ,, Tak proč si sakra přestoupil ke strejdovi? No jo, ty se tady máš špatně viď? Jsi jenom automechanik, který sestavuje ty nejlepší auta. ¨,, Ne. Emo. Prosím.¨ ,, Mě to nezajímá. Prostě si u nás skončil. A díky tobě jsem skončila i s tátou na dobu neurčitou. Mě je všechno jedno.¨ ,, Tohle neříkej.¨ ,, Dobře. Firma mi není jedno, zaměstnanci, známý se kterýma mám dobrý vztah. A teď prostě vypadni. Už tě nechci tady nikdy vidět.¨ ,, Emo k*rva poslouchej mě. Já tady nechci skončit. Odmítl jsem tu nabídku u tvýho strejdy. Chci zůstat tady. S tebou chci zůstat.¨ on si vážně myslí, že mu to odpustím? ,, Dobře.¨ šla jsem k němu blíž. Skoro jsem se mu nalepila na tělo. On si dal ruce okolo mého pasu a přitáhl si mě k sobě. ,, Můžu ti něco říct?¨ ,, Samozřejmě Emo.¨ dala jsem pusu k jeho uchu. ,, Pokud tady budeš chtít zůstat, tak klidně můžeš. Ale zapomeň na to, že mezi námi někdy něco bude. Protože já nechci chodit s lhářem. A hlavně. Já mám ráda někoho jinýho.¨ odtáhla jsem se a odešla. Šel za mnou. Zamkla jsem hangár, nastoupila do auta a jela za Sebem.