Konečně se otevřely dveře od výtahu a na chodbě stál Paul. Tak počkat, kde je Harry? Proč tu taky není…
„Jste oba v pořádku?“ viditelně si oddechne Paul, když nás vidí oba a ještě ke všemu živý. Jenom nepřítomně přikývnu a vydám se podle pokynů do společenské místnosti, kde by měli být všichni, teda podle toho, co říkal Paul Liamovi.
Jak to vůbec mohl udělat? Vždyť ví, že jsem s Harrym a jsem s ním šťastná. Proč tohle prostě nedokáže pochopit. On měl šanci a zničil si jí, tak ať jsi, jde za tou svojí Sophií a líbá se s ní.
„Nialle, nevíš kde je Harry?“ dojdu k němu, když si detailně prohlédnu celou místnost a zjistím, že tam Harry nikde není. Za to je tady hromada jídla, na kterou bych se nejraději ihned vrhla… Žádný jídlo nejdřív Harry!
„Říkal, že půjde do pokoje,“ přeruší můj souboj myšlenek Niall s úsměvem. Raději ihned přikývnu na souhlas a vydám se tedy do Harryho pokoje, protože kdybych byla v tom pokoji jen o chvíli dýl, tak by to nedopadlo dobře.
„Harry?“opatrně nakouknu do pokoje. „Jsi tady?“ vejdu dovnitř a zavřu za sebou dveře, když spatřím Harryho, jak sedí na posteli zády ke mně. Hned co se za mnou dveře zavřou, se ke mně beze slova otočí a upře na mě ten svůj vyčítavý pohled.
„Slíbila jsi to,“ zvedne ruku, ve které drží… Jak se k ní dostal? Teprve teď si všimnu otevřeného kufru, který je položený vedle postele. On se mi hrabal ve věcech?
„J-já omlouvám se,“ potichu hlesnu a sklopím pohled k zemi. Jak jsem si mohla myslet, že mi tohle projde.
„Přísahala jsi, že už to nikdy neuděláš,“ znovu ten jeho vyčítavý pohled. Proč mi tohle dělá… Proč mě prostě nemůže seřvat a já nevím co, jen ať přestane s tímhle. Jen tam tak stojím uprostřed pokoje se sklopenou hlavou a cítím, jak mě začínají v očích pálit slzy. Tohle jsem, ale naprosto totálně…
„Promiň,“ znovu šeptnu do ticha, které je v pokoji. Chvíli se v pokoji neozývá nic jiného kromě mého tichého popotahování, které je doprovázeno bubnováním kapek o okenní parapet.
„Prosím nebreč, ničí mě tě takhle vidět,“ zvedne se z postele a rychle ke mně přijde. Ani se nenadám a už jsem v jeho pevném a hřejícím objetí. Jen ať mě už nikdy nepouští.
„Promiň,“ znovu zašeptám tentokrát do jeho krku. Proč, když se zkazí jedna věc, tak hned následují další v řetězové reakci.
„V pořádku, jen prosím… příště za mnou přijď a promluvíme si o tom, hm?“ zašeptá mi jemně do vlasů. Když jemu se to řekne…
„Dobře,“ ještě víc se k němu přitisknu.
„Půjdeme na večeři nebo mám něco donést a sníme si to na pokoji?“
Nedobrovolně se od něj odtáhnu a naznačím, že si na jídlo dojdeme, jelikož chci přijít na jiné myšlenky. A tenhle pokoj tomu zrovna moc nepomáhá.
***
„Harry?“ otočím se k němu s vážnou tváří. Myslím, že teď je nejvhodnější doba na to mu to říct.
„Děje se něco?“ přitáhne si mě k sobě do objetí.
„Musím ti něco říct,“ zhluboka se nadechnu a podívám se mu zpříma do očí, „víš já…nemůžu mít děti a…“
„Děláš si ze mě srandu? A co jako já s tím? Snad si nemyslíš, že si tě chci vzít?“ začne se nahlas smát, čímž docílí toho, že mi akorát začnou téct slzy z očí. Proč mi tohle řekl?
„H-harry j-já…“ začnu nahlas vzlykat.
„Ale no ták, jsi fajn, ale…prostě nechci se vázat. Myslím, že bude lepší, když odjedeš…možná bychom si mohli dát nějaký čas pauzu, co ty na to?“ jen co to dořekne, tak někam odejde, prostě mě tu nechá samotnou. Je to všechno moje chyba, neměla jsem mu nic říkat.
Rychle přejdu do koupelny a zabouchnu za sebou dveře, po kterých se svezu na zem a znovu se zase rozbrečím. Chvílemi mám co dělat, abych se mohla normálně nadechnout, i když si myslím, že já už kyslík stejně nepotřebuju. Jelikož mám pocit, jako by mi někdo vytrhl srdce z těla, roztrhal ho a aby toho ještě nebylo málo tak ho ještě pošlape.
Přes proudy slz skoro nevidím, ale stejně se rychle postavím a přejdu k umyvadlu, za které se chytím, abych náhodou neupadla. Zvednu pohled od svých rukou, které křečovitě drží okraje umyvadla k zrcadlu. Nemůžu se na sebe ani podívat… jsem nikdo, obyčejná nula nechápu, co jsem si to celou dobu nalhávala. Rozmáchnu se a pěstí praštím do svého odrazu, který se během okamžiku rozbije na milion kousků…
