kapitola 59.

3 0 0
                                    

     V pokoji jsem nic zajímavého nedělala. Šla jsem do pracovny. Začala jsem tam uklízet všechny papíry. A mám tady ten nový gauč. Vypadá skvěle. Je černý a do pracovny se skvěle hodí. Jane ještě neví, že ta pracovna patří mě. Asi jí to řeknu. Jo, chtělo by to.

     Po uklizení vypadala pracovna skvěle. Celá pracovna je do černa a bíla. Stůl a židle jsou černé barvy. Tak i gauč a knihovnička. I křeslo je bílé. Kobereček je taky černý. Zdi jsou černo bílé. A závěsy jsou bílé. Miluju tu pracovnu. Někdo zaklepal na dveře. ,, Dále.¨ vstoupila Jane. ,, Aha. Já myslela, že tohle je pracovna Petera.¨ ,, Ne. Táta má pracovnu na druhé straně chodby. Ale už do ní nechodí. Bude se přestavovat. Ještě nevíme co tam uděláme.¨ ,, Aha. Dobře. Je večeře.¨ šla jsem s ní dolů.

     U večeře zase začala. ,, Petere?¨ ,, Ano?¨ ,, Ema má vlastní pracovnu?¨ ,, Ano má ji. Potom co založila firmu, tak někde musela pracovat. Ta pracovna je jenom její. A je tam skoro pořád.¨ ,, Dobře. A ta tvoje pracovna? Ema říkala, že se prý bude přestavovat. A jenom. Ty už nebudeš pracovat?¨ ,, Ta moje pracovna se bude přestavovat. A nevím jestli budu ještě pracovat. ¨ ,, Tati. Máš přeci ještě tu jednu svojí pobočku. A o té pobočce jsem chtěla mluvit. Mohu?¨ ,, Samozřejmě.¨ 

     ,, Tak jo. Jde o to. Vím, že je trochu blbé pracovat v hangárech. Lidé si to tam oblíbili, když si pro to auto přijdou. Ale jde o to, že bych přestěhovala svojí firmu do té pobočky. Přeci jenom je to prázdná budova a mě by se to šiklo. Je tam u toho i velký sklad. Ale je to jenom nápad. ¨ ,, Ten nápad se mi moc líbí. Ale když jste si už zvykli tam, tak proč to dávat jinam. Třeba až jednou tu firmu rozšíříš, tak můžeš. Ale teď bych to nechal tak jak to je. Ale samozřejmě ta budova je tvoje.¨ ,, Máš pravdu tati. A děkuji, že jsi mi jí přenechal. ¨ ,, Nemáš zač. A kdo se teď stará o firmu?¨ ,, Dala jsem to na povel Mattovi. Ale sám toho má hodně. Tati?¨ ,, No?¨ ,, Tak když teď nemáš práci, tak můžeš být generální ředitel. Když třeba nebudu ve městě nebo někde. Tak se o ní budeš starat. Co ty na to?¨ ,, Víš Emo. Já jsem svojí firmu neprodal.¨ ,, Cože?¨ přestala jsem jíst. ,, Proč jsi jí neprodal?¨ ,, Protože mi je čtyřicet a nechci být jakoby v důchodu. Měl jsem ti to říct.¨ ,, Pane Bože. Kdo tě k tomu přemluvil.¨ ,, Byla to Jane. Říkala, že by byla škoda to prodat.¨ ,, Dobře. Skvělý. Tak jo. To je v pohodě.¨ 

     ,, Ale mohla by jsi zaměstnat Jeremyho.¨ ,, Ne, to by nemohla. Vždyť jsem vám říkal, že poletím na vysokou do Londýna.¨ ,, Cože?¨ ,, Ano Emo. Poletím tam za dva týdny. Promiň, že jsem ti to neřekl.¨ ,, To je v pohodě. Blahopřeju ti.¨ objala jsem ho.

     ,, No rodinko.¨ to rodinko jsem řekla sarkasticky. ,, Půjdu ven.¨ ,, Ne.¨ ,, Proč ne, Jane?¨ ,, Nepůjdeš sama.¨ koukla jsem se na tátu a ten asi pochopil. ,, Neboj Jane. Já sama nebudu. Půjde se mnou jedna holka.¨ ,, Kamarádka?¨ ,, Přítelkyně.¨ ,, Cože? Ty jsi na holky?¨ ,, No jasný. A ty se mi líbíš. Ne sakra. Sem na kluky. Sranda. Prostě jdu ven.¨ ,, Sama?¨ ,, Jo, sama. Možná na někoho narazím.¨ šla jsem se do pokoje převléknout. Vzala jsem si černé džíny, bílé tričko, svetr od babi, černou džínovou bundu s kožíškem. Aby mi nebyla zima že. No a potom vysoké ponožky, bílé tenisky, ortézu a brýle. Do nosu jsem si dala falešný piercing. A ještě jsem šla na záchod.

     Ze záchodu jsem si vzala všechny věci do ruky a šla do kuchyně. Tam ještě všichni seděli. Mobil, klíče, prášky a nějaké peníze jsem dala na stůl. ,, Takhle jdeš jako ven?¨ ,, Jo jdu.¨ ,, Jane. Co se ti na tom nelíbí.¨ ,, Petere, koukni se jak je oblečená.¨ ,, Sluší jí to.¨ táta mi podal ještě nějaký peníze. ,, Díky.¨ dala jsem si je i se svými do pravé kapsy kalhot. Do levé šel mobil. Prášky a klíče jsem dala do kapsy u bundy. ,, Tak jo. Jdu. Nevím kdy se vrátím.¨ ,, Tak to ne. Doma budeš do půlnoci.¨ ,, Jane nech jí. Emo. Domů přijď kdy chceš.¨ ,, Díky tati.¨ odešla jsem v kuchyně i z domu.

     Zamířila jsem do centra města. Různě jsem se tam procházela. Všude byl tak nějak klid. Jenom kluby byli narvaný. Sedla jsem si na jednu lavičku. Tam jsem spolkla prášky a pokračovala dál. Viděla jsem naproti mě jít Chrise. ,, Ahoj.¨ ,, Jé. Ahoj.¨ obejmul mě. ,, Ty mi řekni, jak to, že na tebe vždycky narazím.¨ ,, No. Já tady chodím každý večer a doufám, že tě tu potkám. ¨ usmál se. Pohladila jsem ho po tváři. ,, Měl bych se oholit.¨ ,, Nemusíš.¨ ,, Emo? Musím ti něco říct.¨ ,, Tak povídej.¨ ,, Asi tě miluju.¨ a je to tady. ,, Cože?¨ ,, Že tě miluju. Každým dnem víc a víc.¨ koukal na mě a já nic neřekla. ,, Asi to nemáš stejně. Promiň.¨ otočil se a odcházel.

     Rozeběhla jsem se za ním. Když jsem byla před ním, tak se zastavil. Chytla jsem ho obouma rukama za jeho lem bundy a přitáhla si ho k sobě. Políbila jsem ho. ,, Chrisi. Trvalo mi to dlouho. Ale teď už to vím. Mám tě moc ráda. A možná i víc. ¨ ,, Děkuju.¨ znovu mě políbil. Potom je dlouze objal. ,, Tak jo. Emo White. Staneš se mojí holkou.¨ ,, Ano.¨ znovu jsem ho objala. 

     Došli jsme k němu do bytu. ,, Počkej. To, že spolu chodíme neznamená, že se s tebou hnedka vyspím.¨ ,, Já vím. Dám ti kolik času budeš chtít.¨ ,, Děkuju. Půjdu se osprchovat. A sama.¨ viděla jsem, že je smutnej. Dala jsem mu pusu na tvář a šla do koupelny.

     Tam jsem se osprchovala a vyčistila zuby. S ručníkem okolo těla jsem šla do pokoje. Chris tam seděl na posteli se sklopenou hlavou. Ze skříně jsem si vzala jedno jeho tričko a jedny jeho boxerky. Došla jsem k němu a stoupla si mezi jeho nohy. ,, Co se děje?¨ dala jsem mu pusu do vlasů a na čelo. ,, Nic. Všechno je v pohodě. ¨ ,, Fajn. Budu ti věřit.¨ položil si hlavu na moje břicho. 

     Pak se šel taky vysprchovat. Z koupelny vyšel s ručníkem okolo pasu. Sakra. Ty jeho břišáky jsou dokonalý. ,, Neslintej.¨ co? Jak se tak rychle objevil vedle mě a oblečenej? No nic. Šla jsem zhasnout velké světlo. A zalezla jsem si pod peřinu. Chris si mě k sobě přitáhnul. Položila jsem si hlavu na jeho hruď. Na sobě měl spací kalhoty a tílko. Nohy jsme si propletli a já byla spokojená.

     Než jsme usnuli, tak jsme se mazlili. ,, Děkuju Emo.¨ ,, Za co děkuješ?¨ ,, Za tebe.¨ políbila jsem ho. Odtáhla jsem si a lehla si zpátky na hruď. Když jsem usínala, tak jsem cítila, že mi dává pusinky do vlasů.

Je to pravda?Kde žijí příběhy. Začni objevovat