Harry Potter a Tichošlápek

5. Ročník - Kapitola 2. - Soví pošta

Velice děkuji své Betě @MichaelaP231  za pracné úsilí které věnuje mým kapitolám.

Zároveň se omlouvám všem čtenářům, kteří dnes s napětím očekávali novou kapitolu. Přiznám se narovinu, tento ani minulý týden jsem se nedokázal dokopat k napsání něčeho nového. za poslední dva dny jsem ale zvládnul napsat tři kapitoly.

příjemné čtení.

_______________________________

     Tichošlápek seděl ve velké kruhovité místnosti, která byla plná různých lidí. Nacházeli se tam manželé Tonksovi, Dora, Remus, Severus, Moody, Amelie Bonesová, Kingsley Pastorek, Artur, Bill a Charlie Weasleyovi, Minerva McGonagallová, profesor Kratiknot, Pomona Prýtová, Poppy Pomfreyová a v neposlední řadě Nicolas Flamel se svou ženou Perenellou. Zrovna probírali informace o pohybech známých smrtijedů a jejich plány, které jeden ze členů tohoto společenství, omylem zaslechl. „Takže, úkoly jsou takové." Zahájil po chvilce mlčenlivého přemýšlení Alastor. „V první řadě musíme ochránit těch pět mudlorozených, kteří mají být napadeni." „Pošuku, nevím, jestli umíš počítat, ale Dung mluvil o šesti rodinách mudlorozených studentů." „Neboj se Hestie, počty mi jdou dobře, ale jak víme Hermiona Grangerová je momentálně v bezpečí u Síria doma a její rodiče mají u sebe hlídku a nouzová přenášedla. Naší prioritou jsou pánové Dean Thomas, Justin Finch-Fletchley, sourozenci Creeveyovi a slečny Romilda Vaneová a Katie Bellová. Tito studenti a jejich rodiny musíme ochránit a zajistit jim možná i nějaká ochranná kouzla na jejich domovech. Hlídky se budou u nich střídat po dvanácti hodinách a nechci slyšet, že se někdo vzdálil, byť jen na chvilku. Adresy vám poskytne Minerva. Dalším bodem k projednání bude Albus Brumbál. Jak nyní už všichni víme bývalý ředitel se dopustil několika závažných zločinů jak proti studentům, tak konkrétně také proti Harrymu a Hermioně. Proto je nutné, abychom ho vypátrali dřív, než někomu ublíží. Já se Síriem a panem Larsenem se ujmeme pátrání osobně, pokud ho ale kdokoliv z vás zahlédne, okamžitě se s námi spojí. Neexistuje možnost, že by si kdokoliv hrál na hrdinu a pátral po něm sám, rozuměli jste?" „Ano." Ozvalo se sborově. „Alastore, nevím, jestli jsi už viděl ten článek ve Věštci, který nazývá mého syna vrahem. Jsem si jistý, že v tom má Albus prsty." „Ano Sírie, četl jsem to a musím s tebou souhlasit, ten škvár nese Albusův rukopis, to je další věc. Brumbál začíná být zoufalý a snaží se Harryho diskreditovat snad ještě víc než Popletal a ministerstvo. Bohužel nemáme způsoby, jak to zastavit." Moody se chystal ještě něco říct, když Síria začalo pálit jeho obousměrné zrcátko. Vytáhl ho a zahleděl se do něho. Mužova tvář měnila odstíny s každou další vteřinou. Jako v transu spustil ruku se zrcátkem na stůl. Jeho tvář byla sinalá, ruce se mu chvěly a v jeho tmavých očí byly slzy. „Sírie?! Co se stalo?" Remus zahrnoval přítele otázkami a u toho ho držel za rameno. „No tak! Mluv se mnou!" „Ha...Harry byli napa...napadeni m...mozkomory." Vykoktal ze sebe zcela mimo realitu, chápání a zdravý úsudek. „Jsou v pořádku?! Kde jsou?" Sírius stále seděl naprosto nehybně. Jeho tvář byla bílá a vypadalo to, že Black brzy omdlí. „Remus pustil jeho rameno a pak, k velkému překvapení všech, uštědřil svému nejlepšímu kamarádovi facku takovou silou, že Sírius málem spadl ze židle. Síla úderu však probrala Síria opět k životu. „No tak Sírie, potřebujeme vědět, co se přesně stalo a kde jsou Harry a jeho přátelé!" Nevzdával se Lupin. „Nevím, Harry jen říkal, že je napadli mozkomoři, jsou někde v Londýně. To je všechno, co vím." „Máš ponětí kde by mohli být?" „Ne, nemám, my jsme se s Harrym před několika dny pohádali, bylo to poprvé za ty roky a... no od té doby jsme se jeden druhému tak trochu vyhýbali." „Idioti! Oba dva!" Zavrčel si Lupin pod vousy. „Dobře, přemýšlej Tichošlápku, kdo by mohl vědět, kde Harry je?" „Nevím, možná Dobby, Harryho skřítek." Jakmile vyslovil jméno domácího skřítka, tak se Dobby zjevil u jeho nohou. „Pán Sírius volal Dobbyho, pane?" „Ne Dobby, nevolal jsem tě, ale když už jsi tady, mohl bys mi říct, kde je můj syn?" „Pán Harry šel s kamarády do mudlovského Londýna, pane. Dobby mu vyměňoval v bance peníze, pane. „Dobře Dobby, dokázal bys nás k Harrymu vzít?" Řekl Sírius a ukázal na sebe, Rema, Doru a Alastora." „Zajisté pane, Dobby cítí, že by dokázal svého pána najít kdekoliv, i když ho k sobě pán Harry nevolal." „Obávám se že ani nemůže Dobby, Harry mě žádal o pomoc, ale naše zrcátko v půli věty zčernalo. Vezmeš nás k němu?" „To nebude pro Dobbyho problém pane, Dobby udělá všechno, aby pomohl panu Harrymu." Tvoreček natáhl před sebe své ruce a vybídl tak Síria a ostatní, aby se ho chytili. Jakmile tak učinili ozvalo se tiché puf a skupinka kouzelníků byla rázem pryč.