HARRY PO
„Copak jste se zbláznili? Za deset minut máte dělat rozhovor pro místní televizi a vy se tu perete jak malý děti!“
„My…“
„Mě nezajímá, proč jste se prali, ale bude to mít důsledky. Teď se půjdete oba umýt a počkáte na pokoji, já se pokusím dohodnout se štábem na tom, že vás z rozhovoru vynecháme a natočí se to jindy, jasný?“
Oba mlčky přikývnem a čekáme, než Paul odejde z místnosti. Už se nemůžu dočkat toho, až v zrcadle uvidím jak mě Liam zřídil. Hned, co se za Paulem zaklapnou dveře, se zvednu z postele a jdu do koupelny.
Nevěřícně na sebe zírám do zrcadla a snažím se trochu uklidnit a nemyslet na tu bolest, která pulzuje celým mým tělem. Takže si to shrňme… rozbitý ret, možná zlomený nos a natržené obočí. Vezmu si jeden z bílých froté ručníků, abych ho mohl namočit ve studené vodě a trochu si očistit obličej.
„Promiň,“ přijde do koupelny Liam a vezme si druhý ručník, aby si setřel krev, co mu teče z nosu. „J-já vážně se ti omlouvám, přehnal jsem to…“
„Ten komu by ses měl omluvit je Iz, protože u mě jsi skončil…“
„Tak jo kluci, dohodnul jsem to s nimi, že vám je špatně, takže to natočíte jindy. Harry ty pojď se mnou, abych ti to mohl ošetřit,“ nakoukne do koupelny už celkem uklidněný Paul. Přikývnu na souhlas a i s ručníkem se za ním vydám nejspíš do jeho pokoje.
„Tady si sedni, já zatím dojdu namočit další ručník, jelikož ti z nosu teče pořád krev,“ starostlivě se na mě podívá a dojde k sobě do koupelny pro další ručník, který mi dá za krk, aby zmírnil krvácení. Taky ho mohl trochu víc vyždímat, protože cítím studené kapky, jak mi stékají po zádech.
„Děkuju,“ zašeptám potichu a ani se mu nepodívám do očí. Co mě to vůbec napadlo začít se prát s Liamem, který dělal box a v posilovně tráví každou volnou chvíli.
„Máš jediný štěstí, že vypadáš, tak jak vypadáš, jinak bych ti ji takovou vrazil až by sis dal druhou o zeď a Liam to samý... Takže šlo o holku?“ pobaveně se na mě podívá, když namáčí kousek gázy v desinfekci.
„Jak to víš?“
„Taky jsem byl mladej… a teď drž, bude to štípat.“
„Mohl bych se prohodit s Louisem?“ podívám se na něj zoufalým pohledem, jelikož po tomhle se tam rozhodně nevrátím.
„To bude asi nejlepší, jelikož byste se mohli porvat znova.“ Ha, tak to vážně nehrozí, teda pokud bych Liama předtím neopil. „Myslím, že pojedem do nemocnice,“ promluví po chvíli ticha Paul.
„Cože ne to je dobrý.“
„Harry máš zlomený nos a je vidět, že máš trochu rozšířené zorničky, takže je možnost, že máš i otřes mozku.“
„Jsem vážně v pohodě,“ snažím se to nějak ukecat. Já nechci do nemocnice, zase se bude všude zbytečně psát o tom, co se nejspíš stalo a o to já vážně nemám zájem.
„Zvedni ten svůj zadek nebo tě tam osobně dokopu.“
„A co jim tam asi řeknu?“
„Že jsi spadl ze schodů.“
„Tak fajn,“ nahlas jsem si povzdechl a zvedl se z postele.
***
„Tady máte prášky proti bolesti a několik dnů byste měl být v klidu,“ podá mi doktor recept. Vždyť jsem říkal, že mi nic není.
„Tak co?“ přijde ke mně hned Paul, který čekal v čekárně, než mě ošetří.
„Jen si mám vyzvednout nějaké prášky na bolest a být v klidu.“
