Je to pravda?

Kapitola 52.

     No. Dojela jsem tam v osm. Dvakrát jsem zastavovala. Na tankování a na záchod. Babi s dědo bydlí v hezké části Bostonu. Mají žlutý domek se zahrádkou. Zastavila na příjezdové cestě. Vzala jsem si batoh na záda a tašku s oblečením do ruky. Dárky nechám v autě. Došla jsem ke dveřím a zaklepala. Čekala jsem chvilku a otevřela mi babička. Ukázala jsem ať je potichu. Objala jsem jí. ,, Ahoj babi.¨ ,, Emo. Jak to je dlouho?¨ ,, Skoro 11 let. Kde je děda?¨ ,, Je na letišti. Auta ho nebaví od doby co jsi k nám přestala jezdit. Vrátil se k letadlům. Jeď za ním.¨ ,, Dobře. Děkuji.¨ nasedla jsem do auta a jela do západu slunce.

     Na letiště jsem dorazila do 15 minut. Tady sluníčko zapadá okolo devátý. Dojela jsem tam a auto nechala na parkovišti. Došla k hangárům. Viděla jsem dědu jak poučuje mladýho pilota. Tohle je vojenské letiště. Šla jsem podél hangárů. Ten mladej mě spozoroval. Ukázala jsem mu, že ne. Pochopil to. Pomalu jsem šla k nim. Byla jsem za dědou. ,, Ahoj dědo.¨ rychle se otočil. ,, Emo?¨ ,, Ano. Jsem to já.¨ ,, Pane bože.¨ obejmul mě. Chtělo se mi brečet, ale držela jsem se. ,, Jak to je dlouho?¨ ,, Skoro 11 let.¨ ,, Ale jak to, že jsi tady?¨ ,, Měla jsem toho plný zuby. Chtěla jsem si odpočinout. Táta s Jeremym s strejdou jsou na matčině svatbě na Hawai. Já tam neletěla. Měla jsem závod.¨ ,, Viděl jsem ho. Jsem na tebe pyšný. Jak dlouho se zdržíš?¨ ,, Určitě na Nový rok tady budu. Moc ráda tě vidím dědo.¨ ,, Já tebe taky. ¨ ještě jednou mě objal. ,, Jo, tohle je Mark.¨ ,, Ráda tě poznávám.¨ ,, Potěšení je na mé straně. Tady Scott o tobě pořád mluví.¨ povídali jsme si tam. Dali jsme letadlo do hangáru a děda ho zamknul. 

     ,, Jak jsi přijela?¨ ,, Autem, které jsme si vymysleli.¨ ,, Ne ne.¨ ,, Ano. Je tady.¨ došli jsme k mustangovi. ,, Pane jo. Je přesný jako když jsme si ho vymýšleli.¨ ,, Ano. Přivezla jsem fotoalbum všech aut, která moje firma vyrobila.¨ ,, Tak to si musíme prohlédnout.¨ nastoupili jsme do auta a jeli k nim domů.

     Doma nás čekala večeře. pečené brambory, kuřecí maso a pivo. U večeře konverzace nevázla. Oba se mě ptali na vše co je napadlo. ,, Teď bych se chtěla zeptat já. Dědo? Jak ses dostal zpátky k letadlům?¨ ,, To je jednoduché. Po hádce s tvým otcem se mi auta tak trošku zhnusila a vrátil jsem se zpět k létání. Ale už moc nelítám. Jenom někdy. Spíš trénuju nové piloty.¨ ,, Páni. A ty babi? Co děláš ty?¨ ,, Já pracuji s dědou. Jsem tam s mladými ženami a povídám si s nimi o tom, aby se nebáli, když jejich manžel letí.¨ ,, Páni. Je úžasné, že i po tolika letech jste pořád šťastní a zamilovaní jako, když vám bylo dvacet.¨ zamlčela jsem se. ,, Copak se děje Emo? Nepřijela jsi jen tak že?¨ ,, Máš pravdu dědo. Mám problémy.¨ ,, Povídej.¨ sedli jsme si všichni do obýváku.

     ,, Kde začít? Bude mi dvacet. O kluky moc zájem nemám. Ale to není podstatné. Jde o to, že jak jsem měla tu autonehodu před dvěma lety, tak jsem si odnesla následky. Mám špatnou nohu a záda. Záda se zlepšili. Akorát k tomu přibilo srdce. Mám nemocné srdce. Chlopeň. A dneska jsem se dozvěděla, že nemůžu už dále závodit. Kdybych závodila, tak jsem někdy ve stresu a to by mohlo vyvolat zástavu. Proto jsem za vámi přijela. Nevím co mám dělat. A táta je někde na Hawai.¨ měla jsem slzy v očích. 

     ,, Emo. O tom jsme neměli nejmenší tušení. Vždyť jsi mladá. Moc nás to mrzí. Ale myslím, že se zase tolik nestalo ne? Sama jsi nám jednou psala, že už tě ty závody moc nebaví.¨ ,, Ano, to je pravda. Ale táta to neví. A když to zjistí, tak ho to položí na lopatky a nezvládne to. A když mu řeknu to o tom srdci, tak se na mě ještě hodně naštve. ¨ ,, To asi ano. No, nebudeme si kazit krásný měsíc co s námi budeš. Zapomeneme na to ano?¨ ,, Ano. Děkuji.¨ ,, Nemáš vůbec zač.¨ oba jsem objala. ,, A víš ty co Emo?¨ ,, Co?¨ zajedeme si do našeho oblíbeného bistra. Všichni tě dlouho neviděli.¨ ,, Dobře. A kdy?¨ ,, Zítra.¨ ,, Dobře. Půjdu spát.¨ ,, Utíkej.¨ ,, Dobrou noc.¨ ,, Dobrou.¨ oba jsem objala a šla do svého pokoje.

     Když jsem tam vešla, tak tam byli plakáty mých oblíbených letadel a aut. S dědou jsme je pravidelně nakupovali. Abych se přiznala. Letadla mě taky hodně táhnou. Mám ráda obojí. Převlékla jsem se do pyžama, dala nabíjet telefon a šla spát.

     Jsem ráda, že jsem sem jela. Táta ať se to klidně dozví. Chyběl mi Boston. Ráda jsem se sem vrátila. Za tři dny je Štědrý den. V ten den má děda narozeniny. Je to hezký. S babičkou jsou dokonalý pár. Jsou spolu už 40 let. Brali se ve dvaceti. Takhle jsem přemýšlela dlouho. Pak jsem ale už šla doopravdy spát.