„Jak ses vyspal?" usměju se na Harryho při snídani. Alespoň, že na sobě nemá nějaký viditelný zranění, takže k souboji nejspíš nedošlo.
„Až na to, že jsem spal v posteli s tvým bráchou a ne s tebou tak to celkem šlo. A co vy? Vypadáš celkem ospale, měly jste party, na kterou jste mě nepozvaly?" přitáhne si mě k sobě a přitom se na mě ublíženě kouká.
„No vlastně Camila mě požádala jestli s ní půjdu vybírat šaty," nadšeně se na něj usměju a rychle ho políbím než přijde do jídelny Will, abychom ho moc neprovokovali.
***
„Co se takhle někam vypařit?" přitáhne si mě k sobě Harry blíž, když je oslava už v plném proudu, až mezi námi není ani milimetr místa.
„Kam přesně máš na mysli?" lehce ho políbím na dolní ret a čekám na jeho odezvu.
„Tadýý jste," přijde k nám už celkem hodně opilý Will. „Nerad ti to říkám Harlorde nebo jak se to vyslovuje, ale ustup od mojí malý sestřičky, protože vím naprosto přesně, co vy dva máte spolu v plánu," začne kolem sebe všemožně máchat rukama. „A proto je nejvyšší čas si promluvit," oba si nás přeměří vážným pohledem, který mu díky množství alkoholu v krvi moc dlouho nevydrží.
„Wille..."
„Nepřerušuj mě, tohle je důležitý. Já vím, že na to všechno máte ještě tak deset...dvacet...třicet klidně i čtyřicet let čas, ale musím vám to říct," začne nám něco přiopile vyprávět.
„Já vím, že ty jsi chodil s Caroline, Taylor, Ke$hou, Carou, Paige, Kris, Emmouy, Karou... páni ty jsi měl něco s půlkou Londýna. Kolik, že ti vůbec je?" Jestli bude ještě chvíli mluvit, tak to s ním nedopadne dobře. „Abych se dostal k věci, tohle je kondom, Harry," vytáhne potištěný obal. Dnešek už nemůže být horší. „Podle tvého výrazu soudím, že jsi ještě neměl tu čest."
Podívám se na Harryho, který vypadá, jako kdyby měl každou chvíli dostat infarkt. Řekněme, že ani já od toho nemám daleko.
„Ukážu vám, jak se používá, myslíte, že tu seženu okurku?" chvíli se rozhlíží kolem sebe, jako by se snažil něco najít. „To nevadí, já vám to nakreslím," vytáhne z kapsy kalhot nějaký kus papíru a následně i propisku, aby se mohl pustit do svého mistrovského díla.
„Možná bych měla najít Camilu," podívám se na Willa, který je zabraný do kreslení a potom na Harryho, který mi to okamžitě odkýve.
„Nikam nepůjdeš, tohle se ti za deset... dvacet... třicet klidně i čtyřicet let bude hodit," zastaví mě Will, ještě než stihnu udělat jakýkoliv pohyb. „Takže tohle je..."
„Wille, ani nevíš, jak dlouho jsem tě hledala," přijde k nám Camila a tím přeruší jeho... vlastně ani nevím, co to bylo. Možná výchovná přednáška?
„Máš vážně zajímavou rodinu," začne se smát Harry, když si Camila odvede Willa. Jak se tomuhle může smát. „Myslím, že by Will mohl z fleku vyučovat sexuální výchovu."
„Přestaň se smát," bouchnu ho pěstí do ramene a hlavu si položím na jeho hruď, aby si mě k sobě mohl blíž přitáhnout.
„On si vážně myslí, že jsme spolu ještě... ty víš co?"
„Prostě to neřeš. Nepůjdem pryč?" zvednu k němu svůj pohled a odpovědí mi je lehké přikývnutí na souhlas.
***
„Harry?" otočím se k němu čelem, když ležíme v obětí na dřevěném molu a koukáme na hvězdy.
„Hmm."
„Kolik jsi měl holek?" zašeptám potichu. Tohle mě vlastně zajímalo od doby, co Will vyjmenoval skoro půlku Londýna.
„Snad nevěříš tomu, co říkal Will?"
„Jen mě to zajímalo," otočím hlavu zpátky k noční obloze.
„Dvě..." vydechne po chvíli ticha, díky kterému jsem ani nedoufala, že mi odpoví. „Nejhorší na tom být slavný je to, že když jdu ven s nějakou holkou hned z ní udělaj mojí přítelkyni. To proto tě Modest najal, protože jsem chodil často do baru, kde se se mnou každý fotil a pak si vymýšlel příběhy o tom, co jsme spolu všechno dělali."
„To jsem nevěděla," přisunu se k němu o něco blíž, jelikož mi začíná být trochu zima.
„Je ti zima?" přitáhne si mě k sobě ještě pevněji.
„Možná trochu," zamumlám mu do ramene a dál se k němu tulím.
„Vrátíme se, co ty na to?"
„Tak jo," začnem se oba pomalu zvedat. „Víš, že tě miluju," zvednu k Harrymu pohled, když stojíme v objetí a ani jednomu se nechce pohnout a tím naše těla od sebe rozdělit.
„O tomhle bych nikdy nepochyboval," podívá se na mě s úsměvem a během chvíle cítím jeho rty na mých.
Chvíli tam takhle stojíme a vyměňujeme si lehké romantické polibky, které mluví za nás za oba, když v tom ucítím, jak na mě dopadla nejprve jedna kapka a poté další a další.
„Měli bychom jít, začíná pršet," než to stihnu doříct, rozprší se ještě víc než do teď a během několika málo sekund cítím, jak se mi mokré oblečení lepí na kůži.
„Vždycky jsem chtěl dostat polibek v dešti," přitáhne si mě k sobě za ruku Harry, až se naše těla zase dotýkají.
„Nastydneme."
„Nekaž to," přeruší mé jakékoliv protesty a políbí mě na moje již trochu modré rty. Musím uznat, že to má něco do sebe, až na tu šílenou zimu, kterou se snažím nevnímat, protože jediná věc, která mě teď zajímá je Harry a jeho hřející tělo.
Děkuji za komentáře a hodnocení :) Nemůžu uvěřit tomu, že zbývá necelých 200 přečtení a příběh dosáhne úžasných 12 000!!! Takže jen tak dál :)
anouseknynousek, doufám, že se ti díl líbil a je alespoň z části tak úžasný jako ten předtím :D
