„Kontrolovala sis ty věci?" otočí se na mě James od televize. On se snad za celou dobu ani nepohnul.
„Jo děkuju, i když ta fotka na průkazu je hrozná,“ sednu si vedle něj. „Na co koukáš?“ otočím se na něj s úsměvem a z misky, kterou má položenou na stehnech si vezmu několik brambůrek.
„Nic moc, neobjednáme si něco k jídlu?“ vypne televizi a natáhne se pro mobil. Proč se ke mně chová tak odtažitě?
„Jo klidně. Jsi hodně naštvaný kvůli Harrymu?“ zvědavě se na něj otočím, protože jestli mě bude nutit, abych si vybrala mezi ním a Harrym tak…
„Tak to není Iz… jen nechci, aby ti ublížil. Prostě Harry je slavný a většinu času, co budete spolu, tak budete každý někde jinde… ty v Oxfordu na přednáškách a Harry někde na koncertech…“
„Harry by mě nepodvedl,“ přeruším Jamese, protože mi je naprosto jasné, kam tím míří.
„Tohle sis myslela i o Liamovi a…“ Proč musel vytáhnout zrovna to s Liamem, já mu taky pořád nepředhazuju jeho bývalou přítelkyni se kterou se rozešel a ani nevím proč...
„Myslím, že nejlepší bude pizza a nějaký salát, co myslíš?“ Nemusí mi to připomínat. Navíc Liam je pro mě uzavřená kapitola, nechápu, proč to udělal nebo co jsem udělala já a tím ho k tomu donutila, ale nikdy mu to neodpustím.
„Tak já to objednám,“ přikývne na souhlas a odejde do kuchyně, aby měl větší klid. „Za chvíli to tady bude,“ vrátí se po chvíli zpátky na gauč a začne na mě zírat.
„Co je?“ Docela mě to znervózňuje, hlavně, že se u toho tváří jak idiot.
„Nic jen, však ty víš ty a Harry… v Disneylandu,“ začne se přihlouple usmívat a nenápadně mrkat, a když říkám nenápadně tak myslím, že dostal nejspíš tik.
„A?“
„Užili jste si to?“
„Jamesi!“ Proč mi zrovna teď připomíná Annu?
„Jen se ptám, protože když jsme přišli s Annou k vám do pokoje tak to vypadalo…“
„Ježíši přestaň,“ zakryju si uši, abych ho už nemusela poslouchat. Někdy je vážně horší než Anna a to už je co říct.
„No tááák,“ naschvál to protáhne, aby to ze mě vytáhl.
„Jestli tě to tolik zajímá, tak ne, protože Anna si to vždycky umí skvěle načasovat.“
Už teď mi Harry hrozně chybí a to je pryč teprve pár hodin. Co já tady budu dělat celou dobu? Možná bych mohla začít háčkovat nebo si uplést šálu. No jasně upletu nám s Harrym stejný šály a pak je budem nosit... nejdřív se ale potřebuju naučit plést.
„Když už mluvím o Anně…co se mezi vámi stalo tu noc, kdy přijel Harry,“ přeměřím si ho zvědavým pohledem ve stylu všechno jsem viděla, tak to vyklop.
„Bylo to nezávazný a hlavně jen na jednu noc,“ zvedne ruce v obraném gestu.
Tak tohle bych teda nečekala… teda bylo mi jasný, že spolu něco měli, ale že to berou takhle. I když je pravda, že se o tom ani jeden z nich nezmínil a kdybych Annu neviděla, jak odchází z jeho pokoje, tak by to ani nikdo nevěděl. Mám vážně skvělou dedukční schopnost. Jen by mě zajímalo, jestli se to stalo už předtím…
„Přestaň nad tím tak přemýšlet, prostě se to stalo…“ přeruší ho zvuk domovního zvonku, to bude určitě poslíček s pizzou. Možná, že lepší než aby to dopověděl.
Myslím, že za tu dobu co tu bydlíme, si nás už musí pamatovat, poslíčci ze všech restaurací co jsou v Oxfordu.
„Já vím, jen tomu nemůžu uvěřit.“
*
„Už mám sbaleno, víš o tom, že mám hrozně velkou postel a připadám si tu teď tak sám. Miluju tě. Harry“
„Tak se přitul k polštáři, minule mě skvěle nahradil. Já tě miluju víc. Iz“
„Nechci se s tebou hádat, ale já tě miluju mnohem víc. Harry“
„Víš o tom, že nerada prohrávám? Miluju tě a už se nemůžu dočkat, až se vrátíš. Iz“
„Tak to je špatný, protože já jsem celkem dost soutěživý… Harry“
*
