Je to pravda?

Kapitola 64.

     V noci sem moc nespala. Vzdala jsem to lehce před půl šestou ráno. Byla sem unavená? Trochu jo. 

     Zamířila sem si to do koupelny a napustila si vanu. Když byla plná vody, naložila sem se do ní. Moje tělo si konečně odpočine.

     Ve vaně sem byla asi 45 minut. Vylezla jsem z ní a šla si vyčistit zuby. 

     Jenom v ručníku sem si to zamířila ke skříni. Z ní jsem vytáhla spodní prádlo, černé džíny, top, mikinu a bundu. Oblíkla sem se a hodně potichu šla do pracovny. 

     Tam sem si zabalila všechno do batohu. Ten sem dala na záda a šla dolů do kuchyně. Byla jsem lehce unavená, ale až si vezmu prášky, tak mě to nakopne.

      V kuchyni sem si jenom nalila vodu do skleničky. A prostě mi musel zazvonit mobil. Zvedla sem ho. ,, No?¨ ,, Ahoj Emo.¨ ,, Čau Chrisi.¨ ,, Jak se máš?¨ ,, No, jelikož jsem v noci moc nespala a spala jsem tak tři hodiny, tak si to domysli.¨ ,, No jo. Proč si tak načuřená?¨ ,, Protože vážně nechci v půl sedmý ráno řešit můj stav. Na tohle vážně nemám náladu. ¨ ,, Bože. Tak promiň, že tvůj přítel má starost.¨ někdy vážně přemýšlím, proč s ním chodím. ,, Hele Chrisi. Je toho na mě hodně. Z práce se vracím v deset večer. Doma ještě pracuju do dvou do rána. Vstávám v šest. A to někdy jezdím do práce i o víkendu. ¨ ,, Tak proč to děláš.¨ ,, Proč to dělám? Protože jsem si to vybrala.¨ ,, A proč sis nevybrala nějakou jinou práci?¨ stoupla jsem si k lince. ,, Protože mě baví tohle. A pokud to nebudeš respektovat a budeš mít tyhle blbý kecy a poznámky, tak si nemylím, že to co je mezi námi mělo trvat dál.¨ ,, Počkej. Ty se se mnou chceš rozejít?¨ ,, Já? Já nevím koho jsem to potkala s tebou ve městě jak se ocicmáváte.¨ ,, Ty jsi to viděla? Sakra.¨ ,, Jo. Takže ano. Každý máme různé životy. Měli by jsme si dát pauzu. Měj se.¨ ,, Ne.¨ típla jsem to. A hnedka se mi ulevilo. Divný.

     Otočila sem se a stál tam táta. ,, Ahoj tati.¨ ,, Ahoj. S kým pak jsi volala?¨ ,, S Kenem. Jestli může přivést Petera.¨ ,, Aha. Dobře. Zarezervoval jsem restauraci na 19:00 jo?¨ ,, Dobře. Já už musím jet.¨ kývl hlavou a já s batohem na zádech kde bylo jídlo a pití šla do předsíně. Tam sem si obula boty a vyšla před dům, kde jsem nastoupila do auta a jela směr hangár. Cestou mi pořád volal Chris. Nebudu to řešit.

_______________________________________________________________

     Do práce jsem dojela ještě před sedmou. Kluci už tam byli. Vstoupila sem dovnitř a hnedka se ke mě přiřítil Ken. ,, Ahoj Emo. Prosím tě. Peter je v parku s kámošema. Ráno tam chodí, mají volno. A poprosil mě, jestli pro něho dojedeš. ¨ ,, Jo, dojedu pro něho. A rovnou ho svezu v autě. Domů si dojedeme pro mustanga. Vyhlídková jízda.¨ ,, Vážně?¨ ,, Jo.¨ ,, Děkuju moc.¨ ,, V pohodě.¨ otočila jsem se, nastoupila do auta a jela k Central Parku.

     Dojela jsem tam a viděla partu kluků. Byl tam i Peter. Je to malej kluk. Asi 11 nebo 12. Došla jsem k nim. Byli tam i kluci o něco starší, ale ti byli daleko od nich. ,, Ahoj Petere.¨ ,, Emo?¨ ,, Jo. Táta mě sem poslal. Pojedeme ještě domů. Vyměním auto a projedeme se v mustangovi jo?¨ ,, Dobře. Můžu tě chytnout za ruku a šla se mnou k těm klukům? Oni mi nevěřili, že pro mě dojedeš.¨ ,, Jasný.¨ chytl mě za ruku a rozešli jsme se k těm klukům.

     ,, Ahoj kluci. Tohle je Ema. Říkal jsem vám o ní.¨ ,, Hele, tak on nekecal. To je tvoje nová máma?¨ uchechtla sem se. ,, Ne, to fakt nejsem. Já jsem šéfová jeho táty. Mám ho vyzvednout a jedeme ke mě do práce.¨ ,, Cože? Ty máš firmu?¨ ,, Jop. Jdeme Petere?¨ ,, Ano jdeme.¨ otočili jsme se a šli k autu.

     Jak jsem slíbila, tak jsme dojeli ke mě domů. Vystoupili jsme a šli do garáže. ,, Teď se něčeho drž. Něco uvidíš. Všechno tohle je moje.¨ dveře hangáru sem otevřela viděla Petera, jak otevřel pusu v úžas. ,, Tohle všechno je tvoje?¨ ,, Jo. Tohle všechno je moje.¨ šli jsme dovnitř. Peter si prohlížel všechna auta. ,, Hele Petere. Jak se má mamka?¨ ,, Táta nic neříkal? S mamkou se rozvedli. Už si nerozuměli. Takhle mi to řekl táta.¨ ,, Aha. To mě mrzí. A kolik je tátovi?¨ ,, Tátovi je 32.¨ Páni. Nevypadá na to.¨ ,, Jo jo. Žijeme sami. K mamce jezdím málo kdy. ¨ ,, Chápu. No, tak jaké auto vezmeme? Já osobně bych šla do mustanga.¨ ,, Jo, já taky.¨ ,, Tak na co čekáme?¨ batoh jsem dala na zadní sedačky.