Harry Potter a Tichošlápek

3. Ročník - Kapitola 8. - Nepřítel se přibližuje

Následujících několik dní probíhalo v nezvyklém klidu, až to čtveřici kamarádu zneklidňovalo. Brumbál se od famfrpálového zápasu ani neusmál. Většina obyvatel hradu přikládala ředitelovu špatnou náladu útoku mozkomorů, jen několik lidí znalo pravý důvod Albusova špatného rozpoložení. Kdykoliv měl ředitel dojem, že ho nikdo nevidí, propaloval Harryho rozzlobeným pohledem. Ten chlapec mu byl trnem v oku. Ne jen že mu Harry nevzdával náležitou úctu a respekt, ale navíc ho neměl pod svojí kontrolou, a to ho štvalo nejvíc. A přitom to měl tak pěkně naplánované. Nikdy nevěřil že by Voldemort doopravdy padl. Vždycky věřil, že by se mohl Tom Rojvold Radle vrátit. Samozřejmě že Albus znal proroctví, jež chlapce vázalo k Voldemortovi, proto potřeboval, aby mohl s Harrym Potterem manipulovat a formovat ho do podoby poslušného chlapce. Když Hagrid toho osudného večera přivezl Harryho do Bradavic, Albus na něm provedl několik diagnostických kouzel. Nejprve byl zděšený, když za jizvou nalezl kousek cizí duše. Věděl, komu patří, nyní dávalo proroctví větší smysl. Voldemort si udělal z Harryho pravděpodobně nevědomky viteál, to znamenalo, že aby temný pán mohl padnout, musel by zemřít i Harry. Albusuv plán nebyl nikterak složitý, potřeboval Harryho živého tak dlouho, dokud se Voldemort nevrátí, pak stačilo chlapce nechat zabít a mocný Albus Brumbál tak mohl sám svést rozhodující souboj. V očích lidu by se tak stal tím jediným kouzelníkem, který je natolik silný, že se mohl postavit i mocnému Voldemortovi. Ale než ten čas nastane, musí být Harry plně pod jeho kontrolou. To byl důvod proč ho umístil k jeho mudlovským příbuzným. Ředitel si moc dobře uvědomoval že tito mudlové ho budou nenávidět, první krok ke chlapcově formaci. Jediné, co ho mrzelo byl fakt, že Sírius Black nebyl odsouzen. Albus věřil, že když potvrdí, že Sírius Black, Harryho kmotr, byl strážcem Fideliova zaklínadla, nikdo nebude věřit, že nezradil Jamese a Lilly Potterovi. To byla první chyba, která nastala, nějakým zázrakem byl Sírius zproštěn obvinění, a i nadále zůstal na svobodě. Ale Harry byl v té době už ukrytý a nikdo nevěděl kde. Albus na Harrym provedl ještě řadu kouzel a když se ukázalo, že to dítě má velice silné magické jádro, tak ho Albus svázal prastarým kouzlem. Věřil, že by Harry mohl být potomkem některého významného kouzelníka, domníval se, že by to klidně mohl být někdo ze zakladatelů. Když pak později umístil Pottera k Dursleyovým začal víc plánovat. Bod číslo jedna. Držet chlapce v nevědomosti. Bod číslo dva, vyslat Hagrida jeho jménem, aby chlapce na jedenácté narozeniny přivedl do kouzelnického světa. To byl i důvod proč oslovil Molly Weasleyovou. Nabídl jí velkou hromadu zlata, když se stane pro chlapce něco jako matkou. To že měla syna v Harryho věku tomu plánu ještě napomáhalo. Když se Molly dozvěděla, že by mohl Albus nechat napsat i zásnubní a manželskou smlouvu, která by zahrnovala chlapce, který přežil a její jedinou dceru, byla štěstím bez sebe. Dobře si uvědomovala, jak byli Potterovi bohatí a vidina chlapcova jmění v jejich vlastním trezoru byla až příliš lákavá. Smlouva byla sepsána tak, že i kdyby se to Harry jednoho dne dozvěděl, neexistovala možnost, jak se z ní vyvléknout. Nikdo nemohl vědět, že jen několik dní po sepsání smlouvy najde Sírius Black svého kmotřence a odveze ho ze země. Brumbál se nikdy neobtěžoval jít chlapce osobně zkontrolovat a spoléhal se na své ochranné kryty. Nikdy ale nepočítal s tím, že ochrana na domě Petúnie Dursleyové přijme toho muže jako rodinu, čímž skutečně byl, protože ještě předtím, než ochrany na dům ředitel umístil, Sírius měl již vyhotovené adopční listy. Jaké bylo Albusovo překvapení, když mu Hagrid oznámil, že malý Harry Potter žil v Kvikálkově jen krátký čas, než ho rodina dala do sirotčince mimo ostrovy spojeného království. Tato informace Brumbála zasáhla jako dýka do ledvin. Neměl žádné tušení, kde by mohl chlapec být, také bylo zarážející, že se po chlapcově zmizení kompletně uzavřel Harryho trezor, byla to nepříjemnost, která ho ale trápila nejméně. Pak chlapec ale přeci jen nastoupil do JEHO školy. Albus byl zase šťastný, pokusil se chlapcovi prozkoumat vzpomínky, aby si udělal dokonalou představu, kde a jak chlapec po celou dobu žil. Byl ale naprosto překvapený jeho dokonalou nitrobranou. Rozhodně to nebylo dobré pro ředitelovy představy o ovládání malého Harryho Pottera, když se později toho roku dozvěděl, že se o chlapce staral jeho adoptivní otec a kmotr v jedné osobě, zaplavil Albuse obrovský mrazivý pocit, že to nebude dobré pro jeho dlouhodobé plány. Chlapec nebyl loutkou, byl dokonale seznámen s kouzelnickým světem, a to včetně několika důležitých aspektů jako například závěť jeho rodičů nebo ředitelovo angažmá v jeho umístění do mudlovské rodiny. Další problém, který vyplul na povrch byla chlapcova magická síla, kouzla, jaká předváděl, neměla být možná se svázaným magickým jádrem a už vůbec né v pouhých jedenácti letech. Pak tu byla ta nepříjemnost během Vánoc, když se u něho objevil Sírius Black a nepěkně mu vyhrožoval. Albus byl tak donucený vzdát se neviditelného pláště, který si „Zapůjčil" od Jamese, nikdy neměl v úmyslu vrátit ho, ale když se provalilo že ho má ve své úschově, byl donucen ho vrátit právoplatnému majiteli. Pak to ale vypadalo nadějně, kolem kamenu mudrců se začaly stahovat stíny a Brumbál doufal, že se ho Harry pokusí zachránit, poskytl Harrymu dostatek skrytých indicií, aby si uvědomil, co se skrývá ve třetím patře a kdo po kameni pase. V hloubi duše Brumbál doufal, že by mohl Harry během záchrany zemřít a tím by zmizela Voldemortova kotva. Nestalo se tak. Ne jen že Harry opět porazil Voldemorta ale ani se nenechal vlákat do pasti, kterou mu Albus nastrašil, chtěl vyvolat u chlapce pocit, že on, Harry Potter je vrah. I tento pokus o ovládání mladého Nebelvíra přišel vniveč. A pak tu byl druhý rok. Když se otevřela tajemná komnata Albus znovu skrytě zajásal. Znovu špatně. Ne jen že Harry vyvázl z celé té situace jako vítěz, ale ještě měl tu drzost rozprodat baziliška a výdělek rovným dílem darovat každému, kdo byl vystaven vlivu toho monstra nebo Toma Radlea a aby toho nebylo málo, Zlatoslav Lockhart byl zatčen a odsouzen. Tenkrát měl Albus opravdu veliké štěstí, protože kdyby padla jediná špatně položená otázka, mohlo to znamenat jeho okamžité sesazení z funkce ředitele. Albus si byl dobře vědom toho, jak se Zlatoslav stal, tak slavným, navíc některé jeho příběhy slyšel Albus již dříve, ale od jiných lidí. A mohl tak vydírat tak svého učitele obrany proti černé magii. Poslední překažení ředitelových plánů bylo hrozné, ne jen že NEBYL za hrdinu toho dne, ale dozvěděl se, že udělal ohromnou chybu, když najal Remuse Lupina – Vlkodlaka jako nového učitele obrany. Remus byl totiž víc než schopný profesor. Navíc naučil čtyři děti patronovo zaklínadlo, kouzlo tak obtížné, že ho nezvládá ani většina dospělých kouzelníků. Albus byl už z Harryho unavený a nic se mu v chlapcovi přítomnosti nedařilo. Ten kluk byl oblíbený, měl milující rodinu, věrné kamarády, a hlavně měl moc. Ředitel pomalu ztrácel naděje, že by se nyní chlapec nechal dobrovolně vlákat na smrt. Šance na to, že ředitel Albus Brumbál bude ovládat Harryho Pottera byly stejně mizivé jako že Albus Brumbál porazí Voldemorta. Ale ředitel měl stále své poslední dva trumfy v rukávu. Prvním byl jeho fénix Fawkes. Tím že se k němu ten tvor připoutal velice starému čaroději pomohl. Kdo by se opovážil tvrdit, že veliký Albus Brumbál je špatný nebo dokonce temný čaroděj, když jeho magickým přítelem je fénix, tvor světla a čistoty. Druhé eso, které měl byl jistý projekt, na kterém dlouhodobě pracoval ve spolupráci s ministerstvem, a pokud všechno půjde tak jak má, škola uspořádá nevídanou akci, takovou, jaká za posledních sto padesát let nespatřila světlo světa.