Je to pravda?

kapitola 24.

      S filmy jsme začali v osm večer a skočili v sedm ráno. Koukali jsme na filmy 11 hodin. Po posledním filmu šel táta spát. Já jsem šla taky. Šla jsem do pokoje a tam jsem si lehla do postele a hnedka jsem byla tuhá. 

    Když jsem se probudila, tak byli tři hodiny ráno. Krásných osm hodin spánku. Měla jsem hlad. Převlékla jsem se do džínů, podprsenky, crop topu, spodního  prádla, svetru a bílých tenisek. Tenisky jsem měla nové, bílé Niky. Ještě jsem si vzala malou kabelku do které jsem si dala mobil, klíče, peněženku a sluneční brýle. Byla jsem celé v černém kromě bot a svetru. Jelikož jsem měla krátké vlasy, tak ty jsem si jenom vyžehlila. S kabelkou jsem šla za tátou do ložnice. Ještě spát. Nedivím se mu. 

     Rozhodla jsem se, že pojedu do firmy si pro papíry. A musím ještě do obchodu pro jídlo. Z ložnice jsem šla do garáže. Je tam potřeba taky uklidit. Vzala jsem si klíčky od Roveru, nasedla jsem do něho a vyrazila jsem. 

     Jako první zastávku udělám ve firmě. Vjela jsem do hangáru. Byli tam tři chlapy. Táta říkal něco o nových chlapech. ,,Dobrý den. ¨ slušně jsem pozdravila. ,,Dobrý den slečno. Já jsem Ken, tohle je Matt. Jsme tu nový.¨ ,,Ano. Táta mi něco říkal. A prosím tykejte mi. ¨ A byl tam ještě James. ,,Ahoj Jamesi. Jak se vede? ¨ ,,No Ahoj. Mám se skvěle. Konečně tady s námi zase budeš?¨ ,,Ano. Už  se moc těším. Jak jsem tak slyšela od táty, tak je hodně práce.¨ ,,Ano. To je pravda. Nějak se to nahromadilo.¨ ,,A kde je zbytek?¨ ,,Ti ještě nepřišli. No víš. Ono to je trošku složitý. Nějaký kluci  odešli. Nebavilo je to tady. A tak jsme poznali kdo tady byl jenom kvůli penězům.¨ ,,Dobře. A kdo teda všechno zůstal?¨ ,,No... Já, Kris, Ken, Matt, Thomas, Raul, Sebastian, Max, Harry a ty. Je nás málo. Ale stačí nám to. Všichni si skvěle rozumíme a vycházíme spolu. Což je pro nás velmi důležité.¨ ,,To chápu.  A pokud vám to takto vyhovuje, tak to tak nechám. Ale malinkatá posila se někdy bude hodit. Ale nechám to tak.¨ ,,Dobře. To jsme rádi. A ty dneska už budeš pracovat?¨ ,,Nene. Já si jdu jenom pro papíry. Potřebuju se v tom nějak vyznat. Dlouho jsem se papírování nevěnovala.¨ ,,To chápu. Daří se nám skvěle. Máme hodně zakázek.¨ ,,Ano ano. A chtěla jsem si s vámi popovídat. Prosím, pojďte.¨ všichni šli za mnou do kanceláře. 

     ,,Tak. Chtěla bych vám dát volno. na dva týdny. Já se budu snažit dát všechny papíry dohromady. Hlavně smlouvy. Ty nám chybí. Ale samozřejmě kdo chce, tak může za mnou kdykoliv přijít. Budu tady každý den. To je vše. Teď ale už musím jít. Tak se mějte. Pro ty papíry se dneska ještě stavím.¨ s tímto jsem odešla. 

     Nastoupila jsem do auta a jela do obchodu. Tam jsem nakoupila zeleninu, ovoce, pečivo, maso a prostě všechno potřebný. Pak jsem se stavila do drogérie. Tam jsem si koupila nějaký masky, mě a tátovi sprcháče a šampóny. Tohle všechno jsem dala do auta a jela jsem zpátky do firmy. 

     K hangárům jsem dojela asi v v osm večer. Docela se mi to protáhlo. Trošku hodně. Šla jsem o hangáru a byli tam jenom tři chlapy. Proč jim pořád říkám chlapy? Asi si na to zvyknu. ,, Kdo tu všechno je?¨ ,,Áá. Tak jsi tady zase? No jo. Ty papíry že?¨ ,, Ano. Správně. ¨ šla jsem pro nějaké papíry. Jenom smlouvy. Ty jsou důležité a také objednávky. Docela se hromadí. Bude to hodně práce. Smlouvy jsem si dala do desek a objednávky taky. Vzala jsem si kabelku a mohla jsem vyrazit. ,, Už běžte domů. Já zamknu. ¨mile sem se usmála na Matta. ,, Dobře. Děkuji.¨ ,, Nemáte zač.¨sedla jsem si na židli a čekala než odejdou. ,, Emo? Jsi to ty? ¨ sakra. Kris. ,, Ehm. Jo, jsem to já. Jak se máš?¨ ,, Já se mám dobře. A ty?¨ ,, Já se mám taky dobře. Dala jsem všem na dva týdny volno. Když jsem to říkala, nebyl jsi tady. Tak ti to říkám teď. ¨ ,, Dobře. Děkuji za informaci. ¨ ,, Jo. Nemáš zač. Hele promiň, ale budu muset jít. Mám hodně práce jak s papírama tak i s domem. ¨ ,, Aha, chápu. Tak jo. Tak se měj. Za čtrnáct dní. ¨ ,, Ano. Zatím ahoj.¨ mile jsem se usmála. Kris odešel a já jsem mohla zamknout. 

     Nasedla jsem do auta a jela jsem domů. Cestou jsem se stavila pro jídlo. Jela jsem pro pizzu. Domů jsem přijela v půl desátý. Sakra. Zaparkovala jsem na příjezdové cestě. Vzala jsem si kabelku, pod ruku jsem si dala obě složky a do ruky pizzy. Auto jsem zamkla. Došla jsem ke dveřím a odemkla jsem si. ,, Tati, jsem tady. ¨ ,, Konečně. kde jsi byla tak dlouho?¨ vzal mi pizzy a sedl si do kuchyně ke stolu. ,, Jela jsem do obchodu pro  jídlo. To jsem odvezla domů.  Byla jsem dvakrát ve firmě. Poprvé jsem se tam jenom koukla a dala jsem všem na dva týdny volno. A podruhé jsem si tam vzala papíry. A pak jsem jela pro jídlo a domů. ¨ ,, Dobře. Tak jo. Dobrou chuť.¨ ,, Dobrou chuť.¨ společně jsme se najedli. 

     Po večeři jsem šla do své pracovny. Mám dvě pracovny. Ale tu starou jsme vyklidili. Je to  ohromná místnost. Udělám si z ní posilovnu. Dám si tam činky, věci na benč, Boxovací pytel atd. 

     V pracovně jsem si na stůl dala papíry. Ráno začnu. Teď by to stejně nemělo cenu. Šla jsem do pokoje. Tam jsem si odložila kabelku a s mobilem a pyžamem šla do koupelny. Tam jsem se se vysprchovala. Vyčistila zuby a oblékla se do pyžama. Ještě jsem šla na záchod. Pak jsem zašla do pokoje a lehla do postele. Dala jsem nabíjet telefon. Zhasla jsem lampičku a do pěti minut usnula.