Je to pravda?

kapitola 19.

Tak fajn. Právě jsou čtyři hodiny ráno. A já jsem v koupelně. Vyčistila jsem si zuby a zamířila jsem si to je skříni. Tam jsem vytáhla šedé tepláky, černý crop top, mikinu přes hlavu, čepici, boty, bundu a batoh s věcmi. Tohle ranní vstávání nenávidím. Aspoň že James přijde až na sedmou. Budu mít čas dodělat svojí práci. A dnes předám auto Jasonovi. A přivezou nové motory, náhradní díly a musím dneska dodělat pět aut.

V kuchyni jsem si vzala velkou láhev vody a udělala jsem do obrovské krabičky zeleninový salát s kuřecím masem. Určitě si dá i James. V garáži jsem nastoupila do Lamba. K hangáru jsem přijela přesně v pět ráno. Jason přijede v šest, náhradní díly a motor dovezou v půl sedmý. Zaparkovala jsem u hangáru. Odemkla jsem si hangár a nechala ho otevřený. Rovnou jsem šla do své kanceláře kde jsem nechala oběd s batohem. Oblékla jsem si pracovní kombinézu a šla zpátky k autům.

K opravě jsem si pustila rádio. Dnes se jede závod v Montaně. Pracovala jsem hodinu. Přesně v šest přišel Jason s nějakou holkou. To sem si mohla myslet, že sem mu hnedka nedala a už má nějakou couru. Vyjela jsem z pod auta. Došla jsem do kanceláře pro klíče od auta a pro smlouvu o předání. Smlouvu podepsal. Klíče jsem mu hodila. Jentatak je chytil. Došla jsem k autu které bylo přikryto igelitem. Igelit jsem z auta strhla. Bylo to hezký auto. Ale znám o hodně hezčí. Hned jak sem igelit složila jsem zalezla zpátky pod auto. ,,Hele zlato. Počkej na mě venku. " řekl Jason tý couře. ,,Emo. No tak. Nebuď naštvaná. Není to tak jak to vypadá. " ,,Já vím přesně jak to vypadá. Já sem ti nedala tak sis našel jinou, která ti hnedka dala. Mě nemusíš nic vysvětlovat. Já nejsem blbá. A stejně bych s tebou nehodila. Nejsi můj typ. " řekla jsem z pod auta. ,,Ne. To není pravda. Já tě chci. " po tomhle jsem vyjela z pod auta a začala jsem se hrabat v motoru. ,,Ne. Ty nemáš páru co je a co není pravda. " Ale vím. Já tě znám." ,, Neznáš. Nic o tom nevíš. Znáš mě měsíc a hnedka všechno víš nejlíp. "

,,Tak dost. Jasone nech jí na pokoji. " uslyšela hlas Chrise ?? Co ten tady dělá. ,,Jasone. Děláš chybu. Okamžitě jí nech. Jinak za sebe neručím." ,,Chrisi. To je v pohodě. Já sem v pohodě. Není to jako to bylo dřív." usmála jsem se na něho. Chris moc dobře ví co se stalo. Dřív mě jeden klik taky tak otravoval a málem to skončilo špatně. A jinak jsem zapomněla říct, že se s Chrisem známe od dětství. ,,Fajn. Díky za auto. Ale nemysli si, že se tě jen tak vzdám." s tímhle Jason odešel.

,,Chrisi děkuju. Nevím jak bych se ho jinak zbavila. A kde je vůbec James?? " ,,James mi psal, že musí odletět ta tetou. Potřebuje s něčím pomoct a ona se mu ozvala až dneska ráno. " ,,Tak tady sem já. Doufám že ti to nevadí." nervózně se usmál. ,,Ne nevadí mi to. Ale teď musím pracovat. A ještě jedna věc. Ty znáš Jasona?? " ,,Jo znám ho. Strašnej sukničkář. " na to sem se usmála a dál se hrabala v autě.

Čas oběda. Já jsem za tu dobu stihla opravit všechny auta. Ještě u jednoho auta mi zbývá vyměnit kola. A dneska i mají přijít dva pánové, kteří u nás mají objednané dvě sportovní Porsche. Nevím proč všichni potřebují Porsche, Ferrari a Lamba. Vždyť existuje tak krásný auto jako je Mustang. Mají přijít asi ve tři a teď je půl druhý. A celou dobu s Chrisem posloucháme ten závod.

Šla jsem najít Chrise. Našla jsem ho. Je zalezlý pod autem. Vzala jsem ho za nohy a rychle s ním vyjela ven. Řval jako holka. Hned jak sem ho pustila, tak se zvednul a vysadil si mě na kapotu auta. ,,Co děláš? Pusť mě. Prosím." škemrala jsem jako malá holka. ,,Aha. Tak ty mi nejdřív uděláš infarkt a potom chceš abych tě pustil?? Budu chtít pusu a pak tě pustím. " Ok." tak třeba tohle jsem chtěla udělat uz hodně dlouho. Chytil si mě za boky a přitáhnul víc k sobě. Já sem mu jednu roku položila na jeho sexy hruď a druhou jsem dala okolo jeho krku. Pomalu se nakláněl, ale já to nevydržela a spojila jsem naše rty. Bylo to úžasný. Vážně bylo. Svojí ruku jsem mu dala do vlasů a začala se v nich hrabat. ,, Miluju tě Emo. Tak strašně moc tě miluju. Snad už od dětství. " tak tohle mě probudilo. ,,Ne. Tohleto neříkej. To není pravda. Jenom jsi unavený a plácáš nesmysli. " ,, Nejsem unavený. Jsem zamilovaný. Do svojí šéfový." roztomile se usmál. Tak tohle je na mě moc. Klukům jsem slíbila, že si nikoho nenajdu a to taky dodržím. Musím odletět. Musím tady toho na nějaký čas nechat. ,, Promiň." s tímhle jsem běžela do kanceláře a rovnou do auta. Chris ještě běžel za mnou a stoupl si před auto. ,,Ne. Už tě nenechám znovu utéct do Koreji. Už ne Emo. Jasný? Co na tom nechápeš?? Miluju tě. Z celého svého srdce. Když ti bylo patnáct tak mě bylo osmnáct. A uz to bylo pět let co sem se zamiloval. Do tebe. Prosím. Staň se mojí princeznou." Vystoupila jsem z auta a přešla k němu. ,,Chrisi. Já nemůžu. Slíbila jsem klukům že si nikoho nenajdu a že budeme jenom já a oni. Možná ti teď zlomim srdce, ale já tě mám jenom ráda. " a s tímhle jsem odjela domů. Ve zpětném zrcátku jsem ho viděla jak za mnou běží. ,, Takhle to bude lepší." šeptala jsem si pořád pro sebe.

Pohled Chrise

To nemůžu být pravda. Já jí řeknu svoje city k ní a ona odjede. Vím moc dobře jaký dala klukům slib. Ale já ji dostanu. Bude jenom moje princezna. Pokud ji miluju, tak ji musím nechat jít.