kapitola 46.

3 0 0
                                    

     Probudila jsem se asi v deset dopoledne. Tom ještě spal. Nechala jsem ho spát. Zvedla jsem se z postele, v koupelně jsem si vyčistila zuby a oblíkla se do tepláků, crop topu, mikiny, tenisek. Na oči brýle, na nohu ortézu a na záda batoh se vším co potřebuju. Rozhodla jsem se, že pojedu do obchodu. 

     Před domem jsem nastoupila do Roveru a vyjela jsem. Upřímně? Potom co jsem se to dozvěděla od Harryho, tak bych chtěla být doma sama, ale nemůžu ho vyhodit. Nějak si s ním vyřeším. Dojela jsem na parkoviště před obchod. Vystoupila jsem, zamkla auto a šla si pro košík. 

     V obchodě jsem zamířila pro zeleninu. Okurku, mrkev, salát, ředkvičky, papriky, kukuřici, rajčata, olivy a nějakou mraženou zeleninu. Z masa jsem si vybrala kuřecí, krůtí a vepřové maso. Hovězí mi moc nejede. Potom jsem koupila nějaké sýry, šunky a hodně bílých jogurtů. A hodně balení obyčejných velkých a malých vod. A taky nějaký ten alkohol a proteinové tyčky. Vše jsem zaplatila a šla do auta. Do kufru jsem dala dvě úplně plné tašky a balení vod. Zvonil mi telefon, vzala jsem to. ,, Ano? Jistě, přijedu. Za půl hodiny? Dobře. Nashle.¨ byl to jeden chlap, který mi dělá závodní kombinézu. Musím si ji vyzvednout.

     Dojela jsem ke krámu a vešla dovnitř. ,, Dobrý den slečno Emo.¨ ,, Dobrý den Henry. Máte ji?¨ ,, Ano, mám.¨ ,, Skvělé.¨ přinesl mi ji společně s helmou. ,, Je dokonalá. Moc vám děkuji.¨ ,, Nemáte zač, na shledanou.¨ ,, Na shledanou.¨ byla černá s bílým písmem. Bylo tam moje jméno, číslo vozu a jméno firmy. Helma byla černá s černým krytem na oči. Byla dokonalá. Dala jsem ji do auta a vyjela jsem domů.  Cestou jsem poslouchala písničky.

     Dojela jsem domů asi ve dvanáct. Odnosila jsem nákup do kuchyně, zamkla auto a vrátila se zpátky. Kombinézu jsem nechala v autě. Došla jsem do pokoje se převléct. Tom ještě spal. Nechám ho. Oblíkla jsem si čisté tepláky a crop top. Mikinu a další špinavé prádlo jsem vzala a šla dolů do koupelny kde máme pračku a sušičku. Dala jsem prát prádlo. Pak jsem šla do obýváku si číst. 

     Četla jsem si asi půl hodiny. Pak mi začalo kručet v břiše. V kuchyni jsem si zapnula rádio a začala vařit. Udělala jsem pečenou zeleninu a pečené kuřecí maso. Když jsem to měla hotové, tak jsem vše nechala pod pokličkou a šla se podívat na Toma. Vešla jsem do pokoje a ještě spal. Nevím jak to dělá. Sedla jsem si na postel a mluvila na něho. ,, Tome. Vstávej. Je oběd. Šup.¨ ,, Hmm.¨ ,, Dělej. ¨ roztáhla jsem závěsy, roztáhla rolety a otevřela obě okna, aby se trošku vyvětralo. ,, Ale no tak.¨ ,, Nestěžuj si. Dole je oběd, tak pojď.¨ ,, Jo.¨ šla jsem do kuchyně. Nandala jsem jídlo na talíře a dala je na stůl, kde už byli příbory, skleničky s vodou a můj notebook s telefonem. Tom přišel a sednul si. ,, Dobré odpoledne.¨ ,, No dobré. Dobrou chuť.¨ ,, Tobě taky.¨ pustili jsme se do toho. 

     U oběda mi zazvonil mobil. Zvedla jsem ho a dala ho nahlas. ,, Ano? ¨ ,, Ahoj Emo, tady Matt. Promiň že otravuju, ale máme problém.¨ ,, Co se stalo?¨ ,, Tak nějak nepřišli nové motory a další součástky. Nevíš co se mohlo stát?¨ ,, Ehm. Ne nevím. Kouknu se na to. Mockrát děkuju. Ještě něco?¨ ,, Ne ne, to je vše.¨ ,, Dobře, děkuji ahoj.¨ ,, Ahoj.¨ típla jsem to. ,, K*rva.¨ talíř jsem odložila a koukla se na notebook. Rozklikla jsem jednu složku, tak mi chodí vše co přišlo. A opravdu. Dohromady tady chybělo asi 20 věcí. ,, Ne, to není možný. To je špatnej vtip.¨ ,, Co se stalo?¨ ,, Nech mě teď.¨ musela jsem zavolat panu Johnsonovi a domluvit se s ním. Rozbrečela jsem se. Zvednul mi to hnedka. ,, Emo? Děje se něco?¨ ,, Dobrý den, pane Johnsone. Moc se omlouvám, že vám volám, ale mám problém. Jeden chlápek mi nedodal 5 motorů a 15 dalších součástek. A když je nedostanu, tak nedodám 5 aut, která jsou velmi drahá. ¨ ,, Dobře. Hlavně nebreč. Přijeď ke mě do firmy ano? Tady to dořešíme.¨ ,, Dobře. Jsem tam za 30 minut.¨ típla jsem to. ,, Hele promiň, ale musím odjet. ¨ šla jsem do pokoje. Tak sem se převlíkla do černých džínů, bílého trička, červené mikiny, bílých tenisek. Na zádech batoh, kam jsem dala notebook, všechny papíry ohledně dodávek, prášky, vodu. Na nohu jsem rychle hodila ortézu a na oči brýle. Vyšla jsem z pokoje, v kuchyni si vzala mobil a vyšla z domu. Nasedla jsem do Ferrari a odjela.

Je to pravda?Kde žijí příběhy. Začni objevovat