PŘED PŘÍJEZDEM IZ
LIAM PO
„Tak jo kluci, ještě pár snímků společně a pak to půjde takhle Harry, Niall, Liam, Zayn a Louis,“ začne na nás mluvit hlavní fotograf. No prostě nuda, jenom stojíš a koukáš do objektivu, tak jak ti někdo řekne a ani nad tím už nepřemýšlíš.
„Super, teď můžete jít do maskérny a půjde fotit Harry.“ Všichni přikývnem na souhlas a vydáme se dlouhou chodbou a k naší současné šatně.
„Jdu na chvíli na vzduch, jdete taky?“ prolomí ticho mezi námi Zayn. Stejně si tam jde zakouřit, jako vždycky, když fotíme.
„Půjdu s tebou,“ zvedne se z gauče Louis a společně vyjdou dveřmi ven. Takže jsem v místnosti zůstal sám, jelikož Niall se někde ztratil, už když jsme sem šli. Alespoň si trochu odpočinu.
Ani ne po pěti minutách relaxace, začne Harrymu zvonit mobil. Tohle bych neměl dělat, ale co kdyby to bylo něco důležitého. Sáhl jsem tedy po jeho mobilu a kouknul se na nově příchozí zprávu.
*
„Přijedu zítra večer. I“
„Budu se těšit, bydlíme v hotelu Rydges. H“ Odpověděl jsem jí místo Harryho a celou dnešní konverzaci pro jistotu smazal, aby nepoznal, že se mu někdo hrabal v mobilu.
*
„Nechceš zajít zítra do klubu? Víš trochu se pobavit,“ otočím se na Harryho když přijde do šatny.
„Já ti nevím…“
„Stejně budem na hotelu a nudit se.“ Předtím jsem se ani nemusel ptát jestli půjde a teď neví. Co se to s ním stalo?
„Tak dobře, nejspíš máš pravdu,“ změní svoji odpověď po chvíli ticha. Já to věděl, teď už zbývá jenom zařídit zbytek věcí a plán se může uskutečnit...
***
„Harry dělej, takhle tam přijdeme pozdě,“ zabouchám na dveře od jeho hotelového pokoje. Nechápu, že zrovna na něj vyšel samostatný pokoj, zatímco my se musíme dělit o dva pokoje.
„Vždyť už jdu, stejně tam ten bar bude i za dvacet minut.“
„Přestaň se tvářit, jak kdybys šel na pohřeb…teď se jdeme bavit.“ šťouchnul jsem ho do ramene, když jsme byli na cestě k výtahu.
„No jo pořád.“ otráveně zamumlá a radši se věnuje mobilu. Dneska je teda extrémně příjemný.
„První runda je na mě,“ usměju se na Harryho, když si oba sedneme k baru a následně kývnu na barmana, takže se před námi během chvíle objeví dvě skleničky. Beze slova to do sebe kopnem a rovnou objednám další.
Je celkem vtipný, že Harrymu stačí málo a už se opije. Jeho, v současné době pro mě dobrá vlastnost je, že nepozná kdy má dost a klopí do sebe jednoho panáka za druhým. Po několika minutách a další spoustě drinků byl tak mimo, že si něco povídal s prázdnou skleničkou.
„Harry? Myslím, že půjdeme, máš už dost,“ zvednu se bez problému ze své barové židličky.
„Mě se jetě nechce…“ zamumlá s opilým podtónem, ale pokusí se vstát. Ještě než se stihne setkat s podlahou, ho rychle zachytím, nepotřebuju, aby se mi tady ještě zmrzačil.
„Kam to jdeme?“ pověsí se mi kolem krku. Páni on je vážně hodně těžkej, až ho mám chvílemi problém udržet.
„K tobě do pokoje…“ opřu ho vedle dveří od jeho pokoje a začnu mu prohledávat kapsy, abych našel kartu od dveří.
„Ty ale nejsi můj typ,“ začne se přiopile usmívat. To ty můj taky ne.
„Potřebuješ pomoc?“ uslyším za sebou ženský hlas.
„Christin?“
„Ahoj, koukám, že jdu přesně v čas,“ usměje se na mě a pomůže mi podepřít Harryho, aby se nám tady nerozplácnul na chodbě.
Když Harrymu seberu kartu od jeho pokoje, podívám se na svoje hodinky. Kruci! Už nám moc času nezbývá, to je tím, jak jsem se s ním musel táhnout…nějak jsem to nedomyslel, ale tohle prostě vyjde…
„Co bude vlastně můj úkol?“ zvědavě se na mě otočí Christin, která je vlastně něco jako call girl, neptejte se mě na to, kde jsem jí sehnal.
„Chci, aby to vypadalo, že se spolu líbáte a…“ Přeruší mě Harryho chrápání. Tohle bude lehčí, než jsem čekal, alespoň se nebude moc bránit a hlavně nebude mluvit ty jeho opilecký kraviny.
„Dobře,“ přikývne na souhlas. Už nám nezbývá moc času, takže jí předám obálku s dost vysokou částkou a odejdu z pokoje, abych se tady náhodou nepotkal s Iz…
