HARRY PO.
"Gemmo, tebe bych vážně nejraději přizabil," podívám se na Gemmu, která sedí v obýváku na gauči.
"Cože? Proč?" nechápavě se na mě otočí od televize.
"To s Iz, tohle jsou její první Vánoce bez rodičů a ty na ní hned vybalíš to s tím svetrem," vyčítavě se na ní podívám, když si získám její pozornost.
"Vždyť i ty jsi říkal, že to je super nápad, takže co, že si tak najednou změnil názor?" Trochu se zamračí, ale potom se dál věnuje nějakému pořadu v televizi.
"To sice jo, ale měl jsem v plánu ji na to nejprve připravit a ne to na ní vybalit hned jak se vzbudí."
"No tak promiň, ale mohl si mi to nějak naznačit."
"V pohodě... jen z toho byla trochu zmatená a vyděšená... prostě jsem ji na to chtěl trochu připravit, protože jsem netušil, jak na to bude reagovat..." Vlastně na to zareagovala takovým způsobem, který jsem vůbec nepředpokládal. I když bůh ví, co se ji honilo hlavou.
"Já tě chápu, vůbec si nedovedu představit, jak se může cítit..."
"To už je teď jedno, jen příště nebuď tak nadšená."
"Pokusím se."
***
Gemma zmizela někam nahoru, takže jsem měl dostatek klidu a hlavně soukromí, abych mohl něco probrat s mamkou... Naštěstí jsem ji našel v kuchyni jak pripravuje věci na oběd."Tys říkala, že jsi pomáhala rodičům Iz s adopcí, že jo?" Musel jsem začít z lehka, protože jsem to na ní nemohl vybalit hned, protože v tom případě by mi určitě nepomohla.
"Pomáhala jsem jim s vyřizováním nějakých papíru, proč?" otočí se na mě od kuchyňské linky.
"Takže bys dokázala zjistit, kdo jsou její biologičtí rodiče?"
"Harry tohle po mě nechtěj..." záporně zakroutí hlavou a dál se věnuje vaření.
"Prosím."
"Myslím, že tohle jsou věci, do kterých by ses neměl motat, je to její soukromá věc."
"Chtěl jsem ji s tím překvapit... víš jako kdybych je dokázal najít. Ona pořád mluví o tom, jak ji rodiče chybí..."
"Do tohohle bys vážně neměl zasahovat... a co bys udělal, kdybys je našel?"
"Řekl jim o Iz a seznámil je," rychle jí řeknu celý svůj geniální plán.
"Můžu se o to pokusit, ale nevím, jestli něco najdu, její rodiče se to snažili maximálně utajit... jen mi slib, že když něco zjistíš, nebudeš Iz nutit do toho, aby se s těmi lidmi setkala," nahlas si povzdechne.
"Díky díky díky." Rychle ji nadšeně obejmu, aby si to náhodou ještě nerozmyslela.
Ihned po našem rozhovoru jsem se vydal nahoru do pokoje, abych si vlastně mohl pořádně promyslet celý můj plán. Nebo alespoň co udělám v případě, že mamka najde potřebné dokumenty, abych se měl od čeho odpíchnout.
Jako první jsem se však podíval na telefon, jestli mi náhodou nepsala Iz... jenom několik nepřijatých hovorů od Nialla. Co zase může chtít...
*
"To je dost, že jste mi někdo odpověděl," zamumlá Niall podrážděně do telefonu.
"Co potřebuješ?"
"Jen jsem vám chtěl říct, že se mění místo ty party na silvestra a jelikož mi to ani ty ani Iz nezvedáte tak... Copak není s tebou?"
"Ne, jela na pár dní domů... takže kde se to nakonec koná?"