4. díl

3.9K 246 12
                                    

Tenhle díl je asi trochu kratší...nevim psala jsem ho na mobilu, takže nevím kolik to má slov :D ale doufám, že se bude líbit :)

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Už uběhl měsíc od chvíle, kdy El zemřela, a zdálo se, že život nás všech jde dál. Už asi po týdnu jsem se vrátil na vysokou a dělal, jako kdyby se nic nestalo. Musel jsem uznat, že od její smrti jsem se hodně změnil. Nebo se spíš změnil můj pohled na svět. Věci, které dřív pro mě byli důležité se najednou zdáli, jako ty největší blbosti a naopak.

Liam se nažil pracovat a vydělat nějaké peníze na jídlo a Niall se stresoval se stále se blížící maturitou. Jasně pořád nás ztráta Eleanor bolela, ale už jsme se dokázali normálně bavit. Já si dokonce udělal ve třídě i nové přátele. No jo…něco starého končí a něco nového začíná.

Jediné, co mě zaráželo, byl fakt, že si přeju znova vidět kudrlinku. Nechápal jsem, proč toužím potkat znova člověka, který se mi vloupal do domu a ohrožoval můj život i životy mých přátel. Ale bylo to tak. V noci se mi o něm sem tam i zdálo.

Povzdechl jsem si a svalil se na svoje místo. „Hej Lou!“ Zamávala na mě Sarah a já se na ni usmál. Sarah byla asi tak stejně vysoká jako já. Měla špinavě blond vlasy a snad pořád nosila sukně. To už venku vážně muselo mrznout, aby vytáhla ze skříně kalhoty. Spřátelil jsem se s ní asi před dvěma týdny, kdy jsme měli společně dělat nějakou prezentaci. Hned jsme si padli do oka a společně vymýšleli všemožné vtipy na našeho protivného učitele psycholohie.

Sedla si vedle mě a hned, jak si vyndala věci, se na mě otočila. „Půjdeš dneska s náma do Klubu?“ zeptala se a já se zamračil. Moc se mi tam nechtělo.

Klub byl místní podnik, kde se celý večer tancovalo a opíjelo…jo a na záchodech se často i šukalo. Klub co se jmenoval Klub. Tohle asi vymýšlel člověk s téměř nulovou fantazií.

Já moc na takovéhle akce nikdy nebyl, ale to možná bylo proto, že jsem měl holku a dostatek sexu. Takže jsem si nemusel hledat někoho na jednu noc. Uvažoval jsem nad možností, že bych šel, ale… jedné mojí části se moc nechtělo.

„No tak! Bude to zábava!“ Přemlouvala mě a já se na ni znova usmál. Nakonec jsem uznal, že jednou za čas mě to nezabije.

„Fajn, půjdu.“ Souhlasil jsem a ona vypískla radostí. Objala mě, ale pak si zase rychle sedla na svoje místo, protože do třídy vešel profesor. Ještě mi napsala, v kolik se sejdeme a kde. Povzdechl jsem si a doufal, že toho rozhodnutí nebudu litovat.

„Chystáš se někam?“ zeptal se mě Liam, když jsem chtěl večer odejít.

„Jo…Sarah a Pezz mě pozvaly do Klubu.“

„Tak se tam bav.“ Li na mě spiklenecky mrkl a bylo jasný, že tím myslel, abych si našel nějakou holku. Jenže problém byl v tom, že jsem začínal zjišťovat, že o holky tak nějak zájem nemám. Nechápal jsem, co se semnou děje, ale pomalu jsem se mohl začít smiřovat s tím, že se ze mě nejspíš stal gay.

Sarah s Perrie mě zatáhly do Klubu a prakticky mě nejdřív opily a pak mě pořád drželi na tanečním parketu. Obě se mnou chodili na psychologii a byly to vážně skvělé kamarádky. Sice trochu praštěné, ale zároveň okouzlující a inteligentní. Skvěle jsem se s nimi bavil.

„Myslím, že támhletomu roztomilému kudrnáčovi se líbíš.“ Oznámila mi se smíchem Sarah a já se podíval tím směrem, kterým ukazovala. Málem jsem se posadil na zadek, když jsem v rohu uviděl stát Harryho. Kluka, který mi už celý měsíc nedal spát. Pořád jsem na něj musel myslet. Jenže teď když jsem měl příležitost, tak jsem se ani nehnul.

Darkness in my heartKde žijí příběhy. Začni objevovat