Darkness in my heart

59. díl

Tak jo :D další díl je na světě a upozorňuji Vás předem není to nic veselého, ale zase je to tak nějak naposledy, kdy je to takhle depresivní...teď už se to bude jen zlepšovat :) Takže doufám, že se Vám bude tahle část líbit :)

---------------------------------------------------------------------------------------

LOUIS:

Křičel jsem na Harryho, aby utíkal, ale on mě nevnímal. V šoku sledoval, jak se k nám blíží Angelo a odmítal se pohnout. Už jsem byl zoufalý. Potřeboval jsem, aby utekl. Nemohl jsem sledovat, jak ho odvezou do vězení. Věděl jsem totiž, že pokud ho teď zatknou, už ho nikdy neuvidím. Dost jsem pochyboval o tom, že Bavetta ho nechá žít déle jak měsíc a že mi povolí návštěvy. Byl jsem si téměř na sto procent jistý, že zařídí, abych se se svým přítelem nestačil rozloučit.

Část mě pořád nemohla uvěřit, že se to skutečně děje. Část mě pořád doufala, že jde jen o noční můru, ze které se za chvíli proberu a zjistím, že všechno je v pořádku. Nemohl jsem ho ztratit. Rozhodně ne teď.

Pamatuju si, jak mě někdo chytil, když Harrymu nasazovali pouta a já pořád ječel a snažil se s těmi muži prát. Nesměli mi ho odvést. On byl to poslední, co mě tady drželo. On byl moje kotva, která mě držela na místě. Jenže najednou se zdálo, že lano, které nás mělo spojovat, se trhá. Že ho oni přeřezávají a já s tím nemůžu nic dělat.

Připadl jsem si stejně bezmocný jako tehdy u Iana a to mě zabíjelo. Už nikdy jsem ten pocit nechtěl zažít, ale teď tu byl a já netušil, jak to všechno zvládnu.

Moje rodina mě zavrhla. Mý přátelé měli dost svých starostí, než aby měli řešit ještě mě. A mého přítele mi právě nějací muži někam odváděli, aniž by se třeba jen na vteřinku obtěžovali zastavit a pokusit se pochopit, co se mnou jeho zmizení udělá.

Připadalo mi, jako kdyby se svět najednou začal hroutit. Bez Harryho to nemělo cenu. Za co jsem měl teď bojovat? Liam, Zayn dokonce i Niall teď měli někoho, koho milovali a koho chtěli chránit víc, než svůj život. No a zbytek mých přátel by to nepochopil. Jak bych jim asi tak vysvětlil celou tuhle situaci? Nikdy by mi neuvěřili, že je Harry nevinný. Stejně jako moje matka.

Už delší dobu jsem věděl, že na téhle planetě mám jen toho kudrnatého andílka s ďáblem v těle. Nikdo jiný mi nerozuměl. Nikoho jiného jsem neměl a teď když mi sebrali i jeho, se můj život zdál naprosto zbytečný. Proč bych měl existovat, když už jsem neměl nikoho, komu by na tom opravdu záleželo? Nikoho kdo by pro mě umřel a já pro něj. Už nic nemělo cenu.

Cítil jsem, jak se temnota v mém srdci stává silnější a postupně mě pohlcuje. Věděl jsem, že pokud Harryho brzo nedostanu zpátky tak to bude můj konec.Bez něj už jsem se nechtěl znova nadechnout.

NIALL:

„Jessico.“ Ozval se tvrdě Bavetta a přistoupil k nám. Jess se vymanila z mého objetí a stoupla si kousek přede mě, jako kdyby mě chtěla chránit. Jenže já to nepotřeboval. Celý život jsem se za někým schovával. Všechny moje problémy za mě řešil většinou Liam nebo Louis, ale teď tomu byl konec. Našel jsem totiž někoho, za koho jsem chtěl bojovat. Proto jsem se nebojácně postavil vedle Jess a chytil jí za ruku, abych jí dal najevo, že jsem tady pro ni. Vděčně se na mě usmála, ale pak svou pozornost přenesla na svého otce.

„Tebe bych tu nečekal.“ Řekl a já ucítil, jak se Jess zachvěla. Měla z něj strach. Ale to my všichni. Tenhle chlápek by nás mohl nechat zabít dřív, než bychom stačili mrknout.
„Ani já tebe.“ Odvětila a dala si záležet na tom, aby její hlas byl vzdorovitý a netřásl se. Nechtěla mu ukázat, že se ho bojí. Za to jsem byl na ni pyšný. Člověk by měl bojovat za to, v co věří.