Harry Potter a Tichošlápek

2. Ročník - Kapitola 17. - Turnaj

Harry, Neville a Hermiona se bez dalších zbytečností vydali na průzkum knihovny, aby našli potřebný recept. Hermiona okamžitě popadla knihu nesoucí název jedy a protijedy nejmocnější „myslím si, že toto je jediná kniha, kde bychom mohli najít správný recept. Koukněte, máme tu na výběr mezi třemi lektvary, které mají stejné přísady, jaké byly v té hádance." „Ale jaký bude ten pravý?" „Obávám se, že na to budeme muset přijít Neville, dejte mi chviličku, jen si to tady přečtu..." Harry mezitím dával pozor na okolí, aby měli soukromí. Najednou se zarazil, jeho smysly mu dávali nějakou výstrahu. Černovlasý chlapec nenápadně drcnul do svých kamarádů a naznačil jim ať jsou potichu, následně se jim zadíval do očí a pomocí nitrozpytu jim proniknul do hlavy. „Neve, Hermiono, máme tu nezvané hosty, na námi, tam u té sochy cítím magické podpisy dvou kadetů, myslím si, že na nás použili nějaké odposlouchávací kouzlo, také jsou skryti pod zastíracím kouzlem." „Já je taky cítím už nějakou dobu, jeden z nich má velice výraznou kolínskou, myslím si Harry, že bych ti měl poděkovat, že jsi ze mě pomohl udělat zvěromága, jako panter mám zrak a čich velice citlivý." „Já jsem si je taky všiml díky Lupusovi, souhlasím s tebou Neve, jeden z nich má velice aromatickou kolínskou, až budu mluvit s Moodym, nebo Tonksovou, určitě je na to upozorním." „Ale Harry, co budeme dělat, podíváš se jim do mysli, abys zjistil, co vědí?" „To by bylo riskantní Hermiono, je pravděpodobné, že umí nitrobranu, a pokud by se dozvěděli, že my ji umíme taky, dávali by si na nás větší pozor. Ale domnívám se, že nedokázali tu hádanku rozluštit celou, jinak už by měli knihu u sebe a my bychom čekali, než najdou správný lektvar, abychom mohli začít pracovat, vsadím se, že by nám ji jen tak nevrátili, přeci jenom chtějí vyhrát." „Ale co to pro nás znamená?" „Znamená to, že nás špehují, aby se dozvěděli, jaký lektvar budeme vařit. Navrhoval bych něco trochu Zmijozelského. Hermiono, ty dál pátrej po protijedu, až ho najdeš, použij kopírovací kouzlo a zkopíruj si recept, až to budeš mít, zahraj malé divadlo, začni se s námi bavit o jiném lektvaru z knihy, hlavně aby měl ty správné přísady." „To je skvělý nápad Harry, před chvilkou jsem narazila na silný jed, který má naprosto totožné přísady, jako lektvar, co máme uvařit." „A nebude to nebezpečné, co když tím jedem někomu ublíží." „Neboj se Neve, je to jeden z nejmíň nebezpečných jedů v této knize, po požití by upadli pouze na dvacet čtyři hodin do kómatu, ale jeho výpary mohou způsobit lehké střevní potíže." „Hermiono, ty máš ďábelské nápady, takže to znamená, že pokud budou vařit lektvar, který jim „doporučíme" uvidíme zítra výsledek našeho snažení." „Hermiono, ty a Harry mi někdy naháníte strach, myslel jsem si, že jste oba nebelvíři, ale jak tak koukám, klidně byste mohli patřit do všech kolejí, v tuto chvíli do zmijozelu. Ale stejně vás mám rád." „My tebe taky Neve." „Jo, Hermiona má pravdu brácho, taky tě máme rádi. Jo a lidi, ještě bych vás měl upozornit, že opodál stojí Moody, pravděpodobně dohlíží na své svěřence a čeká co udělají, dáme lekci i jemu?" „Zatím ne, nemyslím si, že bude mít radost z toho co za chvíli uvidí. Věřím, že ho zítra potrestají jeho studenti." „Asi máš pravdu brácho, netřeba mu ještě přitěžovat, ale myslím si, že bysme měli informovat Gunnara, určitě bude hodnotit výsledek." Harry ukončil mentální spojení, které zabralo jen několik vteřin, pro nezasvěceného diváka celá jejich konverzace vypadala jako by pouze skupinka náctiletých v tichosti četla v knize. „Kluci mám to!" Vykřikla Hermiona. „Je to tenhle lektvar na straně dvě stě třicet osm, výroba není nijak složitá, měli bychom ho dokončit ještě před úsvitem." Nenápadně u toho mrkla na své společníky. „Jsi výborná Hermiono. Po večeři se stavíme do skladu pro ingredience." Skupinka uklidila knihu zpět do police a společně se vydali pryč. Jakmile byli schovaní za rohem, Harry vytáhl svůj neviditelný plášť z kapsy a použil na sebe tlumící kouzlo. „Jděte teď do našeho pokoje, já se podívám, co mají v plánu naši protivníci." Černovlasý chlapec skrytý pod pláštěm neviditelnosti, který patřil jeho otci, se potichu vydal zpět ke knihovně. Nebyl překvapený, když se dva odnikud objevili dva mladí muži a okamžitě si vzali knihu s jedy a protijedy. Okamžitě nalistovali potřebnou stánku a pustili se do čtení. Harry věděl že jejich práce nebude taková, jakou si mladíci představovali. Než Hermiona vrátila knihu zpět, tak stihla ještě jednoduchým maskovacím kouzlem pečlivě skrýt několik řádků s textem, upozorňující na možné nežádoucí účinky lektvaru. Oba mladíci zcela podcenili trojici nezletilých kouzelníků, ani jednoho nenapadlo použít odhalovači kouzlo. A jak se Harry domníval, varianta s protijedem je nenapadla, věřili že se jedná o jed. pergamen byl zřejmě začarován tak, že uznával obě možné varianty výsledku, a to samé pravděpodobně platilo i u surovin. Harry ještě jednou zkontroloval magické podpisy a přesvědčil se, že tam Moody stále stojí. Potichu se odebral do společenské místnosti za svými kamarády, až když se přesvědčil, že jsou dveře zavřené, dovolil si ze sebe shodit plášť a zrušit tišící kouzlo.