Darkness in my heart

31. díl

LOUIS:

Byl jsem šíleně nervózní. Už od rána jsem se necítil moc dobře ve vlastní kůži a ten oblek tomu moc nepomáhal. Nesnášel jsem ho, vypadal jsem v něm jako pitomec a navíc mi dělal velkou prdel. Harry mě sice několikrát ujišťoval, že vypadám nádherně, ale já mu nevěřil. Vždycky jsem byl trochu víc sebekritický. Zvlášť když se to týkalo mého pozadí.

„Vypadáš úžasně.“ Řekl mi asi po desáté za dnešek můj překrásný přítel. Věnoval jsem mu mírný úsměv a on mi dal pusu na tvář. „Všechno dobře dopadne.“ Slíbil a začal mě tahat dolů po schodech. Musel jsem k Angelovi dorazit o něco dřív, abych ho mohl pozdravit, ještě než přijdou hosté. Nechápal jsem smysl, ale radši jsem se nehádal. Angelo Bavetta byl, zvyklí vždycky dostat to co chce. Nebylo zrovna moudré se s ním dohadovat.

Harry mě zastavil a ještě mi upravil kravatu, kterou jsem si nedokázal sám pořádně zavázat, jak se mi klepaly ruce. Bylo to se mnou šílený. Víc na nervy už snad budu jen na mojí svatbě. Hmm…mohl by to být Harry? Ptal jsem se sám sebe a na malou chvilku mi před očima proletěl obraz toho, jak stojím s Harrym u oltáře.

„Taky vám ty dva připomínají novomanžele, nebo jsem jediný, kdo si myslí, že takhle bude vypadat jejich svatební den?“ ozval se Niall a tím mě vytrhl ze zamyšlení. Vyjeveně jsem se na něj podíval a nebyl schopen slova. Co to tady mlel? Jasně, sám jsem před chvíli uvažoval o svatbě s Harrym, ale když to někdo jiný řekl nahlas, vyděsilo mě to.

„To by tady princezna musela sebrat odvahu a požádat ho o ruku.“ Poznamenal Nick jízlivě a já se zamračil. Byla pravda, že jsem měl strach, ale v tuhle chvíli jsem dostal neskutečnou chuť popadnout Harryho a zeptat se ho jestli si mě vezme. Už jen na truc tomuhle blbečkovi.

„Nicku…“ Vzdychl kudrnáč a bylo na něm vidět, že ho tohle Nickovo chování unavuje. „Prosím. Aspoň dneska toho nech.“

„Fajn.“ Odsekl naštvaně a zmizel někde v obýváku. Můj přítel si povzdechl a promnul si kořen nosu. Nezáleželo na tom, kolikrát si s Nickem promluvil. On to stejně nikdy nepochopil nebo ho jednoduše neposlouchal.

„Dobře, už musíme jít.“ Zavelel jsem, protože Angelo nesnášel, když někdo chodil pozdě. A dneska jsem ho vážně nechtěl naštvat. Už tak stačilo, že se ho chystáme okrást.

„Dávej na sebe pozor Ni a hlavě nenech po sobě žádnou stopu.“ Upozornil Nialla Liam a pevně ho objal. Připadlo mi, jako kdyby se s ním loučil.

„Neboj se. Počítač mám nový a připojím se na Wi-Fi v kavárně daleko od toho domu. Nikoho nenapadne, že jsem se tam naboural já a ani to nikdo nemá jak zjistit. O všechno jsem se postaral.“ Usmál jsem se a taky blonďáčka objal. Za tu dobu, co jsme tohle připravovali, hodně dospěl. Asi na něj Zayn měl přece jen dobrý vliv.

Rozloučili jsme se a já s Harrym, Liamem a Dani, jsme nasedli do auta. Liam taky znal Angela a tak musel jet napřed s námi. No a, když už jsem tam já jel představit svého přítele, slušelo se, aby Li taky přivedl svojí přítelkyni. Dani o ničem nevěděla a tím to bylo horší. Liam jí pak bude muset lhát o tom, kam se vypaří, až všechno začne. Nesnášel se za to, že to udělá, ale neměl na vybranou, pokud jí nechtěl všechno vyklopit.

„Bude to dobré.“ Ujistil mě Harry a já mu věnoval mírný úsměv. Zrovna jsme zaparkovali, před Angelovým domem a chtěli vejít dovnitř, ale já ho zastavil. Přitáhl jsem si ho k sobě a vášnivě ho políbil. Vůbec se nebránil a začal mi polibek oplácat. Jako bychom na vteřinu zapomněli, kde jsme a co se chystáme udělat.