„Víš co je v Central parku?“ nadšeně se usměju, když jen tak sedíme pod jedním ze stromů v parku. Nechápu, že jsem na to nepřišla dřív… vždyť to je tak jasné. Klidně by se nad mojí hlavou mohla rozsvítit žárovka.
„Ehm…“
„Viděl jsi Madagaskar… lev Alex, Marty, král Jelimán, ale no táák ani Mort ti nic neříká?“ začnu mu nadšeně vyjmenovávat postavy z filmu. Neříkejte mi, že ho neviděl…
„Iz mluví o zoo,“ poradí Harrymu Paul, který sedí u nás. Aspoň někdo.
„Díky,“ s úsměvem se na něj otočím a nezapomenu mu dát placáka.
„To zní fajn,“ políbí mě na rty. „Jen tak mimochodem, já věděl, o čem mluvila,“ uraženě se otočí na Paula.
„Takže tam půjdem, prosííím,“ udělám na něj oči ve stylu Morta a přidám trochu z výrazu kocoura v botách. Což je naprosto úžasná kombinace, které nikdo, opakuji, nikdo nikdy neodolá… Tak to prostě je.
„Musíš mi, ale pomoct vstát,“ natáhne před sebe ruce Harry a čeká, než ho za ně chytnu, abych mu pomohla vstát. Chudáček můj starej.
„To když jsem já byl ve vašem věku, tak jsme chodili třeba do kina nebo prostě někam, kde není moc lidí a pak… Je dobře, že jdete do zoo,“ zakončí svoje vzpomínky na mládí Paul. Trochu nechápu pointu, toho vyprávění, ale budiž.
„Hele támhle to je,“ nadšeně ukážu na vstupní bránu.
„Pak vás doženu,“ zavolá na nás Paul, když jsme ještě v jeho dosahu, protože jsem trochu zrychlila a Harryho táhla za sebou, takže mě musel celou dobu zpomalovat.
„Tobě se tam nechce?“ zastavím se před bránou a podívám se nechápavě na Harryho.
„Ne jen… byl jsem tam s Taylor a…“
„Nemusíme tam jít, jestli nechceš.“ Určitě nejsem v New Yorku naposledy, tak se tam prostě podívám jindy.
„Tak jsem to nemyslel…jasně, že tam spolu půjdem, ty totiž nejsi Taylor,“ usměje se na mě po chvíli Harry a přitáhne si mě k sobě do objetí. Tak tomuhle nerozumím, ale nejspíš mi to teď stejně nevysvětlí. Takže bych to měla hodit za hlavu a užít si to, co nejvíc to jde…
„Díky, že jste počkali,“ přijde k nám Paul s pytlíkem popcornu.
„Hele lev Alex,“ pustím Harryho ruku a jdu k výběhu, kde jsou lvi. To jsou takový roztomilý velký kočky. Nadšeně si stoupnu k mříži a koukám na ně, jak si jen tak leží a spí nebo se prochází kolem.
„Kolik ti je?“ obejme mě zezadu Harry a políbí na tvář.
„Já už myslela, že sis na to zvykl,“ otočím se k němu s úsměvem a políbím ho na rty.
„Nechápu, že zrovna ty se na tohle ptáš. Já bych mohl Iz vyprávět, jak se na svůj věk chováš ty,“ stoupne si k nám Paul. To bych si někdy celkem i poslechla. Nechápu, že jich někdy už nemá po krk, neříkám, že jsou nějak hrozní nebo tak, ale musí to být šílený zmatek, když jsou všichni někde pohromadě a k tomu se připojí stovky fanoušků. Ještě teď mám husí kůži z toho, co se dělo před hotelem. A to se za několik hodin budeme zase vracet.
„Dáme si cukrovou vatu?“ přitáhne si mě k sobě Harry blíž, když stojíme u výběhu surikat. Nadšeně se na něj otočím a na znamení souhlasu mu dám lehkou pusu. „Tak si zatím sedni támhle na ty schody u lachtanů, za chvíli začíná nějaká show.“
Přikývnu na souhlas, a zatímco on se vydá pro sladkou mňamku, já si jdu sednout a zabrat ty nejlepší místa. Harry se po chvíli vrátí i s modrou cukrovou vatou. Může být dnešek ještě lepší? Akorát teda nevím, jak se budeme zítra loučit… Nesmím na to myslet! Prostě si to tady spolu užijeme, jak jen to půjde. S úsměvem si sedne vedle mě a jednou rukou mě obejme kolem pasu, aby si mě k sobě mohl přitáhnout, co nejblíž. Hlavu si položím na jeho rameno a odtrhnu si kousek vaty, kterou si následně dám do pusy a nechám jí rozpustit na jazyku.
„Podívej to je ona,“ slyším za sebou nějaké holčičí hlasy, „nechápu, jak s ní může zase chodit, vždyť se na ní podívej.“ Je mi úplně jasné o kom se baví…o mě. Snažila jsem se na to sobě nedat nijak znát, ale dotklo se mě to, celkem hodně. Chtěla bych vidět je, jak by se cítily, kdyby je někdo pomlouval přímo před nimi.
Harry to nejspíš slyšel taky, protože se ke mně naklonil a zašeptal mi do ucha: „Dobrý?“ Jenom jsem se na něj usmála a vzala si znovu kousek sladkosti. I když teď bych si nejraději vzala pyžamo, spoustu jídla a koukala na filmy, abych nemusela myslet na nějaký holky, kterým jde jen o to někomu ublížit. Já mám taky city, jen kdyby vás to zajímalo.
„Tady máš kousek vaty,“ usměje se Harry, když mi zůstane kousek vaty na rtech. Fajn teď jsem se ještě ztrapnila… O kousek se nakloní a lehce mi slíbne kousíček vaty ze spodního rtu, načež se lehce usměje a znovu se přitiskne na moje rty, tentokrát v úžasně sladkém polibku. Doufám, že se ty mrchy za námi skvěle baví.
Ještě chvíli potom koukáme na vodní show, ale jelikož nám ještě zbývá projít asi polovina zoo, tak se zvedneme a vydáme na další prohlídku.
„Harry! Harry!“ začnou na něj pokřikovat ty dvě holky, co seděly za námi. „Vyfotíš se s námi?“ rychle k nám přiběhnou a začnou se všemožně kroutit.
Chci pustit Harryho ruku, aby se jim mohl naplno věnovat, jenže on moji ruku stiskne ještě víc než do teď.
„Je mi líto, ale ne. Chci si dnešek užít, bez toho, abych se musel s každým fotit.“ Obě na něj začnou zírat s otevřenou pusou, abych řekla pravdu tak mám co dělat, abych na něj taky tak nezírala.
„Nemusel jsi to dělat,“ vzhlédnu k němu s úsměvem.
„Urazily tě a navíc si tenhle den chci užít, bez fanoušků, prostě jen ty a já,“ přitáhne si mě k sobě do polibku a potom mě obejme.
***
„Jak hodně jsi utahaná?“ usměje se na mě Harry v autě. Jenom mě bolí celý tělo a nejraději bych se zahrabala do peřiny a už nikdy nevylezla, Central park dokáže člověka opravdu vyčerpat.
„Moc ne,“ úsměv mu opětuju a zase svoji hlavu položím zpátky na jeho rameno, abych se k němu mohla znovu přitulit.
„Mám pro tebe ještě jedno překvapení,“ políbí mě do vlasů. Ani nemám sílu na to, abych se pokusila vytáhnout z něho, o co se jedná.
