kapitola 31.

4 0 0
                                    


      ,, Mluvil o autonehodě kterou jsem měla před dvěma lety. Bylo mi 17. Závodění pro mě bylo vším. Jela jsem závod na okruhu. Znala jsem ho na z paměť. V jednom z aut byl právě Bruce. Měli jsme se moc rádi a chtěli jsme po závodě jít na rande. Jenže před jednou zatáčkou do mě narazil. A já jsem to v plný rychlosti napálila do svodidel. Auto hnedka chytlo. A já se dostala ven jen tak tak. Když jsem byla venku, tak mi u auta zůstala levá noha. Mám na ní spáleninu. Ale už není velká. A na tu nohu spadl kus auta. A taky na záda. Prostě jsem byla pod autem. Vytáhli mě. A hnedka jsem jela do nemocnice. Tak jsem šla na operační sál. Tam mi zašili tu nohu a ošetřili tu nohu. Měla jsem v sobě hodně kouře. A záda? Doktoři se obávali, že budu do konce života na vozíčku. Zjistila jsem do dva týdny po operaci po umělém spánku. Řekl mi to táta a já jsem tomu nechtěla věřit. Naštěstí se všechno zpravilo. Beru silný prášky na bolest zad a nohy. Dostávám křeče do nohy a není to nic hezkýho. Celý ty tři zasraný měsíce jsem koukala na závody. Koukala jsem, jak si užívá vítězství, když já jsem v nemocnici. Nesnášelo jsem ho. Po třech měsících jsem se vrátila domů. Po týdnu jsem se ale do nemocnice vrátila. Udělalo se mi hodně špatně. V nemocnici přišli na to, že mám slabé plíce díky tomu kouři co jsem měla v sobě. Taky mi na to dali prášky. A pak jsem konečně byla doma. Do auta jsem si sedl skoro až po půl roce. A to je tak nějak všechno.¨ tohle jsem mu řekla cestou do obchodu. ,, K*rva. Tak to jsem vůbec nevěděl. Kdo o tom ještě ví?¨ ,, Ty, moje rodina, strejda, Bruce a doktoři. Nikdo jiný ne. A chtěla bych, aby to tam zůstalo.¨,, Samozřejmě. Děkuji, že jsi mi to řekla.¨ ,, V pohodě.¨

       V obchodě jsme koupili tři velký pití. Mě, Maxovi a Mattovi. Psal nám. Dali jsme vše do auta a jeli na další schůzky. 

      Schůzky dopadli dobře. A teď už jedeme zpátky do hangáru. Jsou dvě hodiny odpoledne. Dojeli jsme do hangáru. ,, Tak jak jste na tom?¨ ,, Skvěle. Základy máme všechny hotový. Už jenom zbývá to tam všechno dát. ¨,, Tak to je dokonalý. Tím pádem máte volno. Můžete jít domů. Děkuji. ¨ ,, Dobře. ¨ všichni odešli. Kromě Seba a Krise. ,, Co tady chcete kluci? Můžete jít domů.¨ ,, Já vím, ale nějak se mi ještě nechce. Chci dodělat ten nákres na brzdy. ¨ ,, A jo. Nato jsem málem zapomněla. Jdeme na to. A ty Krisi?¨ ,, Já se chci ujistit, že tady nebudete nic dělat.¨ ,, Cože? Děláš si kozy? My tady nic dělat nebudeme. Krisi. Já tě nemiluju. Ten polibek byl omyl. ¨ ,, Děláš si teď kozy? Jak, že to byl omyl? Já tě miluju.¨ ,, Ale já tebe ne. Promiň.¨ odešla jsem za Sebem. Jenom jsem viděla jak odchází. ,, K*rva. Já se na to můžu vysrat.¨ ,, Hele, co tím myslel?¨ ,, Jde o to, že když jsem odletěla do Švédska, tak jsem pro to měla důvod. Vyznal mi lásku a já jsem jako zbabělec odletěla. Já necítím to samý jako on. Prostě ho beru jako kamaráda a to je všechno. A on to prostě nechce přijmout. ¨ ,, To chápu. Taky jsem to zažil. Jedna holka mě chtěla, ale já jsem jí nechtěl. Je to složitý. Ale on to jednou pochopí. ¨ ,, Děkuju. Tak jdeme dodělat ty brzdy.¨

     Brzdy jsem dodělali v sedm večer. ,, No. A teď se ještě musím podívat na ten nový motor co přišel. pokud se mi bude líbit, tak nám ho budou dovážet pravidelně. ¨ ,, Ahá. Tak to jo. A budeš mě tady ještě potřebovat?¨ ,, Myslím, že ne. Ale můžeš tady být. Budu mít aspoň společnost. ¨ ,, Dobře.¨ zpátky si sednul. Já jsem mezitím začla prohlížet motor. Vypadal v pohodě. Tomu chlápkovi zavolám. Vzala jsem mobil a vytočila jeho číslo. ,, Dobrý večer. Doufám, že neruším. Já jsem Ema White. Chtěla jsem vám říct, že tu nabídku přijímám. Budu od vás odebírat ten motor. Každý měsíc bych potřebovala tak 35 kusů, jestli by to bylo možné.¨ ,, Ano. Samozřejmě. Každý měsíc to tam budeme mít. ¨ ,, Moc vám děkuji a omlouvám se za pozdní hodinu. Na shledanou.¨ típla jsem to a vrátila se zpátky k práci. Mám tady jedno auto, které bych chtěla dodělat. Je druhý mustang z m garáže. Chci ho dodělat a prodat. Už mi jenom zbývá jenom dát dohromady převodovku, nasadit tomu kola a nalakovat to.

     Převodovka je na svým místě, kola taky. Je to nalakovaný a teď se to suší. Bude se to sušit ještě hodinu. Je skoro deset večer. Zatím zavolám pár lidem, kteří by o to auto měli zájem. Sedla jsem si před hangár, abych nerušila Seba při spánku. Nějak usnul, ale nechám ho spát. když jsem si sedla, tak jsem vytočila první číslo. Vím, že tito lidé moc nespí. Stejně jako já. ,, Dobrý večer. Moc se omlouvám, že volám v nevhodnou dobu, ale mám pro vás skvělou nabídku. Dodělala jsem mustanga a chtěla bych ho prodat. Nechtěl by jste ho? Je to normální auto na cesty a tak. Ale samozřejmě se dá vylepšit na sportovní vůz. Tak co vy na to?¨ ,, Dobrý večer Emo. Vůbec mě nerušíte. Jsem rád, že voláte. To auto beru. Potřebuju nové. Kdy si pro něj můžu dojít a kolik stojí? ¨ ,, Můžete přijít zítra. Cena je 5 milionů. Doufám, že to není moc. Můžu jí samozřejmě snížit.¨ ,, Ne to je v pořádku. Cena mi vyhovuje. Pošlu vám to zítra na účet. Pro vůz se staví zítra můj syn. ¨Doufám, že vás nijak neotravuje. Jason je prostě vůl.¨ ,, Ne. Jenom to zkouší, ale nebojte. Když tak mu jednu vlepím. ¨ ,, Dobře. Moc ještě jednou děkuji.¨ ,, Nemáte zač. Na shledanou.¨,, Sbohem.¨

    

Je to pravda?Kde žijí příběhy. Začni objevovat